Reklama

Reklama

Lekár umierajúceho času

(seriál)
Československo, 1983, 6 h 9 min (Minutáž: 68–80 min)

Režie:

Miloslav Luther

Předloha:

Vladimír Körner (kniha)

Scénář:

Vladimír Körner

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Petr Čepek, Milan Kňažko, Emma Černá, Miloš Nedbal, Rudolf Hrušínský, Martin Huba, Josef Karlík, Ladislav Mrkvička, Ilja Racek, Raoul Schránil, Jan Přeučil, Lubomír Kostelka, Jan Kanyza (více)
(další profese)

Epizody(5)

Obsahy(1)

Dnes již legendární seriál Slovenské televize natočil v první polovině osmdesátých let na Barrandově režisér Miloslav Luther podle námětu Vladimíra Körnera. Pětidílná výpravná historická sága je životopisem významného učence, anatoma a politika slovenského původu Johannese Jessenia (známého též jako Ján z Jesenu či Ján Jesenský), jenž mj. působil i na půdě pražské Univerzity Karlovy. Seriál zachycuje Jesseniovu životní cestu od jeho studií a prvních úspěchů. V roce 1594 se Jessenius stává profesorem chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu, kterou před léty navštěvoval. Odtud povede jeho cesta přes mnoho společenských i osobních úspěchů a neúspěchů až ke smutnému konci na pražském popravišti. Tento věhlasný muž byl totiž nakonec popraven za účast ve stavovském povstání spolu s dalšími šestadvaceti pány. Jeho osud byl spjatý s klíčovými událostmi českých dějin na přelomu 16. a 17. století, v době, kdy renesance pomalu skomírala i se svými humanistickými ideály... V hlavní roli uvidíme řadu vynikajících českých a slovenských herců, především v titulní roli Petra Čepka. Kvůli slovenskému znění mu propůjčil hlas Milan Kňažko, jenž však zároveň ztvárnil kata Mydláře.

Doctor Vitenbergicus  První část nás seznámí s lékařem Jánem Jeseniem. Jeho dětství, studia, od roku 1594 profesura chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu a služba v lazaretu za doby bojů s mohamedány byl směs šťastných, ale zejména zlých a bouřlivých okamžiků...

Anatomia Pragensis  Druhá část slovenského historického seriálu má název Anatomia Pragensis, podle nevídané události, kterou Johannes Jessenius podnikl pri své návštěvě Prahy. V Řečkově koleji totiž na těle odsouzeného oběšence (jehož tělo získal od kata Mydláře) provádí veřejnou pitvu. Zatímco odborné kruhy přijímají tuto převratnou výukovou metodu s nadšením, laická veřejnost ji odsuzuje. Císař Rudolf II. projeví přání, aby Jessenius opustil provinční knížecí dvůr a usadil se v Praze. Zde Jessenius vydává řadu přednášek, vědeckých a lékařských spisů, provádí pro studenty další pitvy... a začíná se zajímat o politiku...

Stellis vinctus  Třetí díl výpravného historického seriálu o osudech Johannese Jessenia, nazvaný Stellis vinctus, zachycuje poslední období vlády pološíleného císaře Rudolfa II. Pražská univerzita přejde do rukou českých stavů a Jessenius se má stát jejím profesorem. V té době se musí potýkat též s morovou epidemií, která zasáhla hlavní město. Je to těžký boj, protože každý nemocný je předem prohlášen za mrtvého. Morová značka se ocitne též na Jesseniově domě, i když lékařova žena Marie onemocněla jen běžnou chorobou. Nešťastný souběh událostí má však za následek, že Marie se nakonec stejně nakazí...

Theatrum mundis  Čtvrtý díl slovenského historického seriálu o Johannesu Jesseniovi má název Theatrum mundis a odehrává se po smrti císaře Rudolfa II., který byl Jesseniovým ochráncem. Nový císař Matyáš doktorovy služby odmítne. Jessenius napřed císaři napíše pokornou supliku, ale později ji z hrdosti roztrhá. Pozná svůdnou dívku Floro, se kterou stráví celou zimu. Přitom stále pracuje na vědeckých spisech. Floro však jednoho dne beze stopy zmizí. Později za Jesseniem přijdou jeptišky i s novorozenou holčičkou Julkou, kterou Floro v útulku přivedla na svět. Lékař se dítěte ujme. Po čase je jmenován rektorem pražské univerzity. V zemi se v té době začínají bouřit české stavy a dojde k defenestraci místodržitelů Slavaty a Martinice. Jessenius po poradě s Harantem a Budovcem odjíždí jako legát českých stavů do Uher...

Via Doloris  Pátý díl slovenského seriálu scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Miloslava Luthera má název Via Doloris a uzavírá velkolepý historický projekt, jaký dodnes nemá v české a slovenské televizní tvorbě obdoby. Poslední část zachycuje neúspěšnou diplomatickou misi Johannese Jessenia na sněm uherských stavů a především trpký konec tohoto učence, lékaře, anatoma a diplomata. Jessenius byl totiž jedním ze sedmadvaceti pánů, popravených v červnu 1621 před pražskou staroměstskou radnicí za účast ve stavovském povstání. Na pozadí jeho osudu pak tvůrci zobrazují dění v českých zemích v době soumraku renesančních ideálů, kdy vypukla třicetiletá válka a kdy potupnou porážkou v bitvě na Bílé hoře české stavovské povstání skončilo... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Famózní. Vybrat si v historii hrdinu, který prochází zlomem historických epoch, projít s ním kus Evropy a vplést ho do zlomových událostí té či oné doby, to je vypravěčský styl Mika Waltariho a samozřejmě dalších romanopisců, můj nejoblíbenější. Výběr Jana Jesenia je velmi šťastný, neboť byl významnou osobou přítomnou při všech zásadnějších událostech konce 16. a začátku 17. století. Jeho cesta na popraviště je i cestou staré české šlechty na smrt a do exilu, koncem stavovských Čech, úsvitem Čech katolických. Vyprávění je sice zdlouhavé, ale pro informované je lahůdkou. Je dobré se na sledování předem teoreticky připravit, znát politické pozadí je v tomto případě naprosto nezbytné . Bez základní znalosti okolností a významných postav té doby je projekt jen nezajímavou a nudnou podívanou. Jinak ovšem jde o skvělý historický epos srovnatelný s Waltariho Šťastnou hvězdou ...100% ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Já jsem se na to strašně těšil a pak jsem těch pět dílů doslova odtrpěl. Zub času se na tomto seriálu podepsal velmi nemilosrdně. Styl, jakým se točily televizní seriály před čtvrtstoletím, už je dnes hodně překonaný. Je to příšerně zdlouhavé, nudné, a s tou proklamovanou výpravností to také není nadvakrát. Mrzí mě to, ale dávám tři hvězdy, a ještě podotýkám, že kniha je lepší (i když vznikla až po scénáři). ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Když nikdo v Čechách nenašel odvahu věnovat se v televizním seriálu temným časům naší historie, zvládli to aspoň Slováci. Petr Čepek byl v hlavní roli naprosto perfektní, velice dobře se ovšem dá hodnotit prakticky celá herecká sestava. Nadabování postav do slovenštiny mi kupodivu vůbec nevadilo. Miloslav Luther je z režisérů, kteří jdou hlavně po atmosféře a jejich dílo se o 25 let později může někomu zdát pomalé, ale pro mne nebyl žádný problém se na dané tempo naladit a nechat se vtáhnout do příběhu Jana Jessenia. Perfektní, smekám! ()

ROBOTER 

všechny recenze uživatele

Tak toto byl seriál! Životopisné drama slovenského lékaře Jána Jessenia: jeho studia v Padově, první veřejná pitva v Praze (1600), morová rána a smrt ženy (1611), přes jezuitsko-papeženské spiknutí a vítězství katolické reakce až po jeho konec na Staroměstském popravišti v roce 1621. Pravda, závěrečné titulky byly trochu zaujaté (v režii doby), ale v jádru vlastně pravdivé 8-) Naprosto bravurní výkon Petra Čepka (Jessenius) a Rudolfa Hrušinského (Rudolf II.) vše záporné vyvážil. Odborná spolupráce: prof. PhDr. Josef Polišenský, DrSc. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Myslím, že po tretej epizóde môžem zhodnotiť, a bohužiaľ, pre mňa len za tri hviezdy. Pritom začiatok bol sľubný, ale príliš to odbočilo od lekára ku kráľovi. Trochu ruší dabing, hoci Čepek dostal Kňažka a Hrušínský dostal Haverla, čo sú dôstojné náhrady hlasu, ale predsa to nie je ono. České dejiny s českými hercami po slovensky... –––– Viete, že naše konzílium dalo návrh, aby žena bola uznaná za právoplatného ľudského tvora? ()

Galerie (8)

Zajímavosti (2)

  • Když kat Mydlář (Milan Kňažko) přijde před popravou k odsouzencům, říká mu Krištof Harant (Stanislav Dančiak), že je katolík. Wikipedia však uvádí, že Krištof Harant z Polžic byl v době popravy protestant. (VMa)
  • Milan Kňažko namluvil hlavní postavu Jessenia, kterou hrál Petr Čepek. Kňažko v seriálu navíc sám ztvárnil roli kata Mydláře. Ve scéně z katovny v epizodě Anatomia Pragensis (1983), kdy lékař přijde pro tělo na pitvu, hraje Kňažko vlastně obě postavy, jednu tělem, druhou hlasem. (Haniczka)

Reklama

Reklama