Rudý baron

Že nesouvislý příběh? Netradiční možná, ale šlo přece o jakýsi portrét Rudého barona, část jeho života (chyba je, že film nenese podžánr biografický). Normálně bych dala tři h., ale za pacifismus, který bych rozhodně v Německém válečném filmu z 1. sv. války nečekala, a za krásná letadýlka (a taky ten pocit, že se neřídím kritiky vyštudovaných žurnalistů - juchů!) přidávám směle čtvrtou. (30.08.2008)

Víceméně obyčejná a neurážející podívaná, která nepřinesla příliš nového a je natočena přesně tak, jak byste od životopisného snímku o Richthofenovi (ať už o Baronovi něco víte, nebo ne) asi čekali. Tedy pokud byste také očekávali, že to bude příšerně roztahaný film s málo leteckými scénami, z nichž opravdu dobrá je jen jedna (bombardéry nad Ypry), s podivnými "výpadky děje" (tak třikrát jsem měl pocit, že ve filmu chybí důležitá scéna a zbyly jen její následky) a s odbytým závěrem. Scházelo jakékoliv napětí, překvapení, zkrátka šťáva. Abych ale jenom nenadával, kromě zmíněné bojové sekvence se mi ještě líbila uvolněná epizoda v zemi nikoho a také několik scén ústředního páru. Zkrátit Rudého barona tak o půlhodinu a dát mu spád, mohlo to být lepší. Dvě a půl. (25.01.2015)

Dějepisářka měla pravdu - první světová je poslední férová válka. Nedokážu rozlišit, do jaké míry se jedná o realitu a do jaké o fikci, ale film se mi líbil. Oceňuji vhodné začlenění českých herců, kteří v zahraničních filmech obvykle působí jako pěst na oko. Pozoruhodný mi přišel Krajčo jako elitní letecké eso (mně se událo, že je to on, ale nemohl jsem tomu uvěřit) nebo Vinklář jako pozdější německý prezident Hindenburg; jako kdyby nám Masaryka, národní ikonu, hrál Anglán nebo Frantík. Z hlavních postav se mi líbili všichni, jen mi dalo občas práci všechny ty árijské Němce od sebe rozpoznat (specielně v čepicích a brýlích). Z pohledu letců vypadá válka až idylicky ("když padá, nech ho přistát", "válku můžeme vést slušně" atp.), o to kontrastnější je porovnání s pěchotou, která pouze "čeká", jestli ji sejme nepřátelské dělostřelectvo nebo letectvo... Rudý baron je světlá výjimka, kdy nejsou Němci ve válečném filmu za bestiální zrůdy, což jako germanofil kvituji (těžko se tomu však divit, když většina filmů nepojednává o světové válce první ale druhé, v kteréžto jimi doopravdy byli)... 80% (05.01.2011)

----- "Děkuji, zachránil jste mu život." ----- "Ne, já ho sestřelil." ----- Možná Vám bude chybět větší frekvence vzdušných soubojů ... a bitev, protože snímek na ně neklade pražádný důraz a využívá je spíš jen jako jednu z kulis, v nichž se příběh odehrává. Ale ... víte ... jde především o PILOTA. O mladého (a neklidného) šlechtice, který se všeho nejvíc touží po létání - po ADRENALINOVÉM létání ... a válka pro něho je jen gentlemanskou hrou urozených - rizikovým rytířským kláním, během něhož (vcelku logicky) můžete díky vlastním chybám či souhře nepříznivých okolností i zemřít. Ráda bych věděla, zdali výmluvné oči krásné sestřičky (ZDRAVOTNÍ sestřičky) spolu se stále nenasytnější Smrtí OPRAVDU dokázaly změnit pohled Manfreda Albrechta svobodného pána von Richthofena na bojiště první světové ... nicméně příběh trochu lehkomyslného chlapce s hlavou v oblacích končí jako drama předčasně dospělého muže se statečným srdcem, který pochopil cenu života ... 4,5* (10.01.2017)

Posbírejte všechna klišé z válečných opusů a naházejte je na hromadu. Přiběhne neinvenční režisér a do hromady se zavrtá a vytáhne vše, co by měl jeho filmový potomek mít. Někteří herci se tváří jak vyoraní krtci, kteří před kamerou pronáší docela pitomá souvětí. Hlavní blonďatý hrdina s dětskou tvářičkou nijak nezaujme, ostatně ani zbytek ansámblu zvlášť nestrhne, tvůrci alespoň při vznesení digitálních letadel vzhůru lehce dokáží zaujmout. Jenže chybí to „pravé“ válečné peklo, špína, zoufalství, opravdovost, strach, krutá tvář války. Tohle skoro televizní zachycení slavné kapitoly leteckých bitev obecně nemá šanci v zaoceánské konkurenci obstát. Selhává takřka v každé rovině (historické, válečné, psychologické i romantické), přitom dělá docela velká ramena. (05.03.2016)