Reklama

Reklama

V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane  sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (198)

Johnnas 

všechny recenze uživatele

Dalo se na to koukat, ale od filmu o nejlepším stíhači 1.sv. války bych minimálně čekal více leteckých soubojů. Celý film bych čekal možná více realističtější. Nebylo jednoznačné, jestli režisér chtěl točit biografii, válečný film nebo nějakou slaďárnu. Bylo to něco tak trochu mezi tím a moc se to úplně nepovedlo úplně zkombinovat. Chtělo by to odvážnější přístup a možná i lepší rozpočet. To by si film o von Richthoffenovi určitě zasluhoval. Jinak určitě to stojí za shlédnutí, nejen pro milovníky letadel. Víceméně souhlasím s názorem Enšpígla. Protože mám pro letadla slabost, tak dávám 4, ale objektivně to je tak na 3. ()

Ant 

všechny recenze uživatele

Bylo to přesně to, co jsem čekala. Guláš, kde nic nedrží a všechno je na kousky. Chybí tomu absolutně jakákoliv dějová návaznost. Pozemních bojů je tam pomalu víc, než těch leteckých, což je trochu podezřelé, pokud to měl být film o pilotovi. Za zmínku aspoň stojí jímavá hudba, která je ale použita úplně nevhodně. I herci bohužel stojí za nic. Milostná zápletka je mimo, ti dva vypadají spíše jako matka a syn. Nejvtěí chyba je, že o esu se o něm jen mluví, to co z něj to eso dělá, se ale asi báli ukázat. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)

Kosmik 

všechny recenze uživatele

Příšerný scénáista a rozpačitý režisér v jedné osobě, pro kterého práce ve střižně s tím, co měl natočené, musela být jedna velká noční můra. A proti tomu zase nádherná kamera, zejména leteckých soubojů, působící občas až monumentálním dojmem s misteriózní hudbou přecházející ze smyčců do čistého sborového chorálu. Mohl to být úžasnej biják, námět má velmi silný potenciál, ale není. "Bereme si pouze úkoly, na které stačíme, Konráde, teda Nikolaii..." ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Vizuálna nádhera s výborným hereckým obsadením, obstojnou hudbou, ale slabým dejom a scenárom. Od mierne dobrodružného vojenského filmu som čakal viac, od leteckých súbojov, možno viac od rôznych akcií, čakal som o dosť viac od aspoň akého takého životopisu. Na takýto film by som sa mohol pozerať dlhý čas, len k tomu veľa chýbalo, nemalo to akoby obsah, vnútro, pripadalo mi to prázdne a to som si od toho veľa sľuboval, v podstate ma to veľmi neprekvapilo, keď už, tak sklamalo. Každý film je iný, osoby v ňom sú iné, niektoré vám sadnú, iné nie, ja som ich bral také aké sú, ale chýbalo mi to lepidlo, ktoré by filmu dalo zmysel. Film zaujímavo poukazuje na to, ako vojnu vnímali šľachtici, ako sa im žilo a aj napriek tomu, že ku koncu niektorí cítili odpor k tomu, čím sa stali, ďalej robili veci podobne. Film podľa mňa má hlbší zmysel približne posledných 30 minút, či už rozhovor baróna so ženou, s ktorou sa mali radi, alebo záverečný skoro až romantický koniec na cintoríne. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (29)

  • „V roce 2005 bylo vyrobeno 11 kusů maket letadel Albatros D.V a Albatros D.III pro světoznámý film Rudý baron,“ uvádí na svých stránkách Fy. Pterodactyl Ltd., registrovaná v Anglii, s výrobními kapacitami v České republice, zaměřená primárně na produkci letadel z období WWI až WWII. (Brtniik)
  • Ve filmu byl Lt. Kurt Wolff (Tino Mewes) sestřelen během noční mise. Podle jeho wingmana Lt. Carl-Augusta von Schoenebecka, který letěl na jeho poslední misi s ním, byl Wolff sestřelen v leteckém souboji ve dne. (Cheeker)
  • Nemecké filmové weby kritizujú režisérovo skreslenie faktov a historickú nepresnosť. Podľa Richthofenovej biografie od literárneho vedca a historika Joachima Castana vydanej roku 2007 vášňou Červeného baróna bol lov na ľudí, nie lietanie: „Nikdy nestrieľam na stroj, odstrelím priamo pilota,“ cituje letca autor knihy. V snahe pochovať vytvorený mýtus historik uvádza, že Richthofen síce ušetril zopár nepriateľov, čím si získal rytiersku reputáciu, ale rovnako mu spôsobovalo sadistické potešenie pozorovať horiacich protivníkov, ako padajú k zemi a strielať do pilotov zmietajúcich sa dolu v plameňoch. Ženu alebo milenku tento v súkromí plachý muž podľa neho nikdy nemal. (PeterJon)

Reklama

Reklama