Režie:
Zack SnyderKamera:
Larry FongHudba:
Tyler BatesHrají:
Billy Crudup, Malin Åkerman, Carla Gugino, Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Jackie Earle Haley, Matthew Goode, Matt Frewer, Stephen McHattie (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Anglický komiksový scenárista Alan Moore bývá považován za jednoho z nejschopnějších a nejvšestrannějších autorů. Legendární komiksový tvůrce se proslavil tituly jako V jako vendeta nebo Bažináč, ale za jeho přelomové dílo bývá považována komiksová minisérie Strážci (v originále Watchmen), kterou vytvořil s kreslířem Dave Gibbonsem v roce 1986. Strážci se setkali s nadšeným kritickým přijetím a představují milník v moderním pojetí komiksového žánru. Alan Moore vytvořil temný mnohovrstevnatý příběh, v němž dekonstruoval superhrdinský mýtus a současně reflektoval tehdejší ohrožení jadernou válkou. Spletité mnohovrstevnaté vyprávění odehrávající se v zároveň v časové souběžnosti i minulosti využívalo všech možností komiksového média a dlouho zaznívaly domněnky, že předlohu nelze převést na stříbrné plátno. Filmové adaptace se nakonec ujal režisér Zack Snyder, který si předtím vydobyl renomé adaptací komiksové verze řecké historie 300: Bitva u Thermopyl. Děj Strážců se odehrává v alternativní historii Spojených států amerických v roce 1985, kdy naplno zuří studená válka a svět se ocitá na pokraji jaderné zkázy. Zápletka se zaměřuje na příběhy jednotlivých superhrdinů během vyšetřování vraždy jednoho z nich – Komedianta. Nekompromisní Rorschach za jeho smrtí vidí rozsáhlé spiknutí, které má zlikvidovat nebo zdiskreditovat bývalé superhrdiny. Ti už dávno nejsou považování za ochránce lidstva, ale živoří na okraji společnosti. Rorschach se je pokusí zmobilizovat ve snaze zabránit jaderné katastrofě. Jejich cílem by mělo být strážit lidstvo. (Česká televize)
(více)Videa (10)
Recenze (2 106)
Je za 5 minut 12. Od jaderné války.…. Kladem i záporem je určitě obrovský záběr vyprávění. Jde o dlouhý film, který se hlavou neprožene jako smršť, jenž vypláchne mozek, ale pomaličku servíruje informace, s kým máme tu čest. Tvůrci ukazují věci, kterým by se někdo, kdo by chtěl předvést jen akční jednohubku nezabýval. Aby výpravnost byla dokonalá, jsou triky jakoby v pozadí a jen dotváří zvláštní super hrdinskou náladu v reálném světě. Rorschach je geniální vypravěč. Jeho monology (,,Tohle město se mě bojí. Viděl jsem jeho pravou tvář. Ulice jsou stoky plné krve, ve kterých se utopí všechna havěť. Všichni se budou po pás brodit v sexu a vraždách a kurvy a politici zvednou zrak a budou prosit: ZACHRAŇ NÁS“!) spolu s několika hity minulého století (od Dylana přes Nenu po Wagnera) ve mně vyvolávají pocit, jako bych sem patřil. Zklamání pramení z očekávání. Přiznávám, že takto ,,ukecanej“ komiks jsem nečekal. Dá se to však v pohodě vydržet a odměnou je mi závěrečná hodinka, ve které Z.Snyder dokazuje, že točit akci nezapomněl. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ ** P.S: Watchmen prostě nejsou akční film. Stejně jako V jako Vendeta v sobě ukrývají mnohem víc! ()
Soundtrack Tyler Bates: 1. Desolation Row - My Chemical Romance ,2. Unforgettable - Nat King Cole ,3. The Times They Are A-Changin' - Bob Dylan ,4. The Sound of Silence - Simon & Garfunkel ,5. Me & Bobby McGee - Janis Joplin ,6. I'm Your Boogie Man - KC & The Sunshine Band ,7. You're My Thrill - Billie Holiday ,8. Pruit Igoe & Prophecies - Philip Glass ,9. Hallelujah - Leonard Cohen ,10. All Along The Watchtower - Jimi Hendrix 11. Ride of the Valkyries - Budapest Symphony Orchestra ,12. Pirate Jenny - Nina Simone , ()
Strážci jsou literární peckou, která dlouho neměla obdoby. Rozpohybované obrázky však nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Člověk pak z toho má asi tak stejný zážitek, jako když na koncertě většina hudebníků odloží nástroje, ale na hudbě to není znát. Zack Snyder už podruhé zpívá z playbacku, tentokrát se znatelně silnějším repertoárem. ()
Hodnocení odůvodním na konec, nyní hodlám dštít síru. „Stražci – Watchmen“ jsou ve své podstatě naprosto zbytečný film. Komiks s více méně banálním obsahem totiž není zaměřen na příběh a děj, ale na posouvání a přetváření mezí komiksového média a způsobů vyprávění. Proč a jak převádět překračování hranic v komiksu do filmu, toť je mi záhadou. Snyder tudíž neměl jinou možnost než si udělat z předlohy scénář a tu naprosto šílenou strukturu vyprávění přetáhnout slepě do filmu. V důsledku toho jsou Strážci jen rozpohybovanou kronikou, která k ničemu nesměřuje a zrovna tak by mohla mít místo 3 hodin 2 nebo 6 a dojem by byl naprosto stejný. Vše, co je tady dobré, pochází od Moorea, takže vychvalováním „boření superhrdinského mýtu“ divák/komentátor neukazuje nic jiného než vlastní neznalost. Jediným Snyderovým vlastním vkladem je klipovité používání hudby a občasný vtípek v podobě průletu kamery pod Manhattanovým zadkem nebo podbarvení sexuální scény písní Hallelujah, a to ještě musím dodat, že podobné pomrkávání na diváka mě spíš vyhazuje z filmu, než aby mě bavilo. Výsledných 70% dávám jedině proto, že stejné procento ode mě dostal i komiks a tato adaptace není nic jiného než kniha uvedená s 1 nepodstatnou změnou a 2 výpustkami do pohybu. Edit, tl;dr Tři hodiny zpomalených videoklipů a usltaruperčuprkůl póz. Děkan, Snajdí, nechci. ()
Galerie (236)
Photo © Warner Bros., Paramount Pictures / Clay Enos
Zajímavosti (96)
- Modrá barva, kterou vyzařuje Dr. Manhattan (Billy Crudup), je takzvané Čerenkovovo záření. A to proto, že elektronové částice, ze kterých je složen, se pohybují v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí. Pohyb vyvolává záření, které trvá po dobu, kdy jsou částice rychlejší než světlo. (Charpy)
- V úvodní titulkové sekvenci ve scéně, kdy stojí Ozymandias (Matthew Goode) před Studiem 54, jsou dva muži vlevo za ním nápadně podobní Davidu Bowiemu a Micku Jaggerovi. Napravo je zase skupina lidí nápadně podobná členům kapely Village People. (Baltazzar)
- V jednu chvíli se spekulovalo o obsazení Johna Cusacka do role Sůvy/Dana Drieberga a Sigourney Weaver do role původního Hedvábného přízraku/Sally Jupiter. Role nakonec připadly Patricku Wilsonovi a Carle Gugino. (Caszidy)
Jít do kina na film je v mém případě rozhodnutí o kterém si myslím, že v závěrečných titulkách ukážu na ruce pět prstů, čítající pět hvězdiček (pokud teda ještě za pár let budu mít na obou rukách pět prstů). Každopádně tenhle film si to bez problémů zaslouží, a to podotýkám, že o komiksu jsem sice slyšel, ale nikdy jsem ho nečetl ani nedržel v ruce, protože mě to nijak závratně nelákalo, tyhle politické mašinerie a agrese ztvárněná obrázkem je trošku mimo mně, když si uvědomim, že jsem ujížděl na Garfieldovi a Asterixovi, ale to už je dávno minulostí. Tenhle příběh rozhodně s minulostí příliš společného nemá, možná a nejspíš hlavně to, že film samotný byl dlouho u ledu a nikomu s do toho nechtělo, až přišel Zack Snyder, vizuální bůh, který natočil už nějaké ty orgie, ze kterých nejspíš nejvýraznější je třístovka a tak si myslim, že lepšího člověka Strážci opravdu potkat nemohli. Zásadní na tom všem, co jsem chtěl říct, je ale hlavně fakt, že i když jsem toho o komiksu příliš nevěděl, film jsem si dokázal na sto procent užít, bez problémů. Přičemž od zdejších lidí čtu něco jiného a docela mě to zaráží, protože mně to zas tak složité opravdu nepřišlo. Film je dlouhý, hodně dlouhý, ale každá jeho scéna je zásadní, důležitá a potřebná pro další průběh příběhu, se kterým by se dalo do budoucnosti určitě hodně pohrát, jenže tvůrce by asi fakt už musel začít vraždit, i když si myslím, že na tohle nemusí být vůbec naštvaný, ačkoliv jsem četl že V jako Vendeta, který nakreslil také se mu jako film nelíbila a neskutečně u toho nadával a distancoval se od toho. Já se u ani nedivím, mně se to taky nelíbilo, ale na tohle by opravdu nadávat nemusel, neměl by proč. Všecko je to tam v takovém rámci mezí, že se to prostě musí líbit každému. Možná někdo by přemýšlel nad násilím, které zde není přehnané, to určitě ne, spíše je hodně stylové a vizuální a hodně luxusně se na to kouká. Ono je dost zvláštní říct, že násilí není velké, když tam občas vylítne holení kost z kůže, každopádně rozhodně to není tak jak to na první pohled vypadá, to násilí je ve filmu hlavně jako defekt způsobený dobou, která rozhodně není přijatelné ale jako alternativní historie je to hodně zajímavá a dalo by se z ní hodně těžit, což se doufám nestane, nějakej Sequel by autora komiksu asi uvrhnul do věčných mdlob a další komiks který by nakreslil by byl asi o tom, jak komiksový hrdina na motorce krosí po Road 66 cestu do Hollywoodu aby tam rozmlátil všecky ty producenty. Ne ten film by si pokračování určitě nezasloužil, takhle jak je je hodně stylový a určitě si na něj rád kdykoliv vzpomenu. Má nejstylovější začáteční titulky, jaké jsem kdy ve filmu viděl a hlavně si dokonale pohrál s hudbou osmdesátejch let, že mi to ani nepřišilo absurdní, i když to bylo fakt hrozně divný. Stylovější film jsem dlouho neviděl, a řek bych, že taky dlouho neuvidim. Kdyby už se po tomhle filmu nenatočilo nic s komiksovejma hrdinama byla by to hezká derniéra, protože v tomhle filmu se všecko co komiksové filmy za ty léta nabudily, převrací. Hlavní hrdina začíná jako hrdina ale jeho sláva upadá až je na totálním dně, a to se opravdu nevidí všude. Mohl bych o tomto filmu mluvit dlouho, hodně dlouho, a tak už dodám jen poslední a další pozitivní bod filmu a tím jsou herci, no řekněte mi na rovinu kterého z té řady znáte, no a to je asi tak všechno. Šel jsem na to s tím, že to bude nářez, co myslíte, jak to dopadlo... () (méně) (více)