Monstrum

Slušný zážitek. Co hlavně oceňuji kromě samotného námětu, je natočení ve stylu "Záhady Blairwitch". Myslím, že pro všechny zúčastněné platí, že tohle je to nejlepší co zatím zplodily. Když vezmu v potaz, že se v dnešní době podařilo natočit za směšných 20 miliónů dolarů takovouhle podívanou, tak musím hledat jen slova chvály. Škoda, že jsem na snímku nebyl v kině, určitě by byl zážitek mnohem více umocněn. I to je jeden z důvodu proč nakonec dávám čtyři hvězdičky, jsou zkrátka filmy, které si doma plně nevychutnáte...... (13.04.2008)

Forma zase jednou přerostla obsah, asi jako ta obludra, zakusující se do Velkého Jablka... Jinak je to ale přes všechny ty famózní triky monstrózní obludnost. Docela mi - přes všechnu akční zábavnost - ta promarněná šance (i svou už dávno neoriginální manýrou) místy doslova pila krev, ale tak respektuju, že i vytrendovaná >alias ztracenci< děcka mají právo na svoji dávku megakůl vypocených povrchních emocí, že... °-/ . . . Dvě hvězdy tedy s nadhledem, víceméně hlavně za ty trikové sekvence a bezhlavou (jo, ten fór s paní Liberty jsem jako jednu z mála scének kvitoval vskutku s povděkem!) oddechovost... - - - - - (Poprvé viděno 7.9.2011 na novácké >monstrovizi< /želbohu s tradičně tristním pražskočudláckým uníkaným telenováckým dabingem, snad si to tedy dám ještě někdy na dvd s původní zvukovou stopou a titulky/, hodnocení 12167., komentář zde jako tisícítřiapadesátý - 8.9.2011) (08.09.2011)

7/10...Abrams a jeho režisér Reeves velmi chytře využívají všech slabostí generace Ztracených, posedlé až dokumentarizační obsesí zachytit duch času, tíži chvíle, zažít něco neobyčejného a mezitím točit cokoli obyčejného, být při tom a zároveň být viděn. Pokud jste byli někdy před kamerou, víte, že v okamžiku spuštění červeného tlačítka se přepíná i cosi v nás a veškeré pokyny režiséra „buď přirozený“ jsou jen zbožným přáním, ale jak pravil jeden mrtvý bílý muž, všichni lidé jsou herci. Tak proč tenhle pud nevytěžit komerčně? Cloverfield je film na jedno použití pro generaci YouTube, noční můra o apokalypse v hledáčku amatérské kamery, intenzivní projížďka městem hrůzy s nezbytnými obludami místo horské dráhy a centrifugy. Točení stylem žaludeční neuróza spolu s dalšími technickými hejblátky a pseudoreálným snímáním navozuje při sledování hrdinů stav "Kdyby se něco takového stalo mně, tak bych..." a staví diváka do situace člověka, který si ukládá na filmová políčka svůj všednodenní život a najednou se mu naskytne být jakýmsi osudovým kronikářem, válečným novinářem z epicentra boje. Kdo by nechtěl riskovat vlastní krk, když se najednou stane osou dějin? Typologický výběr herců včetně vartanovsky přirozeného hlavního hrdiny, šmodrchání přediva vztahů mezi nimi a úsporné, ale hybné skicování naprosto banálních charakterů v první dvacetiminutovce konstruuje velmi silnou základnu pro další slasher honičku mezi mrakodrapy. Zábava ? Nepochybně, ale tak neuvěřitelně popcornová, že přes brilantní zvukovou a obrazovou stránku zůstala obrovská díra v atmosféře (tísnivost jako v hitchocovkách nebo v povedených dílech jeho ctitele Shyamalana chybí) , logice a především nevyplouvá na povrch nic skrytého, protože divák v realtime není ani chytřejší o fakta, ani bohatší o složitější narativní úrovně, a jelikož na rozdíl od hrdinů neběží o život, může se nechat pohltit, ale nabízí se mu prožitek pohříchu prefabrikovaný. May contain spoilers....Samotné monstrum působí jako hysterická ještěřčí těhotná, která si pro svůj těžký porod přerostlých Frenzíků, kteří utekli Optimovi z lopaty, vybrala Manhattan a porodní bolesti si krátí klácením mrakodrapů. Druhá možnost je ještěrčí batole procházející fází odmítání s průvodními příznaky: extrémní žravost a agresivita. Deficit informací ohledně motivace a geneze oné příšery, které reprezentuje cosi prastarého, je při sledování přebit atletickým tempem, ale možná jsem pro čistě popisné reálné docu-drama příliš zhýčkaný divák, který si přeje být znepokojován. Cloverfield jsem si tudíž užila jako zábavný experiment, ale probouzí příliš málo emocí a otázek, než abych se na něj vydala znovu. Pamatovat si ho budu: coby přelomový 3D-simulátor s nesmírně zručnou a chápavou obsluhou, na který jsem viděla chytlavé reklamy a neodolala. Chápu to nezměrné nadšení. Jeden den na Matějské (strach, napětí a cukrová vata included) by vás vyšel mnohem dráž:) (26.01.2008)

Tradiční chlastačka se změní v netradiční originální videokamerovou jízdu, která v kombinaci s vynikajícím ozvučením stvoří monstrózních šedesát minut. Emmerichova Godzilla by před touhle kreaturou stáhla gluteály a z New Yorku by vystřelila tak rychle, jako ten děda na kole, co se ho Franta Kocourek z vyprávění Mirka Donutila zeptal, jak se mu šlape... Co vidí kamera, vidí i divák - základní a jednoduchá premisa filmu, toto mrazivé ohraničení prostě nejde změnit (i když byste mnohokrát chtěli nakouknout jinam)... napínavé, nejisté, ohromující, zamyšlení hodné, úchvatné, krvavé, hororové, tíživé... asi tři scény jsou opravdu neuvěřitelně mrazivé... skvěle natočené, sdílíte všechny pocity s postavami, které jsou však (hlavně ta hlavní) příliš americké, chladnokrevně uvažující, hrdinské... díky tomuto faktu nehodnotím maximem, nýbrž 90-ti % ... parádní divácký zážitek... rozhodně investujte do návštěvy kina, budete více než štědře odměněni... a vyčkejte do konce závěrečných titulků... 25 miliónů dolarů(rozpočet)/170,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (24.01.2008)

Opřít se do takového tématu rozhodně záleží na samotné odvaze tvůrců, protože téma rozhodně není nic neobvyklého, to neobvyklé se ale objevuje až ve vnitř již na začátku a to, že tento film je vlastně takovým neosobně osobním zpracováním jednoho člověka a pár lidí kolem něj, při příchodu oblud do New Yorku a hlavně při pádu samotné hlavy Sochy Svobody do jedné z Avenue, kde náš hlavní hrdina stojí a nechápavě čumí právě na onu sochu. Tuto scénu jsem měl čest vidět v traileru, který mě neskutečným způsobem nasosal. S plným očekáváním vyčkával až do chvíle, než se Monstrum objevilo v kinech. Do kina jsem nakonec na tento film bohužel nešel a byla to neskutečná škoda. Monstrum je totiž film určený speciálně a jen do kin. V pohodlí domova si to rozhodně natolik neužiju, a už vůbec ne, když si napirátim z internetu nějakou cam verzi (což jsem neudělal, ale pochybuji o tom, že se někdo neodhodlal), kde efekty neuvidim snad vůbec. Protože právě efekty jsou neskutečně pestré a zajímavé a právě díky tomu jak je to tak reálné a zajímavé, což byl vlastně účel, když je to točeno obyčejnou kamerou, tak nemůžu jinak než se vztyčeným palcem nahoru. I přesto je tu pár záporných bodů. Všechno nějak začíná a všechno nějak končí a bylo by minimálně zvláštní začít u takovéhoto filmu okamžitě něčím monumentálním. Proto necelých 20 minut musím u obrazovky jak vůl čekat a čekat, až se začne dít něco opravdu zajímavého. A nejen to je chyba samotného filmu. Kamera je neskutečně rozkmitaná a rozbolí z toho hlava, ale proč by ne, furt musím brát v potaz, že je to točeno OSOBNÍ kamerou, která ale dokáže zázraky, protože záznam nakonec budeme mít možnost vidět právě MY. Monstrum není špatný film. Neskutečně nápaditý s nejmonumentálnější reklamní kampaní, kterou jsem kdy u filmu viděl, s nejnápaditějším příběhem, zpracovaným tak, jak to ještě divák neměl šanci vidět a tak i když není tak dobrý jak jsem čekal na něj jen tak nezapomenu, protože za nápad se občas platí víc jak za samotné zpracování, a tady oceňuji hlavně nápad, než zpracování. Zpracování je totiž opravdu až moc osobní, až moc citové a hlavně z tý příšery nevidim skoro nic. Možná v dalších dílech, v dalších osobních zpovědích...jestli nějaké budou. --- What is IT? (19.04.2008)