Camino

Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Kvůli délce jsem mylně předpokládala, že bude film plný zbytečných scén, u kterých budu umírat nudou. To se však naštěstí nesplnilo. Camino je dívka, kterou má každý rád a její matka je chválena za to, že z ní vychovala dobrou křesťanku. Pak se ale ukáže, že má zhoubný nádor a nemá naději na přežití. Camino, která vždy všechno brala s optimismem, se ptá, proč jí to Bůh dělá, na což jí matka odpoví, že to dělá proto, že ji miluje a že jí závidí návrat do nebe. Vštěpuje jí do hlavy, že má milovat Ježíše, ať se děje co se děje, Camino slibuje a před sebou vidí svého Ježíše. Realita je prokládána sny a prorockými slovy Camino, v nichž je občas těžké se zorientovat, ale dobře tam zapadají. Očekávala jsem sice něco jiného, ale i přesto se mi ze sálu vůbec nechtělo odcházet. (09.07.2009)

Původně jsem chtěl být přísnější, ale tak nějak jsem si to v hlavě promyslel a zvážil alespoň klady tohoto filmu. Těmy pro mě jsou malá hlavní představitelka a její sympatický výkon (její dětský svět je tu vykreslen věrohodně), jedna povedená píseň, bohatá fantazie ve snových scénách (Mr. Meebles) nebo humorné scény v divadle, čímž ovšem výčet pozitiv končí. Za negativa považuju všeprostupující patos, který mě místy vyloženě iritoval, jednotvárná a příšerně vlezlá hudba a natahovaný závěr. Finálním potleskem v nemocnici jako by chtěl režisér sám sobě pogratulovat: "Hleďte, jaký jsem složil opus magnum!" Ovšem, já teda tleskat nemůžu. Očekávání bylo veliké, možná proto se spíše dostavilo zklamání. (22.02.2010)

Strašně dlouhý film, ale ani chvíli jsem se nenudila! "Kdo má Boha, nic mu nechybí - Jen Bůh stačí." - citát z filmu. Celej film se táhne silně nábožensky založenou rodinu až mě snad začal přesvědčovat o tom jestli to jsou všechno jen bláboly nebo jestli to je něco, co člověka přesvědčí že věci jsou založený na jedné věci a tak to platí! Neuvěřitelný příběh dvanáctileté holky, která statečně bojuje se svou nemocí, hodně emotivně natočený film. (27.12.2010)

Důkaz toho, že né všechny dramata o bolestech života mě dostanou. Ten náboženský fanatismus, melodramatická hudba a celkový patos mě někdy vážně dováděl k šílenství. Přesně v místech, kde se tvářil snímek smutně a dojemně, mi přišel spíše otravný. Emoce se u mě prostě nedostavily vůbec. A zbytek filmu mi přišel nudný. Vlastně jako jediný plus vidím herecké výkony, které jsou opravdu dobré, zvlášť hlavní představitelka se mi líbila. A pak možná ještě ty snové scény, které mi ale paradoxně do filmu jako celku příliš nepasovaly. Čekal jsem emoce jako u Je to i můj život (nesrovnatelné), ale jsem opravdu zklamán, protože tohle pro mě bylo už místy vyloženě kýčovité. (04.01.2013)

Mám ráda neotřelé filmy, které mě přivedou na spoustu nových myšlenek. Jenže tady měl scénárista myšlenku jen jednu jedinou a tu bezočivě stále vnucoval. Necítím potřebu státi se mučedníkem, abych musela trpět při sledování filmu. Na druhou stranu oceňuji, že se s bigotními katolíky setkávám pouze ve filmu, nikoliv v reálném životě. Jako poděkování posílám jednu zaslouženou hvězdičku. (25.11.2021)