Camino

Důkaz toho, že né všechny dramata o bolestech života mě dostanou. Ten náboženský fanatismus, melodramatická hudba a celkový patos mě někdy vážně dováděl k šílenství. Přesně v místech, kde se tvářil snímek smutně a dojemně, mi přišel spíše otravný. Emoce se u mě prostě nedostavily vůbec. A zbytek filmu mi přišel nudný. Vlastně jako jediný plus vidím herecké výkony, které jsou opravdu dobré, zvlášť hlavní představitelka se mi líbila. A pak možná ještě ty snové scény, které mi ale paradoxně do filmu jako celku příliš nepasovaly. Čekal jsem emoce jako u Je to i můj život (nesrovnatelné), ale jsem opravdu zklamán, protože tohle pro mě bylo už místy vyloženě kýčovité. (04.01.2013)

Jedním slovem: emoce ! Vážně skvělý snímek, od začátku do konce jsem byla napnutá, jak to všechno vlastně dopadne, zvlášť, když je to celé propojené s Bohem. Mladá Nerea Camacho zvládla svoji roli naprosto skvěle, přímo excelovala. Nic bych jí nevytkla. Na konci, kdy umírá, se mi vážně chtělo brečet a musela jsem film na chvíli přerušit a uklidnit se. Režisér, herci a celý příběh má můj obdiv! (12.02.2012)

44th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2009 - Jeden z dalších nezapomenutelných festivalových zážitků... Neuvěřitelný úsměv mladičké hlavní hrdinky a hlavně neuvěřitelně smutný její osud včetně její rodiny :-( Úžasné, úžasné, úžasné... - 95% (08.07.2009)

Jediné co bych tomuhle skvělému a lidskému snímku vytknul by byla jeho délka, ale to je jenom maličkost. První hodina a poslední půlhodinka mě neskutečně potěšila úplně ve všem a to se mi už dlouho nestalo. Prostřední část by mohla být sice trochu kratší, ale důvod proč to neztrácí na kvalitě je výborná Narea Camacho a Mariano Venancio v roli otce Caminy. Náboženské řeči mě ve většině filmů docela vadí, tady se to dá v pohodě překousnou, protože to do příběhu pěkně pasuje. Je to sice doják s kýčovitými scénami ale neskutečně krásný, emoční a pěkně natočený film. (06.07.2012)

Viděno na MFF Karlovy Vary 2009. Kvůli délce jsem mylně předpokládala, že bude film plný zbytečných scén, u kterých budu umírat nudou. To se však naštěstí nesplnilo. Camino je dívka, kterou má každý rád a její matka je chválena za to, že z ní vychovala dobrou křesťanku. Pak se ale ukáže, že má zhoubný nádor a nemá naději na přežití. Camino, která vždy všechno brala s optimismem, se ptá, proč jí to Bůh dělá, na což jí matka odpoví, že to dělá proto, že ji miluje a že jí závidí návrat do nebe. Vštěpuje jí do hlavy, že má milovat Ježíše, ať se děje co se děje, Camino slibuje a před sebou vidí svého Ježíše. Realita je prokládána sny a prorockými slovy Camino, v nichž je občas těžké se zorientovat, ale dobře tam zapadají. Očekávala jsem sice něco jiného, ale i přesto se mi ze sálu vůbec nechtělo odcházet. (09.07.2009)