Moneyball

,,KAŽDÝ, KDO BUDUJE TÝM A POUŽIJE SVŮJ VLASTNÍ MODEL JE DINOSAURUS“....... /// Jsou dobrý týmy, špatný týmy, pak tuny sraček a za nima Oakland Athletics. Prací manažera je tu neutrácet prachy (který stejně nejsou). A pak to přijde – šikula z Yale, kterej skloubí bejsbol, ekonomiku a díky jednoduché (?) rovnici i statistiku. No a díky Bredoušovým manažerským schopnostem sestaví tým šampiónů z lidí, který ostatní podceňujou. Jsou věci, kterým rozumí jen lidi od baseballu. A tak tomu zůstane i na konci tohodle filmu. Baví mě sledovat práci manažera. I ta atmosféra je parádní, protože já mám rád sportovní filmy! Ale je to moc dlouhý ... a tak natahovanej ,,bejsboláckej“ konec, ale i chybějící větší emoční ,,šok“ zbytečně v mejch (krásnejch) očích ubírají na hvězdě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Michaela Lewise číst nebudu. 2.) V mým těle je skrytej manažerskej duch. 3.) Ani po přečtení všech komentářů ještě nevím, kdo vyhrál (jako první) 20 zápasů v řadě. 4.) Thx za titule ,,SoulM@te“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (14.12.2011)

Zajímavý kousek, který potvrdil dvě věci. Brad Pitt je stále vynikající herec a Američani tyhle sportovní filmy mají opravdu v malíku. Scéna kdy Oakland Athletics bojují o 20. vítězství je natočená exkluzivně. Moneyball přestože není zase tolik o sportu myslím dokáže bez problému zaujmout. Samozřejmě ověřoval jsem si fakta na wikipedii a ... sedí to. Právem oscarová nominace za nejlepší film. 80% (27.01.2012)

Rok poté, co svět tleskal Sorkinovu scénáři za Social Network, přišel další příběh plný bleskových dialogů, odborných termínů a stlačení očividných emocí na minimum. Facebook se sice s baseballem srovnává těžko, ale přesto mi tato vypočítavost a v autorově případě pak v takhle krátké době až sázka na jistotu shazuje Moneyball už z principu. A jakkoli se na technicky precizně vyprofilované prostředí dívá skoro samo a občasná rodinná scénka umí zafungovat, nedostal jsem toho dost. Rozumím dosahování výjimečnosti a touze po zapomenutém snu, ale film zůstal na polovině cesty mezi vyznáním lásky ke sportovním statistikám a ukázce toho, že být generální manažer není žádná legrace. Přesných 70% zejména za jeden ze životních výkonů Brada Pitta. (22.02.2012)

Králova řeč letoška. Film, jehož kvality nejde neuznat, ale bohužel mě naprosto nezajímá. 40% času Pitt sedí v prázdné tělocvičně a kouká do země a 40% času se něčím cpe. Zbylých 20% je samozřejmě rezervováno pro baseball. Se Social Network to každopádně má společného pramálo. Je to podobně ukecané, ale mnohem doslovnější a neustále se opakující. 70% (15.11.2011)

Film o tom, kterak jeden podceňovaný generální manažer jednoho nepříliš bohatého baseballového klubu dokázal vyhrávat zápasy díky strategii, kvůli které ho všichni zatracovali a odepisovali, ale on s ní nakonec možná změnil dějiny baseballu. Na film jsem se podíval z jednoho prostého důvodu, kterým je baseball. Ten sport miluji, je vůbec mým nejoblíbenějším sportem a filmů o baseballu, které se dostanou až sem k nám do Česka, je na můj vkus zoufale málo. Proto jsem uvítal možnost rozšířit si obzory o další film s tímto tématem,a rozhodně jsem nelitoval. Brad Pitt jako zapálený manažer, kterému není jeho tým lhostejný, hraje perfektně, aniž by jakkoliv tlačil na pilu, a přitom je ve své roli úžasně přirozený, jakoby výměny a prodeje hráčů řešil dnes a denně. Z herců mě dále potěšil Chris Pratt, kterého jsem si oblíbil v seriálu Everwood a viděl jsem ho teprve v jeho třetí roli, ale furt je to sympaťák a furt hraje perfektně. Jinak po dějové stránce filmu nikterak neupadá tempo, je po celou stejně záživný a zajímavý, a i díky tomu mě dokázal nadchnout. Co mi trochu vadilo je, že nebylo ukázáno více záběrů ze samotných zápasů, díky tomu film chvílemi působil na můj vkus možná až příliš profesorsky, a to je důvod, proč nemohu udělit maximální hodnocení. Uděluji tedy čtyři hvězdy. (19.01.2013)