Star Trek: Do temnoty

|| Scenár: Roberto Orci, Alex Kurtzman, Damon Lindelof | Hudba: Michael Giacchino | Produkcia: J.J. Abrams, Bryan Burk, Damon Lindelof, Alex Kirtzman, Roberto Orci | Distribúcia: Paramount Pictures | Štúdio: Bad Robot Productions, K/O Paper Products, Skydance Productions | Rozpočet: 190 miliónov $ | Tržby: 465,378,661 $ || Vizuálne najstrhujúcejší film roku. Kjukumber nechal dobré mravy Holmesa na dovolenke a servíruje nám najlepšieho záporáka od Skyfallu. Tieto elementy však práve potláčajú inak jednoduchšiu štruktúru filmu, a chýba priestor pre vedlajšie postavy, ktoré v jednotke žiarili. Into Darkness je temnejším eposom, než jeho predchodca, z toho vyplývajúc nedisponuje oným sviežim vtipom a ľahkosťou rozprávania. Tento film je iný, inak dobrý, a práve preto si ho rád pustím aj nabudúce. Ps: Abrams by mal natočiť M.I.5, jeho trojka bola ajtak najlepšia z celej série :) 84% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (16.09.2013)

Story o tom nejopravdovějším a nejpevnějším chlapském přátelství - a dechberoucí akční výprava do míst, kam by moc lidí vkročit nechtělo, jako menší bonus. Chris Pine dokazuje, že v okamžiku, kdy navleče žlutočernou kombinaci, uhraje absolutně všechno, Karl Urban tradičně vyjádří pocity, i kdyby jen pohnul obočím a osvědčená tvůrčí sestava sází tentokrát na jistotu. Přestože na několika místech trochu zbytečně spoléhají na to, že publikum má povědomí o snímku z roku 1982, tuhle šanci Abrams ani scénáristé z ruky nepustili. Téměř každý dialog graduje ve výbušné následky a tváří v tvář nevyzpytatelnému charakteru, kterému Benedict Cumberbatch dává punc padlého anděla, musí všechny výtky nutně zblednout. Nehledě na to, že při finální půlhodině se téměř výhradně hraje na první emoční signální a racionální úvahy jdou definitivně stranou. Ohromených 90%, přetrvávající mírná rozechvělost a věčný smutek nad tím, že tvůrce nejlepšího restartu v dějinách odplul do předaleké galaxie. (21.06.2013)

No, tak vám tedy opravdu nevím! Štíty nestálo zato vůbec vztyčovat, ani na chvíli mi u toho necuklo ve warpovém pohonu, na můstku bylo sucho a dřelo to, a všechny ty dokonalé vizuální duperele nevykompenzovaly scénář suchý jako výraz Leonarda Nimoye při sledování Battlestar Galactiky. Nepatřím sice k těm, co si doma lepí špičaté boltce a zachraňují na conech s ostatními otylými nerdy hvězdnou flotilu od klingonské invaze, nicméně u prvního filmu jsem si nadšeně leštil phaser. Po filmu druhém jsem vyloudil akorát tak hlasitý, hrdinný kapitánský Grk a s radostí zanechal posádku lodi Entršajs v šedivém průměru nehostinné galaxie pubertálních masturbantů. (22.08.2013)

Hodnocení bude u mnohých odvislé od toho, nakolik - pokud vůbec - jsou obeznámeni s "přidruženými" texty (seriál, původní filmové verze, reboot z r. 2009, prequel komiksy a hra). Pokud by se nové dobrodružství posádky Enterprise mělo posuzovat jako samostatné dílo, jednalo se by se díky systematickému užívání různých způsobů návazností mezi záběry a scénami (kompoziční návaznost a linie pohybu odlišující či spojující jednotlivé vývojové vzorce) o stylisticky nesmírně důmyslný, ale jako vyprávění selhávající počin, jenž je ozvláštňován seriálovými postupy (cliffhangery, záchranami na poslední chvíli, zkracováním deadlinů)._____ Úvodní akt má pro nečtenáře Countdown to Darkness nejasné motivace postav a zatajované cíle, třetí a čtvrtý se spoléhá na existující universum, vůči kterému se ale distancuje stvořením a legitimizováním alternativní verze reality... a epilog se vztahuje k Abramsově "jedničce", neuzavírá "dvojku". (Druhý akt, od 35. do 60. minuty, má vše ostatní spojovat, ale přerušením záporákovy narativní linie a prací s volnými motivy a prezentováním mezer je ze všech zdaleka nejproblematičtější, protože retarduje vyprávění.)_____ Díky přepečlivému načasování a strukturování snímek na rozdíl od Abramsovy předchozí pastiše, SUPER 8, drží pohromadě, ačkoliv se s každým aktem změní uspořádání vyprávění i počet protagonistů. Je ovšem nutná alespoň rámcová sběhlost ve startrekovském a obecně sci-fi universu, rozprostírajícím(i) se napříč různými médii (kino - ST filmy, klasické a kultovní sci-fi let minulých; televize - seriál; knihy - prequel komiksy, románová sci-fi od Bradburyho ad. žánrově spřízněných spisovatelů; hra - oficiální a online verze). Pak pro Vás bude STAR TREK: DO TEMNOTY svým vyprávěním napříč několika mediálními platformami a motivovaností prvků na základě konvencí jiných uměleckých děl jeden z nejpozoruhodnějších blockbusterů několika posledních let. Minimálně od dob pokračování MATRIXU totiž nebyl v kinech tak komplexní počin._____ P. S. Téměř třicet minut bylo natočeno na IMAX kamery, následkem čehož je film na jednu stranu víc vtahující, na druhou nedosahuje takové míry kinetičnosti, jakou se vyznačovaly předchozí celovečerní Abramsovy počiny. Konverze do třetího rozměru se vydařila, protože se velmi důmyslně pracuje nejenom s výše zmíněnou hladkou návazností záběrů a scén, díky čemuž rychlejší střih stereoskopické projekci nevadí, ale i hloubkou ostrosti a přeostřováním mezi několika plány najednou. Více v kritice. (24.05.2013)

Star Trek: Do temnoty je mimořádně zábavný velkofilm, a pokud už jste viděli Iron Mana 3 a nechce se vám čekat na Supermana, nemůžete nejnovějším Star Trekem nic zkazit. Do jisté míry ale pozoruji posun až ke karnevalové povrchnosti. První film spojoval na jedné straně chytrou hru s tradicemi fenoménu Star Trek, tradicemi dobrodružné sci-fi a tradicemi seriálového vyprávění a na druhé straně tragický příběh hlavního padoucha a příběh hlavních hrdinů hledajících svou pozici ve světě. Druhý film pak zůstává spíše jen na té první straně, zatímco všechno potenciálně tragické je do takové míry nástrojem oné hry, že to adekvátně působí snad jen za předpokladu, že jste v životě neviděli Star Trek, nikdy jste neslyšeli o hlavním padouchovi a vlastně jste v posledních letech nebyli v kině, protože ve Star Trek: Do temnoty je snad všechno, co se za (zdaleka nejen) posledních patnáct let osvědčilo. Je to parádně vystavěné, každý narativní či stylistický trik zapadne do celkového vzorce jako sedací část lidského těla na plechovou nádobu k přípravě jídla, všichni herci jsou skvělí a někteří přímo brilantní, ale celková míra ozvláštnění je poněkud diskutabilní. Více na Douglasových poznámkách. (09.06.2013)