Útes smrti

Plavat deset mil širým oceánem s vědomím, že za zadkem vám zrovna čenichá pětimetrová krvelačná potvora, opravdu není nic moc příjemného. Své o tom vědí nejen ti, co měli osobně tu čest, ale australští filmaři vtloukli tímhle nenápadným snímkem podobný pocit úzkosti i do mé nevinné hlavy. Nečekejte krvavá jatka a dostanete 90 minut intenzivního a trpělivě budovaného napětí, nakažlivého strachu z děsivého nepřítele a několika skvěle natočených útoků žraloka na člověka, které si možná nelibují v červených detailech, ale vyznívají tak reálně, až z toho mrazí. A navíc se to celé obejde bez známých béčkových klišé, bez digitálních monster a bez protivných hrdinů, kterým tentokrát toho žraloka za prdelí nepřejeme o nic víc než sami sobě. Stopáž by sice místy potřebovala trochu zkrátit a úvodních deset minut je vlastně zbytečných vidět, ale jinak velmi příjemné překvapení, který bych mohl vidět klidně víckrát. 70% (25.08.2013)

Tohle může zklamat asi hlavně fandy gore, protože tady si ho teda moc neužijete. Jelikož film je z 90% o skupince lidí plácající se na destičkách v moři, nečekejte, že uvidíte nějaké uhryzlé nohy nebo vyhřeznutá střeva, tyhle chuťovky se odehrávají pod vodou. Dočkáte se tak leda krvavé skvrny kolem těch nebožáků. Jinak tohle ale dokonale splňuje tzv. "za málo peněz hodně muziky." Navíc tím, jak to netlačí na pilu a tím, že žralok není zmutovaná digitální chrochtající příšera, ale docela normální paryba, člověk má z toho dost nepříjemný pocit reálnosti. Dokonce ani těm lidem tu smrt tak moc nepřeje. Takže napínák z moře je to velmi kvalitní. (04.05.2017)

Jak film hodnotit? Inu příslušné scény a konstrukce logiky psychologie reálného emočního otřesu postav ve filmu jsou věrohodné a prakticky se nelze chovat ani jinak. V této souvislosti setkání s vládcem moří, který je dokonale přírodou uzpůsoben ve svém prostředí k zabíjení, se sluší alespoň dodat, že se to týká jen některých druhů žraloků. I když žralok samozřejmě není jediný tvor, který může v moři zmrzačit či zabít, ale je zde i spousta jiných nebezpečných mořských živočichů. Leč to jsem asi trochu odbočil, vrátím se k filmu. Nutno dodat, že Útes smrti se v mnohém shoduje s filmem Otevřené moře. Možná, že někdo namítne, že v ději není nic, co by tady ještě nebylo a že se opakují scény již z předešlých obdobných filmů. De facto, ony totiž ty neobvyklé osudy lidí jsou vždycky napínavé, ale nedívá se na ně lehce proto, že jsou pravdivé. (26.04.2011)

Australian Daily Telegraph, Sportovní rubrika, Výsledkový servis. Lední hokej: Adelaide - Perth 3:6, Canberra - HC Sydney 1:1 přerušeno pro oblevu; Sportovní lidolov: Výběr Oceánie - Výběr lidstva 4:1 (po jednoznačném průběhu).. Konečně někdo po letech zhmotnil vtip, kdy se malý žraloček ptá velkého žraloka: „A tatínku, proč kolem těch lidí nejdřív kroužíme, než zaútočíme?“ a táta mu odpoví: „Přece je nebudeme jíst s hovínkama, synku..“ Jsem rád, že řežisér Traucki vrátil Spielbergovu polívčičku na vařič a trošku ji přihřál. Přirozený, uvěřitelně podaný survival a v něm jednoduchými prostředky navozené napětí při hře zubaté kočky s ploutví se skupinkou vyděšených myší v neoprenu. Ti lidé nepotřebovali větší loď, stačila by jim jakákoliv.. (02.01.2011)

Originální a autentický horor o žralocích? Zapomeňte! Tři nesympatický chlapi a dvě blondýny si jedou užívat jachtaření a plavání. Průzračná voda, jachtička, palmy a sluníčko. Prvních dvacet minut na mě působí jako nekonvenční a nízkorozpočtové porno. Neznámé tváře a hlavně absolutně (ne)herecké výkony, kterým nevěřím skoro ani ten naučený strach. Dialogy skřípou každou chvíli a snad po mě ani nikdo nechce, abych věřil, že tohle bylo podle skutečné události. Hodinu se skupinka rachtá ve vodě, aby svým cachtáním uprostřed oceánu přilákali žraloky. Ty jsou totiž na celém filmu to jediné kvalitní. Jsou totiž pravý. Krásné až téměř dokumentární záběry pod hladinu. (Nápad s potápěčskými brýlemi tomu upřít nemůžu) Výsledkem je ale nulové napětí, strach a ještě víc zážitek z kvalitního dramatu, thrilleru nebo hororu. Bože já ani nevím, co tohle bylo. Já si budu jen pamatovat průzračnou vodu a obrovské živé žraloky. Taky ale falešný křik, dialogy a výrazy týhle nesympatický partičky. A hlavně jeden skvělý třísekundový útok žraloka. (44 %) (19.09.2016)