Do Říma s láskou

Užívám si filmů, které i ve svém věku a slušné kvalitě produkuje Woody. Motiv čtyř ne moc propojených, ale vtipných povídek, člověka příjemně naladí. Woody obsazuje někdy i poměrně hvězdné herce a vybírá pro ně nejpodivnější role (Penelope Cruz – prostituka, Alec Baldwin – duch našeptávač). Klasicky uplatnil svůj absurdní, lehce trapný smysl pro humor zejména v povídce se sprchujícím se operním pěvcem na jevišti. Sympatický byl výkon Ellen Page v povídce s mladým architektem. A remízou skončila vtipně podaná oboustranná nevěra mladého páru, který se přijel představit příbuzným. (13.02.2017)

Chvílemi nuda... Alec Baldwin (a nejen on) tam byl navíc. (Jo a kdo překládal název???) (11.07.2012)

Tak mi přijde, že Woody Allen začíná pomalu ale jistě vykrádat sám sebe. Po téměř geniální Noci v paříži přichází nemastný neslaný kus, který nepřináší do režisérova filmového portfolia vůbec nic nového. (28.08.2012)

Nádhera, nádhera, nádhera. Já Woodyho žeru. Opět dokázal naprosto dokonale vystihnout náladu Říma, přesně tak jako já si ji představuji, zachytil neuvěřitelné scény a vymyslel scénář na jaký nikdo jiný nemá. Brilantní herci vedeni geniálním režisérem. Do Říma s láskou je jeden z nejlepších filmů jeho novější filmografie. (25.09.2012)

Tento krát dosť priemerná Allenovka. Čím to asi bude že slnečný Rím pôsobí tak chladne ? Navyše u Ellen Page sa prejavuje "Keira Knightley syndróm" To znamená, že aj keď je ako herečka výborná, pohľad na ňu ma vážne irituje. (05.01.2013)

Moc jsem do toho nečekal, ale je to super odpočinkový film. Cruz mohla tedy dostat větší prostor pro svoje herectví a dlouhé nohy. Nejvíc se mi líbili "vstupy" Aleca Boldwina a jeho komentáře na Moniku. Woody zde velice dobře zachytil lidský pohled na nevěru, život "celebrit" a mezigenereční konfliktní situace a jejich řešení. (15.05.2013)

Genius loci umí Allen vykreslit stále skvěle, ale tentokrát mám pocit, že Řím vyplnil poněkud prapodivným obsahem. Zatímco V Londýně šlo o servilnost a cílevědomost, v Barceloně o barvitost a temperament, v Paříži o nostalgii a okouzlení, nemohu se ubránit dojmu, že Řím je jen láskyplná, ale nafouklá bublina špatně zahraných emocí. (17.11.2013)

Woody Allen a béčková romantická komédia ktorú budú púšťať na Hallmarku, resp. Markíze cez víkendy o 8:15 ráno? ani mne sa tomu nechcelo veriť, ale v jeho podaní mu to nejako proste stále zožeriem. (16.09.2014)

Nádhera. Woody Allen bude jednou hodně chybět. (30.12.2022)

Směs několika geniálních nápadů a upachtěnosti. Škoda. (20.10.2012)

Řím je nádherné město, o tom žádná. Ale co to sakra bylo za zápletky? Navzdory tomu doufám, že když už Woody dělá reklamy na hlavní města evropských států, natočí i něco v Praze... (23.03.2013)

Woody,jsi už starej,pomalej a tvé vtipy nemají lehkost...Kdybych Tě neznal,možná bych vypotil i tři hvězdy,ale s ohledem na vysokou laťku,kterou jsi svými bývalými filmy nastavil,je to tentokrát za dvě... (01.10.2013)

To bylo něco tak absurdního, že ani nedokážu pořádně říct, jestli se mi to líbilo. Začátek slibnej, směr kterým se to vyvíjelo....zajímaví převážně neznámí nebo italští herci, zábavný dialogy a to vše zasazeno do jednoho z nejkrásnějších měst na světě co znám, Říma. Ale jak čas běžel, děj začal bejt nepřehlednej, dialogy čím dál tím víc praštěný a do toho všeho na mně křičela jakoby hlavní myšlenka filmu. Že media maj moc vytvořit z každýho lůzra světovou celebritu a že je opravdu zvrácený, jak nás zajímá co dotyčný snídal a jakou rukou se drbe na hlavě.. dotaženo ad absurdum. A že když najednou už není celebrita, tak mu ten zájem, kterej nesnášel najednou chybí. Tak nevím, tohle nám chtěl Woody Allen sdělit? Mně teda akorát popadla děsná chuť navštívit Řím. Aktuálně mi asi ale bude muset stačit návštěva místní pizzerie... (18.12.2013)

Nejhorší Woody Allen, co jsem viděl. A to rovnou ve všech ohledech. Herecky mi tu přišel už naprosto vyčpělý, jeho křečovité, radobvtipné výstupy budili spíš dojem nemístného sebeztrapňování se, z čehož pro mě tak jasně vyplívá, že před kameru už by se zkrátka obsazovat neměl. Ovšem herecky v tom nezůstal vůbec sám, neboť co se týče celkově obsazení, neměl tentokrát vůbec šťastnou volbu, prakticky všichni účinkující na mě působili absolutně nevýrazným a mdlým dojmem, takže herecky první prohra na plné čáře. Režijně pak zůstal Allen též hodně za očekáváním, zřejmě totiž asi usoudil, že samotné prostředí Říma udělá vše za něj, což se ovšem vůbec nestalo, atmosféra, styl, ani vizuál se mnou vůbec nic nedělali, navíc zde nefungovali ani žádné emoce, zábavnost, tempo, prostě nic. A jako scénárista selhal snad vůbec nejvíc, totálně plytké, nudné, otravné, a spolu navzájem i naprosto nesouvisící minipříběhy, bez hlavy a paty a v podstatě i bez jakéhokoliv smyslu, či vyústění, zkrátka katastrofa, kdy vážně netuším, co tím vším chtěl tentokrát Woody vlastně sdělit. Ve většině těch největších a nejpůsobivějších evropských metropolích tak sice doposud vznikala díky Allenovi velice přesvědčivá a působivá filmová díla, do Itálie měl ovšem zavítat v daleko lepší formě a především s určitě mnohem silnějším scénářem, neboť v Římě prostě a jednoduše selhal. (14.02.2017)

To Rome with Love je v kontextu ostatní Allenovy tvorby poměrně rozpačitý film a sama jsem musela o hodnocení dost přemýšlet. Nakonec jsem se rozhodla pro sice slabší, ale přesto čtyři *, a to hned z několika důvodů. Předně je to film, u kterého jsem si příjemně odpočinula a který mě přiměl, abych se od srdce zasmála. Má několik povedených momentů, u nichž bezpečně poznáme Allenův nezaměnitelný "rukopis". V propletenci těch několika příběhů mě nejvíce zaujala a pobavila epizodka o nenadálé zbulvarizované slávě roztomilého úředníčka Roberta Benigniho. Karikatura novinářského hyenismu se opravdu povedla. Naproti tomu zápletku kolem mladých vyjukaných novomanželů bych si klidně odpustila. Film je jako celek příliš překombinovaný, neucelený a chvílemi trochu zmatený. Pokud však vezmeme v potaz i to, s jakou rychlostí Woody Allen chrlí své snímky, To Rome with Love pak představuje celkem obstojný snímek. Když nic jiného, tak alespoň pobaví a vizuálně potěší. (16.09.2012)

20. 01. 2013 (20); pan Allen má skvělé nápady, ale v tomto případě trochu ustrnul (21.01.2013)

Mistr Allen už jede z jisté setrvačnosti, což uvědoměle přiznává na své vlastní postavě a na příběhu koupelnového zpěváka, který je samozřejmě metaforou na jeho nejnovější dílo. Do Říma s láskou je film, kterým nám Allen dává jasně najevo toto: "Vím, že to není geniální, vím, že se opakuji, ale já si prostě nemůžu pomoct, musím točit, dokud si budu připadat vtipný." Bohužel Do Říma s láskou je opravdu nejslabší evropskou metropolitní pohlednicí. O to větší je to škoda, když si člověk uvědomí, že Match Point, Vicky Cristina Barcelona a Půlnoc v Paříži patří k Allenovým vůbec nejzajímavějším snímkům. Hlavní problém je v tom, že Allen nezvládá balancovat mezi vážností a komedií, respektive s vážností nepracuje skoro vůbec. Výsledkem jsou zajímavé, bizarní, ale lidsky těžko chytlavé (až na linii s Robertem Benigni, která je vskutku dojímavá) příběhy. Allen zde hlavně ze všech sil baví na úkor vážnosti, která jeho komediím vždycky dodávala tu jemnou existencionální příchuť, a proto jeho film působí trochu jako fraška. Musím ale říct, že přestože film nedrží pohromadě jako architektonický celek, zábavy si v něm člověk najde dost a to i díky fyzické přítomnosti Allena na plátě. (03.02.2013)

Láska, sláva, nevěra, pomíjivost, svět plný příležitostí...a Řím? To si nám chtěl ve své nejnovější evropské zastávce představit Woody? Ptám se, jelikož mi to po celou dobu nebylo zcela jasné. To Rome with Love totiž nefunguje ani jako vztahová sonda, ani jako turistický Bedekr. Je to vlastně jen nudný rozháraný slepenec poskládaný z několika nesouvisejících příběhů, jež postrádá jakékoliv kouzlo Allenovy tvorby a nebýt samotného režiséra a Ellen Page, tak jsem to v půlce zabalil. Pro mě jednoznačně nejslabší Allenovka. (14.06.2013)

Je to obdivuhodné, že je Woody Allen na prahu osmdesátky schopen (aspoň) něčeho takového. Opravdu před ním smekám. To ale nemění nic na tom, že už jsem se nemohl dočkat, až to skončí. To je všechno... (18.06.2013)

"Kluk je komous, otec funebrak. Sefuje matka kolonii malomocnych?" :) Musim uznat, ze Allen umi vystihnout atmosferu evrop. mesta. Minimalne z pohledu turisty. Coz je podle me obdivuhodne, jelikoz je to kovany Newyorcan milujici Manhattan. Mozna ze domaci usedlici by sve mesto videli jinak, ale podarilo se mu to s gracii v "Pulnoci v Parizi" (2011), kterou podal jako centrum umeni - literatury, maliru, bohemu - a pouzil zajimave kouzelne cestovani casem. Rim pojal vic povidkove, realneji, ale opet vkusne, romanticky a vystizne. Pamatky, opera, zamilovanost, paparazzi, svet filmu a celebrit. To vsechno Allena na Italii ocividne fascinuje a at uz s obdivem nebo ironicky zde tyhlety prvky pouziva. Ctyri pribehove linky: novomanzele; jedna laska na prvni pohled (a rodice:); zcela obycejny urednik Benigni a jeho necekana (a neopodstatnena) slava a jedno nostalgicke vzpominani amer. architekta. S nadhledem a klasicky allenovsky jsou rozebirana temata lasky a zamilovani, slavy nebo zraleho veku. Na letnich rimskych exterierech neni treba nic menit, hraji samy za sebe - az si clovek stejne jako u "Parize" rika: "hned bych tam jel". Takze staci doplnit prima herce, nejake romanticke nebo usmevne prihody a je to. Ten optimismus mam na Allenovi rad, a tenhle film v tomhle smeru nezklamal. Prijemna oddychova podivana ke sklence italskeho vina ;) (23.07.2014)