Na věky věků

Svet bez konca u mňa zabodoval. Najprv k tomu čo sa mi nepáčilo. Na môj vkus bolo celkové prostredie a pospolitý ľud až príliš uhladené a čisté. To je vyslovene idealistické. Privítal by som viac stredovekej "špiny", ktorá by realite určite zodpovedala viac. Čo sa týka historických udalostí tak to je jedna chyba na chybe. Skutočným udalostiam tu zodpovedá naozaj iba málo vecí. Preto tento film nebudem hodnotiť akoby som hodnotil historický film. Mňa totiž na ňom upútalo niečo iné. Možno to aj bolo zámerom autorov, vytvoriť nádherný príbeh, zasadený do stredovekého prostredia aj za cenu prekrútenia histórie. Autorom sa podarilo veľmi dobre vykresliť zákutia ľudskej psychiky a zla a vytvorili tak príbeh, ktorý po celý ten dlhý čas ani chvíľu nenudil. Oceňujem tiež myšlienku, že zlí ľudia sa zvyčajne zničia sami alebo navzájom. Príbeh bol rovnako zaujímavý ako pri Pilieroch zeme, čo je hlavné a chybičky vyššie spomenuté preto odpúšťam. Zároveň je však pravda, že z rovnakého filmového žánru ma Prekliati králi alebo Agora bavili viac a ja to musím nejak rozlíšiť, takže hviezdička dole. Nerád by som tým však niekoho odradil, tento film rozhodne stojí za pozretie. 89/100 (06.01.2014)

Hezký historický film. Katedrála už stojí, film jako když navazuje na "Pilíře Země" nicméně jsem měl subjektivní pocit, jako by se tohle odehrávalo v ještě divočejší minulosti, než Pilíře. A líbilo se mi to možná ještě víc. Nádherná hudba, režie a scénář. Musím přiznat, že takové seriály zas tak často nevidí. (19.07.2015)

Ještě během sledování seriálu jsem byla nucena otevřít Folletovu knihu, u níž jsem se domnívala, že už ji nikdy nebudu muset do svých rukou vzít. Kniha mě děsně nudila, ono taky 923 stran z anglické historie XIV. století z pohledu měšťanů, kléru a spodních vrstev společnosti, pro někoho, kdo byl zvyklý na tu českou z pohledu králů a jejich blízkých, je pořádný rozdíl. Seriál zdaleka tak nevypadal, ba naopak, stále se tam motali král Eduard III., královna Izabela a (pro ty, kteří jsou znalí historie, tak tady vytvářím spoiler) když se člověk dobře podíval, jak byla změněna postava Thomase, tak mu muselo být jasný, kam to celé směřuje. Událostí z knihy se to drželo jak kde (úplná změna toho, kdo byli rodiče Ralpha a Merthina, i co se stalo s jejich otcem, a také úplně jinak se i oni dva dostali tam, kam se dostali – tedy Merthin na místo stavitele a Ralph zbrojnoše, proměna charakteru Gwendina bratra, seriálový Godwin byla postava vytvořená spojením min. dvou z knihy, Merthin si nepřivedl z Itále dceru etc. etc.) a myslím si, že hlavně bylo třeba, aby se to předlohy přidrželo v závěru, protože tam z toho tou bitvou o Kingsbridge udělali zcela dokonalý paskvil. Závěr knihy měl totiž alespoň smysl, tady jak se na vše přestali dívat optikou spodních vsrtev společnosti, ale zatáhli do toho královskou rodinu, ho museli změnit zcela a podle mě teda svůj smysl postrádal (to je reálnější ta tyč). Zkrátka, jedná se o líbivě natočený příběh, který nepostrádá dramatické okamžiky a zvraty a občas i historické události (Mortimerova smrt, bitva u Kresčaku, černá smrt…), ve kterém se mi zamlouvali Merthin i Caris, i předělaná postava Thomase (skoro by si člověk přál aby to tak bylo) ale se skutečnou tehdejší dobou, včetně moru, toho mají daleko více společného taková Černá smrt (2010), Markéta Lazarová či dokonce i Bergmanovo děsivé podobenství Sedmá pečeť, které vůbec nebylo zamýšleno jako historický film. (11.01.2014)

"Pilíře země" byly vata do hlavy, která coby přepjatý soap-operový midcult mámila diváky zdáním komplexnosti a osudovosti. Volné pokračování "Na věky věků" už je jednak ryzí dojná kráva vezoucí se na bohužel pochopitelném úspěchu první knihy/série, ale především představuje až odstrašující exploatační bulvárek, který už se tvůrci ani nepokoušeli zachumlat do hávu nějakého zdání. S bezelstností hraničící s estetikou alegorických vozů či wrestlingu se plebsu předkládá podívaná sloužící k impotentnímu hospodskému flusání jedovatých slin na adresu oněch zlotřilých zlounů z řad mocipánů, kteří utiskují štěstíčko obyčejných lidí. Míra prvoplánové profilace postav a jejich konfliktů spadá až do karikatury, když se ruce hlavních záporáků zbarvují krví tak často, až to hraničí s masovými vraždami. Kdyby se to celé netvářilo tak vážně, mohl by to být fajn camp, ale tohle je prostě narativní ekvivalent Blesku - stejně jako v případě jeho odzbrojující přímočarosti se ani "Na věky věků" nelze vysmívat. (05.04.2013)

Ken Follett patří mezi mé oblíbené spisovatele, tudíž jsou mi takovéto seriály z dávné minulosti velmi blízké. Vizuální rys pohádkovosti je zábavně vymáchaný v chmurném středověku. Neostýchám se napsat, že v mých očích stereotyp lidských charakterů zla i dobra nijak nesnižuje zábavnost příběhu. A určitě musím také ocenit dostatek zajímavé dějovosti. (31.12.2013)