Wolf Creek 2

Zajímalo by mne, jsou-li Australané takoví úchyláci proto, že mají kořeny v nejhnusnější anglické spodině nebo proto, že jim už v útlém věku jejich lokalizovaná verze Slabikáře drtí do hlavy „Má-ma me-le e-mu“. Mám podezření, že tam E-mu občas me-le i tá-ta. V mí-se, kde předtím vymlel ptakopyska. Ať je tomu jakkoliv, plojtejšny jim jdou náramně, a to ať už hix-, ex-, cogito-, ergo-, sum- nebo jiné formy duševního vykořisťování. A Vlčí strouha dvě toto pravidlo rozhodně nepotvrzuje. Ba naopak. Tam, kde měl první díl třináct až patnáct centimetrů, má druhý mezi dvaceti až dvacetpěti, vůbec není uměle vytahaný a závěrečná protinožčí mutace Milionáře, kdy proti vám sedí v křesle narušený vidlák Czech s bruskou a třiceticentimetrovou dandý kudlou je veskrze dokonalá. (16.08.2014)

Mick Taylor. Ochránce krás Austrálie, regulátor stavů vačnatců i turistů, rudokrký buran držící slovo, lovecký nůž a pušku. A snad to bylo tou převládající červenou na flanelové košili, schopností zjevit se nečekaně, či zálibou ve vulgaritách a sžíravém sarkasmu, ale taky tak trochu Freddy Krueger mimo fázi snění.. Sice kostra a kůže klasického hixploitationu, ale uvnitř maso Rodrigueze (policejní hlídka), Duelu (kamion), či No Country for Old Men (genius loci pouště) a jedno bijící srdce filmaře se smyslem pro symetrii, humor a budování napětí (je úžasné, že až na svéráznou Quiz Show se vše odehrává na otevřeném prostranství). Na další počin Grega McLeana si milerád počkám a vůbec bych se nezlobil, kdyby znova zamířil ke kráteru s podezřele vysokým počtem nezvěstných - za tím milým, žoviálním majitelem ještě delších kotlet, než si nalepují v seriálu Vyprávěj.. (22.05.2014)

Turisti, ktorí sú zvedaví na pozoruhodný meteorický kráter Wolf Creek zase raz doplatia na svoje potulky, keď si ich v oblasti vyčíhne miestny lovec s vraždiacimi chúťkami. Pokračovanie vcelku obľúbeného ozploitationu na seba nechalo čakať dlhých 8 rokov, no na jeho kvalite sa to našťastie negatívne neprejavilo, keďže je v podstate porovnateľné so slušnou jednotkou. Akurát, že misky váh sa z vážnej, temnejšej roviny presunuli viac do roviny svižnej a zábavnejšej, kde si to zabijak Mick už od začiatku vyložene užíva a nedrží sa späť. V niektorých ohľadoch to myslím jednotku prekonáva a celkovo ide o príjemne drsnú, zábavnú žánrovku, pri ktorej sa človek nenudí. (20.04.2014)

Mladý zamilovaný pár Rutger a Katarína sa rozhodnú stráviť romanticko dobrodružné chvíle v krásnej, divokej prírode Austrálie. Ich cieľom je národný park Wolf Creek. Tamojší kráter je skutočnou pastvou pre oči. Jedného večera ich tesne pred spaním nečakane prekvapí miestny buran, menom Nick Taylor. Príslovie; "V nesprávnu dobu na nesprávnom mieste", nikdy nebolo tak výstižnejšie. Od úvodu na plné pecky, "gore" jazda "jako prase" (citujem jedného užívateľa, s ktorého názormi sa stotožňujem pomenej, no teraz sa proste inak nedá). Príbeh jednoduchý a prostý. Napriek pár drobným zvratom, žiadnu prešpekulovanosť nečakajte. V porovnaní s jednotkou, ktorá sa viac zameriavala na dejovú os a osudy hl. hrdinov, dvojka ťaží vyslovene z brutality a akčnosti. Prvá hodina je vyslovene zbesilá, plná naháňačiek. Niekoľko scén originálnych (skipy), ktoré Vás nie len pohoršia, ale aj pobavia. Následne síce dochádza k útlmu a snímok sa stáva skôr psychologickým, no každopádne, jedným dychom ostáva len dodať, "Wolf Creek 2" je horor, ktorý by si nemal nechať ujsť žiaden fanúšik Hixpo-Slasheru. Orgazmus som síce nemal, ale TLIESKAM - 75%. (23.04.2014)

Uplynula už docela dlouhá doba, co Greg McLean rozvířil vody hororového žánru svou celovečerní prvotinou Wolf Creek a hned si tento australský kousek získal velkou řadu příznivců. Mezi nimi i mou maličkost. Do té doby jsem neměl moc zkušeností s protinožci, ale Mick Taylor všechno změnil. Krokodýl Dundee pro něj není žádnou konkurencí a jediné co oba spojuje je jejich pěkný nůž a suchý humor. S láskou k přírodě je to už trochu na štíru a o zvířatech se už raději bavit nebudeme vůbec. Hláška „Soráč, Skippy“ mluví za vše. McLean však nechtěl jen bohapustě kopírovat jedničku a tak dal hlavnímu záporákovi více prostoru a především navýšil počet možných obětí. Divák si tak musí rychle přivyknout, že tentokrát to nebude jen o „mučení“ nebohých turistů (což možná někteří přivítají s nevolí), ale že Mick Taylor dá naplno pocítit svou krutost všem, kdo mu byť jen na okamžik zkříží cestu. Na rozdíl od jedničky se začátek nevleče a atmosféra tak velmi rychle začne nabírat příjemné grády. Musím sice trochu tvůrce pokárat za až moc viditelné digitální efekty, ale zas na druhou stranu se tu objeví celá škála solidních hlášek a nezapomenutelných scén. Krutosti a morbidnímu apetitu našeho zabijáka nelze vyčíst vůbec nic. Jediné co mi trochu nesedlo, bylo to vrahovo doupě a zbytečně zdlouhavý finish. Proč to vlastně tak celé dopadlo? Je mi to popravdě jedno, ale hlavně že snad bude trojka. (06.10.2014)