Noc plná zázraků

Noc plná zázraků je ryzí, krystalicky čistý kýč, který je nutné brát s nezbytným nadhledem a spojit s atmosférou Vánoc, kam láska, přátelství, porozumění a odpuštění organicky patří. Ukázkově dysfunkční rodina k sobě během Štědrého dne najde opět cestu, dva osamělí lidé se do sebe zamilují, sirotek najde novou rodinu, nezodpovědný floutek se ujme své otcovské a partnerské odpovědnosti. Vše do sebe krásně zapadá a všichni jsou nakonec šťastní. Noc plná zázraků je vlastně levnou středoevropskou verzí Lásky nebeské bez přítomnosti přeplacených mezinárodních hvězd a celebrit. Verzí nikoliv ve smyslu doslovného kopírování děje, nýbrž stylu. Snad jen trochu víc sází na sentiment a přítomnost dětských tváří. Láska nebeská mi navíc přišla komediálně rozjuchanější. S reálným životem to nemá nic společného, ze snímku je ale cítit nadhled a pohoda, takže nehleďte na naivitu a přeslazenost. Dejte si tenhle kousek namísto mísy vánočních cukrovinek a když nic jiného, aspoň neztloustnete... Celkový dojem: 75 %. (16.01.2014)

Pěkný vánoční film, ve kterém se člověk nejvíce zasměje při útoku sněhových koulí. Jinak je to poměrně smutný film, přestože idealisticky končí. Nejsem si jistá, jestli navodí vánoční pohodu, ale určitě si k tomu "dramatu" poslechnete dobrou hudbu. (16.11.2014)

Kdo by to do těch Poláků řekl, že největším filmovým vánočním překvapením pro rok 2013 se pro mě stane právě tenhle film. Je to taková středoevropská odpověď na Lásku nebeskou, která je zároveň dost jiná. Stejná je vlastně jenom samotná kostra příběhu, a to, že film vypráví příběh o některých lidech a náhoda jejich osudy spojí v jeden. Noc plná zázraků je tak moc hezký film. Místy předvádí dost ostrou hranu života, ale i o tom život je a na filmu to přidává na přirozenosti. Musím říct, že v rámci tohoto filmu jsem nenašel jediné hluché místo. Snad každá postava byla super. Jo a mimochodem, polské herečky mi přijdou o stupeň hezčí, než ty naše české. (29.12.2013)

"Pošel mi pes na Štědrej den. Sežral jmelí a bylo po něm." Jsem rozeným cynikem, k vánocům mám spíše negativní vztah a přesto mne polská zázračná pohádka dostala. A nebylo to násilím, jen mne stále trpělivě hladila a láskyplně mne zavalovala pocitem štěstí tak dlouho, až jsem slavnostně začal v dubnu vyhlížet Štědrý večer. Vánoce si bez tohoto snímku již neumím představit a i když obvykle preferuji slané, tak v tomto případě sladkým rozhodně nepohrdnu. (17.04.2015)

„…takže se opiješ, poznáš někoho, skončíš s ním v posteli, máte šílený sex a druhý den máš fotky na facebooku, jak jste se líbali na záchodě.“ Nečekal jsem, jak moc doslovné je ve skutečnosti označení „Noc zázraků-Láska nebeská v polském kabátě“. Mladší z filmů plně využívá prvků svého staršího vzoru, tak trochu po něm šibalsky pomrkává a místy ho až škodolibě vykrádá. Ať už je to třeba kluk a otec bez ženy či takové zařazení Norah Jones a jejího Turn Me On do soundtracku filmu (a tahle „drzost“ mě popravdě rozesmála a potěšila). Jinak polská verze nabízí podobnou atmosféru, množství romantiky, o něco méně humoru a na druhou stranu více nevtíravého sentimentu (ale přitom hořkosti zároveň). Tak či tak je Noc plná zázraků moc příjemnou a úsměvnou podívanou, jejíž premiérová projekce mě sice nedokázala dostat tak moc, abych jí hned přiklepl plný počet, ale to se ostatně nepodařilo napoprvé ani Lásce nebeské, která si mě plně získala až po více zhlédnutích, takže budoucnost ukáže, jak to u mě dopadne s polským zástupcem. „Dobrý den. Jak vám můžu pomoct?“ – „Přišel jsem za synem.“ – „A za kým konkrétně?“ – „Za samolibým egoistou a arogantním tupcem.“ – „Šéfe, máte návštěvu.“ (24.12.2014)