Poslední výkřik

Jsem podle mě skoro jediná, která kdy viděla tento "film" celý! Iveta Bartošová si zde zahrála svou životní pětiminutovou roli a ještě předabovanou. Nejen že to není horor, ale naprosto zbytečná hloupost, která v české kinematografii akorát zbytečně zabírá místo. V počtu "skrytých" reklam dokážu rozpoznat pravděpodobnou výši honorářů zúčastněných protagonistů a je škoda, že naprosto nechápu proč se to jmenuje poslední výkřik. Ani jeden z vražděných "herců" nezahrál smrt přesvědčivě(po bodnutí do srdce klidně ušel ještě pět metrů apod) a nespočet nesmyslných úchylných hovorů mě taky vcelku pobavil. Kdybych někdy nadávala na nesmyslnost a nesrozumitelnost amerických hororů, tak mě prosím někdo opravte. (09.08.2013)

Nechápu jak mohli mít tvůrci tu odvahu poslat tento brak do světa, natož do kin - minimální (ohraný) děj a šíleně kreténský casting. Málokterý hňup s kamerou by dokázal vytvořit horší ''horor''. Nepřirozené, nedokoukatelné, prostě české. Snad rychle zapomenu na to, co se dnes v Česku točí za shity. Na narozky jsem si nemohl vybrat líp. Hodnotím 5% (18.05.2013)

Edwoodovský přístup k detailům, šťavnaté neherectví Mira Šmajdy, postavy, objevující se v uzamčených objektech zřejmě zásluhou Rumburakova zvonečku, logo stavební společnosti na dveřích policejní služebny, české maloměsto, v němž je střední škola vybavena bazénem, koncertním sálem, posilovnou a saunou, a další a další detaily, které dělají z Kučerova opusu jeden z nejsilnějších filmových zážitků roku. Turkish Star Wars a Lady Terminator málem pokořeny :) (08.08.2012)

Debilnost tohohle projektu se dá krásně ilustrovat na zvolené hudbě. Ten rádoby děsivý motiv, ozývající se snad co dvě minuty, je dejme tomu ještě v pořádku. Ve zbytku stopáže Kučera ukázal, že nemá absolutně žádný cit a soudnost. Pustit k pátrání po vrahovi barokní kánon, hodící se spíš k nějaké milostné scéně, by mohlo vyznít jako cynická parodie, ale tomu by musela předcházet pečlivě vypointovaný děj a předen připravená atmosféra. Takhle bohužel. Závěrečná písnička, vypůjčená zřejmě z nějaké letní komedie o zamilovaných středoškolácích, už je úplně mimo. Film jsem si pustil kvůli Petře Horváthové, kterou jsem týden předtím viděl v hospodě v jakési televizní soutěži. Nebýt jejího výstupu v mokrém tričku, který považuji za nepřiznaný vrchol filmu, tak by šlo o plýtvání časem. Protože jak ona, tak všichni ostatní zahráli jako tragická kopyta. (12.06.2014)

- 07.09.13 - Dámy a Pánové, možná si to neuvědomujete, ale tady přímo před námi leží skvost české kinematografie, který agresivně bortí všechny pomluvy o tom, že Češi už neumí natočit zábavnou komedii. Největší výgrc absolutních neherců, které (režisér) oslovil, aby natočili u něj doma pár scén do jeho nového projektu. A podařilo se! Očividně i na Ivetku bylo toho moc, když ji museli předabovat. Nejspíš chuděru našli opět doma na gauči ve své oblíbeném duševním rozpoložení mezi nebem a zemí. To by vysvětlovalo, proč házela ty PRÁZDNÉ flašky od chlastu. Vím, že mé hodnocené klame a za jinších okolností bych dal pět, (záleží na úhlu pohledu) nicméně si je tento film nezaslouží. Nemění to však nic na situaci, že kdybych se s partou kamarádu potácel společensky unavený ve dvě hodiny ráno po ulici a jeden z nich by pronesl: „Jdeme se k nám podívat na Poslední výkřik.“ Tak já bych smělým tónem vykřikl „Jo, jdem do toho!“ (07.09.2013)