Dítě číslo 44

Film, ktorý by hlavne po scenáristickej stránke bolo treba doladiť, ale napriek tomu nadpriemerná záležitosť. Detektívna línia hrá druhé husle a je vlastne veľmi jednoduchá, ale to jej dodáva na autentickom dojme. Žiadne prekvapivé zvraty, skrátka je tu vrah a toho treba nájsť na základe sedliackeho rozumu. Veľmi dobre. Ešte lepšia a výraznejšia je línia s vyobrazením dobového Ruska a celkovo socialistického režimu - je to možno trochu temnejšie než v skutočnosti (možno), ale chápem, že pre lepšie vyhrotený príbeh sa muselo to stalinistické zlo poriadne zhutniť. Tom Hardy výborný a ostatní herci tiež. Spokojnosť. (18.08.2015)

Znáte ten pocit, když máte krásné, dlouhé a všemi ženami obdivované péro, které však nechce stát? Já ne, ale po zhlédnutí tohoto filmu se do něj dokážu docela dobře vcítit. Na jedné straně mi to vcelku esteticky lahodilo a chvílemi mě to i bavilo, na straně druhé jsem se upřímně děsil nad dalším impotentním, uměle zkomercionalizovaným, plagiátorským literárním patogenem. Jako by už nebylo dost všech těch zkurvených Hery Potratů, Tvajlajtů, Hangrgejů a jejich nesčetných, stejně neoriginálních a trapných klonů. Tomáš Robert Kovář, jehož vizáž už sama o sobě prozrazuje, že se nakladateli v jeho konečníku určitě převelice líbilo, je prostě jen další Jana Rohlíková v kalhotách. Svou erektilní dysfunkci provinčního babrala vyřešil po absolvování kurzu tvůrčího sraní tím, že bezskrupulózně hodil do kopírky scénář k vynikajícímu Občanu X, doblil do něj milostné drama, jeho finále zhyzdil ukrutným holyvudským sračkoidem, no a pak už stačilo jen lubrikovat a polykat. A na světě je další slavný s-piss-ovatel, co se pouze vlastní „fantasií, pílí a kreativitou“ vykradl až na výsluní. Takže co s tím? Inu co by, z pěti jednu odervat za tu prachsprostou zlodějinu a druhou za místy naprosto kokotistické díry ve scénáři. Další už nechám s dovětkem, že být fešácký herec jako Tomáš Tvrdýy, docela by se mě dotýkalo, že mě poslední dobou ve filmech furt milostně párují s žijící reklamou na sexuální asketismus, která je s přibývajícím věkem čím dál víc k nerozeznání od Merylyn Mensna. (20.07.2015)

Poměrně špatný film. Stalinismus byl možná ještě horší totalitou než německý nacismus, tenhle kontext ovšem američtí tvůrci pojali tak plakátově, že jako divák nemohu věřit jedinému detailu a bohužel ani celku. Navíc nefunguje ani rovina žánrová, coby kriminálka je to naprostý nonsens. Jestli se chcete dozvědět něco o ovládání společnosti strachem v sovětském obludáriu, podívejte se raději na Kachyňovo Ucho nebo na Rogožkinova Čekistu... (26.07.2015)

Láká mě literární předloha, abych mohl porovnat, zda-li čtenáře (diváka) nakládá už ona, nebo je film nejvelkolepějším pohřbem přebujelých ambicí amerického velkofilmu za posledních deset let. Pár poznámek: při vší oblibě, Hardy neutáhne hlavní roli, snaha o introverta se rozbíjí o jeho huhlání a značně "omezený herecký rejstřík" [© Lima]; herecky táhnou na minimálních plochách Oldman a Kinnaman, byť hrají omezené (Gary), nebo rovnou zbytečné (Joel) postavy; pokaždé, když se objeví Kinamannův Vasili, film vybombí diváka absolutním wtf momentem, což nejlíp ilustruje celá desetiminutovka, kdy je hlavní dvojice hozena do dobytčáku; z hromady dějových linek netáhne ani jedna a smysluplné rozuzlení taky nemá žádná, takže v tom filmu je hodina navíc a další hodina chybí; samotné pátrání by nepustili ani dramaturgové Schimanského; Woodova kamera to topí ve stínech, není to temné, je to nepřehledné; a hlavně, zhruba v polovině by hlavní hrdinové skončili v gulagu, bez milosti. Dlouho jsem se u nějakého filmu tolik nestyděl. (26.07.2015)

S předlohou obeznámen nejsem, ale Sovětský svaz byl zobrazen dostatečně, vyšetřovací dějové lince občas docházel dech, ale díky výborným hercům (Oldman, Hardy - konečně v roli, která mu sedla), jsem se fakt nenudil a občas i zhnusil (vražda rodičů malých holčiček). Na dvě či jednu hvězdu to, přátelé, fakt není, takže mírně nadsazuju. 70%. (19.01.2016)