Dítě číslo 44

Letecký pohled na čadící lokomotivu uhánějící do podzimu zbarvené české krajiny je stejně fajn jako velké množství šedivých tuzemských uliček, ve kterých se natáčelo. Jenže další -pro- se už hledají obtížně. Nejen v návalu velkých ambicí, ale hlavně z pohledu odvedené práce – a to špatně hned na několika frontách. Hraje se na náhodu, hodně se stříhalo, přitom se měl onen schizofrenní scénář spíš hodit do koše. Děj a motivace postav jsou v řadě případů v lepším případě nepochopitelné, jednotlivé scény se dramaturgicky rozpadají, jsou hloupé i směšné (pasovou kontrolou přes negramotného vojáka, parodie na ruský akcent), mnozí herci jsou nevhodně obsazení, Tom Hardy jen huhlá a dle mého znovu ukázal, že je coby hlavní herec přeceňovaný. A režisér Daniel Espinosa je tak trochu patlal. Přitom námět á la v socialistickém ráji zločin oficiálně neexistuje a inspirace zločiny skutečného sériového rostovského řezníka vypadaly slušně. Hlavním protivníkem našeho vyšetřovatele není magor, co ujíždí na malých klucích, ale státní aparát. Jenže tady jsem se nic nového o ovládání společnosti strachem nedozvěděl. Jako detektivka to nefunguje, jako psychologické drama také moc ne. Pokud mě někdo zaujal, tak zbabělý kariérista Joel Kinnaman. I když pokud by ve snímku jeho postava nebyla, asi by se tolik nestalo. A to vlastně platí i o celém filmu. Kdyby vůbec nevznikl, tak … (30.07.2015)

Pět ódy mohu jedině na formální stránku a autentické znázornění atmosféry z dob, kdy vládl SSSR jeden z největších dobytků v dějinách lidstva. Veřejné obavy z režimu a neustálý strach z gulagů jsou ztvárněny skvěle, ovšem příběh dosti zaostává a ve většině chvílích mu chybí tah na branku. Režisér u mě zkrátka nespojil tyto dva aspekty tak, aby vznikl hutný příběh doprovázený osudovostí a napětím, jinými slovy nuda bez ambicí. 45% (13.09.2015)

Že režisér neměl žádný velký ambice, zjistíte hned, jak se objeví název. Následná přestřelka vás pak vyloženě znechutí, protože ačkoliv je z výpravnýho hlediska všechno správně, kamera je tak zbytečně roztřesená, že jsem málem dostal epileptickej záchvat (tak je to vždycky, když dojde na akci). Mínus je i to, že jakkoliv brutálně a vážně se film tváří, není ani dost drsnej, nekompromisní nebo smutnej či snad strhující – skvělý a zajímavý téma je naprosto utopený v režijní topornosti a scénáristickym tápání, zda stvořit dobovou kriminální žánrovku, nebo dramatickou výpověď o tehdejším režimu. Ta poruštěná angličtina pak v čele s nudnym soundtrackem dává filmu pomyslnou korunu hrůzy. Sečteno podtrženo: Film tak ruskej, že už ani víc americkej nemůže bejt! Ty dvě hvězdy jsou koneckonců ještě docela vstřícný, ale už jsme všichni viděli větší pohromy. (30.07.2015)

Přišlo mi to naprosto zmateně podané, co se příběhu týče, skáče se z tématu na téma, chce se říct všechno a neříká se nic, celé to plave po povrchu, ale co se reálií (a hlaně těch historických) týče, mám velké pochybnosti, že je to věrné a že si to nepřibarvuje. Nejsem historik, ale třeba využití aut mi přišlo podivné (nejenom, že to nejsou sovětská auta, ale že by měl tehdy auto každý ajzboňák?), a ani další reálie mi nepřišly věrohodné. Jinak se to nudně vleče, postavám člověk ani nefandí, přijde mi to takové prostě nakašírované podle moderních postojů. (16.10.2016)

V raji nie sú vraždy. To potom začnite ako vyšetrovateľ hľadať masového vraha. Navyše musíte vyšetrovať aj vlastnú ženu zo špionáže a viete, že skôr či neskôr pôjdu aj po vás. No a ani s tou manželkou to nie je to pravé orechové. Sériový vrah v stalinistickom ZSSR znie ako príťažlivá téma, lenže práve tieto spomínané vedľajšie dejové línie krimi líniu doslova zdržujú, tá sa nemôže rozbehnúť a nakoniec máte dojem, že je tu vlastne iba ako pozadie k nevyriadeným účtom hrdinov a antihrdinov. Čakal som podľa ohlasov katastrofu, tie vyše dve hodiny som ale prežil bez problémov, občas som sa bavil, občas som tlačil niektoré scény k prestrihu na hlavnú dejovú linku. (11.01.2021)