Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Ivo PopekHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Markéta Hrubešová, Marta Vančurová, Agi Gubíková, Petr Štěpán, Sabina Rojková, Vincent Navrátil, Luboš Veselý, Vilma Frantová, Petr Vaněk, Lenka Vlasáková, Hana Frejková, Václav Helšus, Tomáš Töpfer (více)Obsahy(1)
Jaký by byl osud novorozeněte v klášterním sirotčinci? Štěstí přišlo s bezdětnými manželi, do jejichž života vnesla malá Klárka světlo. Dvoudílný televizní film, který může přinést trochu světla i do vašich životů... Klárka byla nechtěné dítě, proto ji vlastní matka hned po narození odložila do sirotčince. Manželé Orensteinovi naopak po vlastním dítěti toužili marně a když už přestali doufat, rozhodli se pro adopci. Jen shodou náhod se bezdětní manželé setkali s odloženým dítětem v klášterním sirotčinci, a tak se Klárka ocitla v rodině dobře situovaného úspěšného advokáta, která ji zahrnula láskyplnou rodičovskou péčí a jejímuž životu dalo děťátko v povijanu smysl. Klárka neznala význam slov adoptivní rodina a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, jako Židovku, hlavně proto, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Chtěli, aby byla šťastná a aby ji nikdy znovu nepotkal tragický osud odloženého dítěte. Netušili, co všechno se změní po nástupu fanatického vůdce k moci v sousedním Německu a jeho expanzi do dalších zemí Evropy. Protižidovská opatření platila pro všechny bez výjimky a jejich důsledky pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance, jak to zařídit, byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky nebo se vrátit ke své biologické matce, křesťance. Musí to být ale co nejdříve. Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova... Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Svoboda skvělou maďarskou herečku Agi Gubikovou, vynikající Martu Vančurovou a stejně přesvědčivého Petra Štěpána. V hlavní dětské roli diváky dojme mladinká Sabina Rojková a také Vincent Navrátil jako její kamarád Herbert. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (69)
Mám pocit, že jsem se koukal na nějaký seriál sestříhaný do dvou dílů. Prudké nevysvětlené skoky v ději vnáší zmatek do děje, neboť není hned jasné který je rok, kam to ty lidi vlastně vezou. Když vagón otevřou američtí vojáky, pochopíme, že je konec války. V tomto ohledu je film nepřehledný asi zbytečně. Jinak první díl je moc dobrý, druhý naopak úplně zbytečný. 70% ()
Vo filme sa žiadny bicykel neobjaví, takže reálnym posledným cyklistom ostáva aj naďalej gorila Miki, ktorý znova otravuje svojím korupčným puchom slovenskú verejnosť. Z materiálu zhruba dve a pol hodiny, sú dve hodiny úplne nudné, vyplnené židovskými zvykmi a neskutočne častým spievaním, až som si overoval, či nesledujem hudobnú show TOP 10 Dávidovych piesní z tridsiatych rokov. Dobré scény nastupujú až s nástupom do koncentráku, ale bolo ich pramálo. ()
Nebýt druhého dílu, hodnotila bych mnohem ( konkrétně o dvě hvězdy) výše, protože první část byla kompaktní a měla nějakou výpovědní hodnotu sama o sobě. Druhá část mě svým Brundibárem, velkými časovými skoky a zejména nelogickými kroky (chování matky po příjezdu - to opravdu myslí vážně?) zkrátka nepřesvědčila. A tak mi po tomhle filmu zní v hlavě pořád jen ten vtip, kdo že může za druhou světovou válku... Židi a cyklisti. Jestli je to dost, to ať si přeberou autoři. Natočit film o Židech a terezínském ghettu není jen o tom, že to celé převedeme do vizuálu, ale musí to mít i nějakou myšlenku a držet pohromadě jako celek. A to Poslední cyklista nemá, ač ty úplně poslední scény se snaží dokázat opak. Ne, je to příliš silně našroubované na celý příběh, a to se mi nelíbí. Od podobných filmů čekám, že mě donutí přemýšlet, a ne že mi ukáží i život za kamerou. ()
Töpferova šoa na mně překvapivě zapůsobila až velmi pozitivně. Popravdě, chvílemi jsem u druhé části přemýšlel i o plném počtu. Snad mně brzdila částečná Klářina naivita a možná úplný závěr, nicméně i tak je snímek v mých očích nadprůměrně zvládnutý. Vtažena do jejich osudu sdílí to, co pro ně bylo připraveno .Byl to jejich odvěký úděl, nicméně o její vině rozhodli sami. Ani tento druhotný příběh mi nezkazil celkovou atmosféru, jenž od druhého dílu nabývá na silné reálnosti. Výborné herecké výkony z první části zde dosahují skvostného vrcholu a vše dolaďuje skvělá režie a dokonalý hudební doprovod. Také vícejazyčnost je perfektním detailem, jenž je u tohoto tématu prakticky nezbytnou nutností. Připomenutí a pocta dětskému představení Brundibár mně potěšila velice. K dokonalosti chyběly snad jen reálné postavy z ghetta, které se na představení ve skutečnosti podílely (např. Freddy Hirsch). Prolínání scén představení a transportu, bylo opravdu výsostné. Dvojdílný TV film, který by si zasloužil celovečerní zpracování. Velmi příjemné, filmové překvapení z domácí tvorby. ()
Zajímavý námět, který ovšem sám o sobě není dost silný nato, aby utáhl takovou stopáž. Autoři se tak uchylují ke zbytečně dlouhým sekvencím, které rekapitulují víceméně známé praktiky šikanování, transportování a věznění Židů za druhé světové války, vedlejší příběhy už nemají tolik originality, chvílemi i nudí svou obyčejností. Téma holocaustu je již natolik vytěžené, že další film na toto téma vyžaduje velikou dávku osobitosti a invence, větší, než se podařilo přes dobré úmysly vtělit do vyprávění zde. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (7)
- Název Poslední cyklista je také odkazem na populární protektorátní anekdotu, v níž ministr propagandy Joseph Goebbels ke konci války hřímá v jednom ze svých protižidovských projevů, že za všechno zlé v Německu mohou Židé, přičemž ze zadních řad v sále se pokaždé ozve: "A cyklisti." Když už se Goebbels neudrží a zařve na neznámého narušitele, proč cyklisti, hlas odpoví: "A proč Židi?" (Morttuus)
- Snímek je pojmenovaný podle kabaretu, který se hrál na půdě terezínského ghetta. (agass)
- Námět ke scénáři Tomáše Töpfera je volně inspirován životem Evy Erbenové podle její knihy "Sen" a kresbami Helgy Weissové. Vzpomínky Erbenové rovněž adaptuje snímek O zlém snu (2000). (MurielRezek)
Reklama