Režie:
Jiří StrachScénář:
Petr HudskýKamera:
Martin ŠecHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrají:
Jiří Langmajer, Miroslav Donutil, Petr Stach, Denisa Nesvačilová, Lenka Vlasáková, David Švehlík, Pavel Řezníček, Jitka Čvančarová, Marek Taclík (více)Epizody(7)
Recenze (90)
Třetí série už nemá příliš co nabídnout po stránce zpracování. Způsob vyprávění i styl snímání je daný, překvapit tedy moc nelze. Přesto je to dobré řemeslo a nuda minimální. Veronika Freimanová zahrála životní roli. Chyběla mi Zuzana Kajnarová, nechyběla mi Vilhelmová. Langmajerovi sekunduje Lenka Vlasáková, což není až zas tak špatné. Zuzana Kanocz byla ale nejlepší parťák. 75% ()
Přesto že kriminalistka (Tatiana Dyková) dostává v samém závětu druhé série nabídku být trvalou součásti kriminalistického týmu, ve třetí sérii z vyšetřovatelského týmu mizí. ()
Když jsem psal komentář k 6. dílu, dost jsem pochyboval, že budu moct dát téhle sérii Labyrintu víc než 3 hvězdičky. Tak moc mě tento díl nazdvihl tím, jak totálně znehodnotil veškerou tu mysterióznost, kterou Strach v předchozích 5 dílech tak skvěle vybodoval. Po seznámení s finální zápletkou však musím říct, že jsem v zásadě spokojený. Neříkám, že zde jisté nelogičnosti nebyly a že vyústění nemohlo být přeci jen trošku mysterióznější. I když třeba sám nápad se zabitím iniciátora všeho vraždění pomocí zvonu byl dosti mrazivý. Jinak si ale říkám, že tím, že nás Strach po celou dobu tak mistrně "vodil za nos", vlastně jen znovu dokázal, v čem je jeho síla. Že se mu podařilo nás "chytit" do labyrintu plného prazvláštních představ o tom, kdo vlastně je ten tajemný fantom z podzemí vraždící podle osudu jednotlivých apoštolů, proč k těm vraždám dochází a jakou roli zde hraje němý Adam/Tomáš. Že to vyústění bylo nakonec docela banální, tak úplně neberu jako prohru autorů. Vždyť život někdy banální i je... ()
Fakticky jsem nečekal, že mě nebude bavit jen nové obsazení, že si natolik oblíbím postavu, která mě ke konci tak negativně překvapí a že ona originalita náboženského motivu dokonce převálcuje 1. řadu. Dostalo se mi po zpackané prostřední sezóně dalšího intenzivního kriminálního příběhu, který nešel zhlédnout pomaleji než během dvou pouhých dnů. A je to pro mě velká vzácnost, když mě seriál natolik pohltí, že se nemusím rozmýšlet, kdy pustím další epizodu, protože jsem na ni mezitím již kliknul. Stojím řadu na sérii čtvrtou s požadavkem ponechat letošní obsazení. ()
Možný spoiler?! Líbí se mi, že nad mystičnem a obskurními vědami zvítězila stará dobrá hamižnost. ()
Tretia séria ma vôbec nesklamala, počas šiestich epizód sa rozohrávala výborná tajomná atmosféra. Až na tú siedmu, ktorá bola akoby naviac a chcem si z nej pamätať len záverečné definitívne odhalenie. A teda bolo čo odhaľovať pri tom množstve postáv a zápletiek, z ktorých niektoré viedli len do slepej uličky. ()
Příběh byl postavený skvěle, nádherné lokace a herci k sobě taky pásli. Jediná drobná výtka je k Davidu Švehlíkovi, který příliš lákal mou pozornost, takže jsem začala brát v úvahu coby pachatele i policajty. Jinak klobouk dolů před Veronikou Freimanovou a Simonou Postlerovou. ()
Labyrint- to jsou pohádky pro dospělé děti. Jako takové fungují výborně. Konkrétně třetí série pro mě byla silně návyková a podobně pozitivní ohlasy zejména z řad lidí nepolíbených enormně kritickým ČSFD jsem registroval v míře vrchovaté. Tvůrci pochopitelně nemají ambici ztvárnit reálné nebo realistické zločiny. Servírují nám naopak fantaskní, nepravděpodobné příběhy, jež by ale neměly postrádat prostou logiku. Musel bych být děsný hnidopich, aby mě třetí série Labyrintu nějak zásadně zklamala. Naopak oceňuji myšlenkovou spletitost i fakt, že se uspokojivě vysvětlily a záhy uzavřely všechny dějové linky. Nebrat to smrtelně vážně, to je to, oč tu běží. ()
Po slabé druhé sérii návrat s fanfárou! ()
Kvalitativně lepší než druhá řada, a možná i než první. Sice mi trochu chyběly náhledy do osobního života (vztah Langmajera s dcerou...), ale finále bylo grandiozní. ()
Co si budeme povídat, Labyrint S01 je asi nepřekonatelný vrchol, S03 je kvalitou zápletky na úrovni S02, ale má o chlup lepší méně kostrbaté vyvrcholení. Pravda - motivy, styl, způsob vyprávění už nepřekvapují originalitou, ale co naplat - s ohledem na současnou tv seriálovou tvorbu už se těším na Labyrint S04. ( Snad tam víc prostoru dostane Nesvačilová Denisa, která tu hraje až na poslední díl jen do počtu ) ()
Lepší než II. série. ()
Hm, ale já nemůžu říct, že by se to nepovedlo. Scénář a postavy byly skvěle rozehrané... Možná až trochu moc :). Mysteriózní zápletka byla, pánové Langmajer, Švehlík i Donutil dokonalí. Přesto bych si dala spíš průměrnou trojku.... Ale skrz ten konec chťouc nechťouc zvedám o právoplatnou hvězdičku. Ten závěr na zvonici, přátelé, to byl konec jako malovanej. Přesněji řečeno, byl to závěr, jako zvon! ;) ()
Toto je čistokrevný odpad. Od scénáře přes režii až po herecké výkony. Jsou to zfilmované novinky.cz, černá kronika bulvárního periodika. Jazykem a dikcí, texty i dějem, dokonce i režie a kamera se přizpůsobuje „profesionalitě“ úrovně tohoto sociálního „výběru“. Kostrbaté, přeříkané, nežité, neuvěřitelné, trapné klišé s potřebnou dávkou „hororové fantasy“, použitelné maximálně u stolu nějaké hodně přehlížené čtyřky některého z bývalých průmyslových regionů. Kam jsi to Strachu až propadl ve svém podivuhodném filmovém „dospívání“, ve své zoufalé a hlavně na oko zoufale vystavované snaze po lidovosti za každou cenu? Jediné, co Tvé dílo teď připomíná, jsou budovatelsky skicované příběhy dělnického lidu z padesátých let, dokonce i nějaká ta ideologická pomáda se v nich najde. Škoda takového talentu. ()
Mě to strhlo jako plzeňská pivní štafeta, ale opět by 3. sérii prospělo být spíše minisérií, jako byla Ztracená brána atd. Tím by odpadly zbytečné slepé linky (Bacha, letí spoiler!), jako zhroucený fotbalista. A taky by nemuseli zbytečně roztahovat poslední díl, kde se postup kriminálky dostal na hranu parodie, protože i když znají pravděpodobné místo držení obětí, tak si udělají zajížďku a pak tam nakonec dorazí ve dvou. A že to bylo na hradě blízko místu vraždy, který by z principu měl být důkladně pročesán od shora do spoda, to radši nekomentuju. Ale i tak je to na čtvrtou hvězdu, je to vcelku originální, Švehlík takřka dokonalý a rozkošatělý strom linek do sebe (alespoň většinou, když nepočítám všudypřítomnost vraha) zapadl. A to u potřetí vylouhovaného earl grey docela potěší. ()
Zatím asi nejlepší řada. Má to svoje mouchy a hudba Ondřeje Brzobohatého mi stále připadá místy přehrocená a nepasující, ale jinak umícháno velmi umě a finální rozuzlení nečekané a dostatečně chytré. David Švehlík parádní a bavil mě opět Marek Taclík. Velmi potěšující po předchozích dvou sériích, které mě úplně nepřesvědčily. ()
"Vy nevěříte v Boha, pane Jonáši, vy věříte ve svou vlastní představu o Bohu...to není víra, to je handl!" A já teď věřím, že Jirka Strach jde konečně správnou cestou. Nemyslím tu mysteriózní, tou kráčí už hodně dlouho, ale cestu kvalitního scénáře, protože tentokrát se prakticky vyvaroval nereálného nebo nelogického chování postav a co se týče příběhu, tak ten je snad jedním z nejkomplikovanějších v našich končinách! A přitom se v něm nezamotal, ty různé linie mohou evokovat i skandinávskou scénu, i když atmosféru Pustiny to třeba rozhodně nemá, ale ta je také spíše jiným žánrem. Každopádně jen tak dál a můj vzkaz: Zasloužilo by si to "filmovou" kameru! ()
Překvapení z kvality první série jsem již vstřebal a s druhou mi kleslo očekávání. A to bylo jedině dobře, protože třetí je návratem k té první. Mnohem víc prostoru pro Donutila, který si morouse užívá a oproti předchozí sérii mi přišel tým v pořádku. Zápletka a twistem na konci je taky překvapivá. Moc dobře natočený thriller. Tuhle sérii by si měli kupovat v zahraničí, ne druhou. ()
Až na tu reklamu na nekvalitní lihovinu to je bez chyby. ()
"Vy nevěříte v Boha. Vy věříte ve svou vlastní představu o Bohu: pomodlim se, budu hodnej, stane se mi něco dobrýho - to neni víra. To je handl." Třetí série je opravdu asi nejsilnější ze všech tří, pořád ale jde jen o (možná mírně nadprůměrnou) mysteriózní vyvražďovací detektivku v českym podání pro televizní masy, a to se všema neduhama a nešvarama, který k tomu člověka tak trochu hned napadaj. Hlavní zápletka tentokrát vlastně zas tak špatně vymyšlená nebyla, to mě upřímně řečeno potěšilo (a některý roviny i překvapily), nejvíc za zlý tomu ve ale výsledku mám, že je to vlastně celý jedna velká bouda na diváka - to byl případ první série, a je to případ teď i týhle třetí: Naprosto záměrně se někdo vykresluje a popisuje tak, aby bylo jistý a vyloučený, že pachatelem neni a ani bejt nemůže (a to i za cenu množství logickejch chyb), aby nakonec největší překvápko mělo bejt právě v tom, že se ukáže, že pachatalem nakonec ve skutečnosti přesto je. To pak pro mě ale neni překvapení, jako spíš výsměch - zcela jistě je to moment, kterej si mě nijak nezískává a zanechává ve mně nakonec ze všeho nejvíc právě pachuť, přestože ne všechno bylo takhle laciný a celkově tam byly i dobrý momenty. Seriál je totiž nadprůměrnej možná zpracováním, rozhodně ale ne scénáristicky - a bohužel i nejsilnější, třetí řada Labyrintu dokazuje, že kvalitu předevšim nejstarší Ďáblovy lsti Strach už znova (ani s neporovnatelně vyššim rozpočtem a možnostma) asi jen tak nepřekoná. Obecně vlastně platí pořád to samý, co u prvních dvou řad a co jsem psal obzvlášť k tý druhý - hystericky tajemná a návodná Brzobohatýho hudba, zoufale hrající přepíčená random girl (já nechci bejt zlej, ale to je postavička fakt jen na okrasu - Kánocz v s01, Vilhelmová a Kajnarová v s02, a teď naposled Nesvačilová v s03: Je to pořád ten samej epizodní model předůležitý krásky, která je tam vlastně scénáristicky úplně zbytečná, zato se ale každou druhou scénu tváří, jak kdyby sežrala hovno moudrosti) a kilotuna hlopoučkejch wtf, který jen zalepujou prvoplánově budovaný tajemno. Kromě ní (Nesvačilový) se mi ještě nelíbil třeba mladej Pánek, tradičně skvělej je ale Donutil, a samozřejmě taky Taclík a Řezníček. Ve skvělym výčtu všech možnejch failů tentokrát téměř dokonalou práci odvedl sorrow, takže já už jen (klasicky) něco málo za sebe - WTF moments: (POZOR, TROLEJ) Hned první rvačka - zbušení Adama v hospodě: Divnej, špinavej, zkrvavenej kluk přijde do hospody, takže první smysluplná věc, co dva štamgasti maj udělat, je, že ho začnou mlátit? Nebo třeba princip, kdy se (to je právě ta televiznost, o který jsem psal k s02 - ne z hlediska rozpočtu, ale z hlediska stylu tvoření) přijede např. na místo činu (nebo se něco zjistí), načež třikrát někdo nejdřív řekne "doprdele", dva lidi přepadnou mrákoty, jeden dostane málem infarkt - a až teprve potom se ukáže i na kameru, co že se to vlastně stalo. Příkladem týdle televiznosti jsou třeba i nepřirozený rozhovory v kanceláři - kde si každej do svý promluvy hned pateticky stoupá a nesmyslně přechází někam na druhej konec místnosti, asi aby to bylo dynamický a důležitý. Nebo (už klasický) scény, kdy policajti, který už věděj, kdo je pachatel a že za nim do jeho hradní psycho mučírny jedou už najisto, nevolaj posily, ale kvůli budování napětí se tam pro jistotu nejlíp vydaj sami ve dvojici bez jakýhokoli echa ostatním. Mertlova přítelkyně má scénářem nepozchybnitelně danej jasně upřímnej zájem o blaho a zdraví Stolařový - přitom sama osnovala brutální vraždy jinejch nevinnejch lidí z čistě a nic než zištnejch důvodů (nereálnej osobnostní nepoměr mající jen mást diváka). Nebo třeba imbecilní způsob, jak se nechal nachytat bohorovně si sebejistej a policejníma zkušenostma ostřílenej Marek Doležal/Řezníček - přesně tou nejočekávatelnější klasikou, že ho někdo přepadne na cestě od auta do baráku (!?) navzodry tomu, že je vědomou (a očividně nehlídanou) volavkou. Rostislav Jarolím vs. jeho občanka se jménem Petr Jarolím. Divnoscéna, kdy Doutil na psychouše v kápi hodí petrolejku - čeho tim jako chtěl dosáhnout? V seriálu si nakonec díky tomu Švehlík sundal masku, což mi teda jako moc autentická a předpokládatelná rekace nepřijde - je mi ale záhadou, co tim Oliva chtěl sledovat jinýho; naději, že by ho timhle zabil, si přece dělat nemoh, zato ho tim celkem jistě musel nasrat, což byl vzhledem k vrahově nevypočítatelnosti dost nesmyslnej krok a zbytečně vyvolaný riziko, že se na nich Jonáš ještě začne mstít. Kluk, kterej se nakonec zázrakem dostane z cely, o který už ví, že je vlastně čekárnou na smrt, nehledá cestu co nejrychlejc ven, ale v klidu si tam prohlíží mučící místnost?! A nakonec celej balík nonsenců k Jonášovi: Co maj celou dobu jako bejt ty runy, kterejma tam tak z fleku a suverénně píše? Úsměvný je už jenom to, že jde o opuštěnej hrad, na kterej je ale vzhledem k situovanosti vidět na kilometry daleko (nejbližší baráky jsou mimochodem vidět hned v podhradí, takže o žádnou samotu fakt /ani ze seriálovýho kontextu/ nejde), a on si tam ve svý rádoby tajný pracovně svítí jak kdyby se nechumelilo - bez obav, že by si jeho jako slunce svítících oken kdokoli v dohledný vzdálenosti musel za tmavejch nocí okamžitě všimnout? Už první díl se nás scénárista snaží faulama přesvědčit, že Švehlík s tim nic společnýho mít nemůže: Je v hospodě v tu samou dobu, v kterou kamera ukazuje pošahance v kápi na hradě, nezištně a zdopovědně se navíc v hospodě u piva zastává Koláčnýho (nespravedlivě lynčovanýho za něco, co nakonec měl páchat v bestiální míře sám Švehlík/Jonáš - a tahle nespravedlnost Jonáše autenticky rozhořčuje - wtf?). Největší divnost byla honička Jonáše s mužem v masce - to měl honit sám sebe? - nějak to celý nedává smysl (miniálně ne uvěřitelnej). Nepochopitelnej byl taky telefonát se skřekama z podsvětí (to si měl volat sám sobě, nebo jak?), smysl nedává ani to dopravování a aranže mrtvol do kostelů atd. (to to jako měl dělat sám? - viz naposled toho Mertla přivázanýho k srdci zvonu bez vysvětlení, jak se to Jonášovi mělo podařit), dál třeba Jonášovo záměrný vykreslení jako milujícího manžela, kamaráda a upřímnýho, poctivýho a čestnýho policajta (znovu jen vábnička mající za cíl zmást diváka - přitom tenhle nesoulad dvou rovin jednoho člověka je fakt neuvěřitelnej). Nebo ještě jedna "kulisová" - když na Švehlíka v hradní síni klepe Taclík, ten to slyší a hned mu jde otevřít - přitom za otevřenou bránou je vidět modrá obloha, rozhodně tedy nejde o tu síň, na kterou měl Taclík jakože klepat a kde předtim Švehlík stál u těla svý manželky. Hned, co Švehlík bránu zavře, už je zase v tý síni, která ale ve skutečnosti za tou bránou nebyla. () (méně) (více)