Komentáře uživatelů k filmu (189)

  • Tosim
    **

    Fakt mě nenapadá, jak s tímhle chce Julius Ševčík prorazit do Hollywoodu a sestupná kvalita jeho filmů je skutečně zarážející. Od Simona Mawera si určitě něco přečtu, je mi jasné, že při adaptaci dochází ke změnám, ale tohle?? Na knihu čtu a slyším všude nadšené ohlasy, ale film je zmatený až běda. Postavy nelogicky mizí, za sebou se klasicky skládají dějiny Československa a působí to jako z učebnice, pro našince to není nic nového a pro export, pokud události a lidi nedáte do kontextu, z toho budou diváci akorát zmatení. Navíc ten dabing kazí to, co může být v původní verzi lepší - herecké výkony. Na obstojné kameře a legendární vile ovšem úspěch neutáhneš. "Uměníčko," tenhle termín charakterizuje snímek asi nejlíp. 30%.(9.4.2019)

  • T2
    **

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $782,442▐ Chladne artový film, ktorý nedokáže nijak zvlášť upútať. /40%/(31.12.2019)

  • Djoker
    **

    Snaha o světovost je vidět skoro v každém záběru, ale prázdnota vše přebíjí. Ševčík může být hodně rád, že ukecal Carice a Hannu, jejichž účast alespoň částečně zastiňuje tvůrčí zmar všude kolem. Máme tady další uvadající talent.(31.12.2019)

  • xxmartinxx
    *

    Film, který kouzelným způsobem kloubí snobství s oplzlostí, v důsledku čehož jsou majetek a sex jediné věci, které tu mají nějaký tvar. Když se podíváme na jiná dvě díla motivovaná primárně prostorem, v němž se odehrávají, vidíme hned ten rozdíl. Hugův román Chrám matky boží v Paříži a Cameronův Titanic (což jsou dva blockbustery pro masy, co taky dost pracují s majetkem a sexem jako motivy, takže jde o celkem trefné srovnání) především fetišisticky propadají svým prostorám a příběh rozehrávají jen proto, aby mohly milované objekty skrz něj ožít. Okouzlení a zájem jsou patrné a z nich pramení zážitek. Ševčík naprosto nezvládá (a vlastně se nezdá, že by se o to zvlášť pokoušel) představit prostor Tugendhatu jako jedinečný pomocí audiovizuální komunikace, pouze neustále někdo opakuje, o jak DRAHÝ a EXKLUZIVNÍ produkt se jedná, i když si o něm divák (s výjimkou jedné extra drahé stěny a jednoho extra exkluzivního okna) nemůže udělat vůbec představu - v prostoru se nemáme jak zorientovat a většinou nevybočuje z anonymity jakékoliv jiné kulisy. Protože pro Ševčíka je Tugendhat pouze symbolem statusu, je majetkem a objektem, který jde vlastnit (a mít v něm sex), i když žádná z postav není dost hluboká nebo alespoň všímavá, aby čemukoliv okolo sebe vůbec věnovala pozornost. Když postava popisuje, co se jí na Tugendhatu líbí, sama zdůrazňuje, že jen opakuje, co jí řekl architekt (během sexu). Což by nemuselo být špatně, kdyby si to film na nějaké rovině uvědomoval a stavěl na tom, namísto křečovité snahy o poetiku každé vteřiny jak z reklamy na Mattoni směřující do prázdna. Nakonec není jasné, o čem se ten film snaží být... Kdo nechápe význam Tugendhatu, nebude tušit, proč se film tak soustředí na dům, který se pomalu ani neukáže v celku, a že by se vybudovalo pořádné lidské melodrama, tak o tom nemůže být ani řeč, na to jsou vágnost a prázdnota moc všudypřítomné. Vždyť není ani jasné, kdo je kdo a jaké jsou vztahy postav mezi sebou. Když tak moc zmiňuju jiná díla, co se věnují svým prostorám lépe, tak to nedělám proto, že bych to automaticky vyžadoval - ale protože podobný cíl si ten film očividně stanovil, i když v něm totálně selhal. Skleněný pokoj nemiluje architekturu, ale představu architektury jako komodity (nedaří se ani vyvolat dojem, že je Tugendhat symbolem něčeho, že má nějakou opravdovou návaznost na lásku hrdinek). A zároveň si to vše odmítá připustit.(19.4.2019)

  • flanker.27
    odpad!

    Stal jsem se svědkem dilatace času, aniž by se svět okolo přiblížil rychlosti světla či trávil čas v silném gravitačním poli. Ta hodina a něco přes půl subjektivně trvaly asi tak desetinásobek času. Takže na jednu stranu tvůrci dosáhli fyzikálně pozoruhodného jevu, zato ovšem na poli uměleckém jde o ubohost, ze kteréžto úrovně tento mezinárodní kýč nevylízaly ani Hanna Alström a Carice van Houten.(18.5.2020)

  • Dudek
    *

    Skleněný film patří do sorty filmů, které svou nabubřelou vážností budí u diváka minimálně cukání koutku úst. Postavy pronáší mrtvolné dialogy, které možná mohou fungovat na stránkách knih, ale ve filmu působí směšně. Tento dojem herci ještě umocňují svým strnule divadelním projevem a silným přízvukem. Ševčíkův autorský přínos je tu podobný jako u jeho předchozích filmů. Soustředí se zejména na vizuální stránku a snaží se diváka přesvědčit, že mu nabízí film světového formátu. Prostředky, které k tomu ale využívá jsou podbízivé a příliš nefungují. Používá oblíbené záběry skrze sklo automobilu, ve kterém se odráží namodralé odstíny z okolí, švenkování vilou, záběry na lampy či namrzlé větve, padající sníh nebo záběry skrze jedoucí či stojící tramvaje. Rád sahá ale i ke stokrát použitým klasikám, jako je třeba ladná nožka vystupující z vozidla. Laciné jsou například kontrasty světlého nasnímání scén z počátečního zabydlování vily a následné tmavé scény ke konci snímku. Nechci říct, že to vypadá špatně, vizuálně vůbec ne, ale bohužel se nejedná o snímek, který by svým vizuálem dokázal překvapit a oslovit. Navíc ani sebelepší vizuální stránka by nedokázala kompenzovat scenáristický zmar, který vedle sebe vrství jednotlivé scény, aniž by měly jakýkoliv dopad na děj či postavy. Jestli ale ve Skleněném pokoji něco zafungovalo dle očekávání, tak je to závěr. Snímek vytvoří na začátku u diváka očekávání, které nakonec opravdu splní, alespoň tedy v jednom bodě. Pokud by vila samotná byla hlavní postavou a nikoliv jen komparzem, dalo by se to nazvat katarzí. Takhle se stává rozzářená onyxová stěna jen chtěnou atrakcí, která je zábavným prvkem v jinak velmi strnulém příběhu.(14.3.2019)

  • NinadeL
    *****

    Velmi se mi líbí vývoj volné retro trilogie Julia Ševčíka, Normal, Masaryk a Skleněný pokoj. Zprvu jsem mu sice nevěřila, ale jen málokdo vnímá dobovou atmosféru v tak vysoké estetické kvalitě. Ano, kdo by šel pouze na dalšího Rodena, bude zklamán, ano, ten, kdo nerozumí tomu, že jde o adaptaci fikce z pera Simona Mawera, také nepochodí. Ale všichni ostatní mohou prožít skutečně nevšední pocitový zážitek. Nápad sledovat lesbickou romanci na pozadí osudu funkcionalistické vily je jednoduše krásný. Hanna Alström a Carice van Houten jsou ve svých protikladných rolích doslova nádherné. A ráda se k emocím a obrazům tohoto filmu budu vracet. Viděla jsem obě verze, titulkovou i dabovanou, bohužel česká verze výsledný zážitek spíše ochuzuje (ačkoli Hannu dabovala Aňa Geislerová, ale dabing není její silná stránka).(25.3.2019)

  • Spiker01
    ***

    Jakožto člověk, co před pár lety bránil Ševčíkovo Masaryka, jsem z kina odcházel poměrně strnulý. Nedokážu moc posoudit, jestli samotná předloha není sama o sobě nezajímavá, nebo je to spíše problém scénáře, ale film má rozhodně citelné vady. Táhne se, první hodina negraduje a je téměř o ničem, navíc zbrkle přeskakuje prudkým střihem někdy i o několik let dopředu bez nějakého vysvětlení. V promu se samozřejmě láká na Karla Rodena nebo Janu Plodkovou, kteří jsou ve filmech tři minuty a Jana jednu scénu. Problém je, že si nejsem úplně jistý, co chce film sdělit. O vile Tugendhat nám řekne pár faktických informací, ale příběh okolo něj je čistě románový. Hlavní hrdinka Carice Van Houten má po nástupu komunismu velké problémy, v 60.letech je na vysoké pozici. Spousta postav z úvodu později zmizí a není o jejich osudu nic řečeno. A k tomu všemu kina Skleněný pokoj pouští v “originálním znění,” což není pravda, jelikož je plně nadabovaný (kompletně českými herci včetně Slováků a sebe samých) a tradičně naprosto příšerně; slova nesedí do úst, jelikož se natáčelo v angličtině a nedokonalá kvalita zvuku upozorňuje na nekorespondování obrazu se zvukem. Děravé zklamání, které zřejmě bude bavit pouze pamětníky nebo totální fanatiky do umění..5/10(31.3.2019)

  • D.Moore
    ****

    Knihu jsem nečetl, ale hlavní poselství filmu podle mě je, že pro získání něčeho dobrého či krásného musíme dost často něco obětovat. Ta myšlenka se ve Skleněném pokoji objevuje od samého začátku a úplně poslední scéna ji potvrzuje. Neměl jsem žádný problém se s ní ztotožnit. Film je navíc natočený na světové úrovni a Carice van Houten, která se mi už líbila v mnoha filmech, je naprosto úchvatná. No a k tomu vila Tugendhat jako atraktivní dějiště i mlčenlivý přihlížející svědek všech těch událostí... Povedlo se i přes několik vyloženě filmových klišé (milování se během noci na 21. 8. 1968 například).(14.3.2019)

  • Vitex
    **

    Těžko hodnotit... Jako drama to nefunguje vůbec, jako komedie až v poslední třetině, na dokument o vile Tugendhat je tam hodně zbytečných odboček. Tak třeba dvě, hlavně za tu opravdu (dadaisticky) vtipnou poslední třetinu (verze s dabingem).(22.3.2019)

  • LiVentura
    ****

    Z poslední doby ten lepší dramatický příběh kolem jedné z nejvzácnějších architektonických staveb v našich končinách.. Mně osobně se líbila atmosféra, kamera a hudba. Vnitřní napětí a nenaplněná láska.(19.12.2019)

  • Hrabka
    ***

    Není to nijak velký provar, ale že by to byl nějaký kousek hodný uznání, to se taky říct nedá. Kdyby se to neodehrávalo v mně dobře známé vile Tugendhat, asi bych se k tomu ani nedostal. Má to dobrý momenty, ale jako celek to je prostě slabota. 50%(31.7.2020)

  • liborek_
    **

    Marně teď vzpomínám, kdy naposledy jsem byl takto zklamaný výsledkem, který čerpal z tak silného námětu (i když to možná bylo částečně i mou neznalostí Mawerovy předlohy, o které jsem věděl pouze to, že byla inspirována příběhem vily Tugendhat; ovšem tuším, že adaptace je stejně jen vykostěným torzem předlohy...). Nehledě však na Mawerovu předlohu, film samotný u mě selhal takřka ve všem: Avizovaný "příběh vily" (zde vily "Landauer", jelikož jde o zhola fiktivní příběh), je zcela zastíněn naprosto tuctovým a poměrně prázdným milostným příběhem dvou žen z vyšší společnosti, kterým nepřeje osud (a o nichž nevíme prakticky nic, než že jejich manželé jsou z nějakého důvodu velmi bohatí); příběhem, který tak úspěšně zamlčuje jakýkoli vztahový kontext, že není moc jasné, o co mezi těmi postavami vlastně jde. Např. role obou manželů zmíněných dam je upozaděná do té míry, že si u jednoho zpětně vybavuju pouze jednu emoční chvilku na letišti při odletu do Švýcar a u druhého pouze jednu emoční chvliku se špagátem. (Á propos české hvězdy Roden a Hofmann hrají ve filmu každý tak 20 minut, přičemž druhý jmenovaný řekne míň vět, než kolik si napočítáte prstů... ) Celý film je doslova naňahňaný na klasické schéma "první republika - protektorát - komunistická diktatura - Pražské jaro", přičemž přechody mezi obdobími jsou bizarní až směšné (viz např. scéna noci na 21. srpna 68, kdy se už vážně nešlo ubránit smíchu: helikoptéra přelétává zrovinka nad vilou, do toho zvuky motorů a dusotu tanků a zmatené pobíhání lidí...) a jednotlivá období jsou příliš zkratkovitá, než aby fungovala víc než jako záminka pro změnu dekorací. A aby nikdo nebyl na pochybách, v jaké době se zrovna nacházíme, tak jsou na stěnách velmi viditelně umístěny portréty Hitlera, Chruščova & Novotného, Brežněva & Dubčeka... Ševčíkova obsese lesbickými & autoerotickými scénami by byla pochopitelná, kdyby ty scény nebyly ve výsledku tak podivně cudné a při absenci jakýchkoli uvěřitelných emocí vlastně i dosti nepatřičné. Vedle extrémně slaboučkého scénáře a jalových dialogů by se mohla Štrbova kamera ucházet o Oscara, nicméně ani u té se občas nejde ubránit dojmu (hlavně ze začátku filmu), že se koukáme na jakési propagační video Muzea města Brna lákající k návštěvě vily Tugendhat (viz samoúčelné průlety schodišti, mezi pokoji apod.). Pomalé plynutí děje by vůbec nebylo na škodu, pokud by příběh byl skutečně orientován na samotnou vilu a její místo v historii rodiny & města (její příběh je víceméně redukován pouze do postavy oportunistického Láníka (Karel Dobrý)), takhle to ale v kombinaci s "poetickými" záběry na vodu, křoví a stromy a s přemírou uplatněných klišé funguje víc jako spolehlivý generátor nudy. Bez ironie nejsilnější moment tak nastane až v posledních dvou minutách filmu, a to zase jen díky tomu baráku, kterému je nějaký hloupý milostný příběh ukradený (jako bude i spoustě diváků...). Ale to je dost málo. Nabubřelý film, který si hraje na světovost, z kterého ale provinčnost a banalita sálá každým coulem...(14.3.2019)

  • Deimos
    ***

    KINO Scala - Světová předpremiéra s delegací Obsazení 10/10 Děj 4/10 Hudba 7/10 Kamera 8/10/// PLUS: Československý film a má světové obsazení, tak to si nechám líbit, předpremiéra v Brně, chválím distribuci a toho kdo se na ní podílel, obrazově poutavé MÍNUS: ploché postavy a obsahově místy prázdné/// Shrnutí: Byla to událost tak velkého rozměru, jakou za poslední roky v Brně nepamatuji. Člověk (divák) si alespoň jednou mohl připadat, že jde na něco velkolepého a že je alespoň na chvilku v centru dění. Samotná příležitost vidět (nebo se s ní i na okamžik setkat) svoji oblíbenou hvězdu učiní z běžné návštěvy kina něco jedinečného. Samotný film mi byl dlouho skryt a sám jsem se o něm dozvěděl až v posledních měsících. Možná jsem jen nevšímavý, možná to byl tvůrčí (distribuční) záměr. Jsou filmy o kterých se ví (a na které se čeká) dlouhé měsíce, někdy i roky. Schválně si zkusím dohledat informace o filmu zpětně. Pro film mluví i to, v jakém prostředí se odehrává. Minimálně pro obyvatele města Brna je tento snímek malou domů. O to překvapivější a více potěšující je, jak "velký" ten film je, nebo alespoň chce být. Obrazově je nádherný, záběry se i po několikátém opakování neomrzí a brzy divákovi dojde, že hlavní roli v tomto filmu ztvárňuje Vila Tugendhat. V druhém sledu vypráví film příběh dvou žen a jejich vzájemné lásky (nikoliv nutně sexuální) a ve třetím sleduje a vypráví příběh obyvatel domu po dobu zhruba čtyř desetiletí, kdy tento časový úsek nezobrazuje implicitně. Elipsovité vyprávění nás často vrací na ta samá místa a mnohdy si spoustu dějových událostí musíme domyslet. Když k tomu snímek nabídne ploché postavy, o kterých se v lepším případě dozvíme, jaké mají vzájemné vztahy vyjde nám z toho divácky atraktivní, ale nepříliš srozumitelný film./// Celkem 65%///(16.3.2019)

  • Cappuccino
    ****

    Čo sa týka predstavovania jednotlivých režimov, úprimne by mi vôbec neprekážalo, keby v tomto smere išla Sklenená izba viac do hĺbky. Vojnové pozadie príbehu totiž mimoriadne svedčalo, pričom čas od času viac než vhodne dávalo pauzu od vzťahovej drámy medzi spomínanou dvojicou. Sklenená izba má svoje chyby krásy, ale našťastie ponúka dostatočne vábivý príbeh a vynikajúci herecký ansámbel, s ktorým som mal tú česť sedieť na svetovej premiére v Brne. 8/10(14.3.2019)

  • dr.horrible
    **

    Vonku sú 3 stupne, ale toto bolo chladnejšie. Ja by som sa chcel spýtať pána Ševčíka, či sa považuje za dobrého režiséra?(14.11.2019)

  • pm
    ***

    Mawerův román jsem si přečetla až po projekci, takže jsem nic nečekala, ani jsem nemohla být zklamaná. Vizuálně krásné, ale povrchní. Vtipné je, že hlavní postavou filmu není ona slavná vila nebo dejme tomu skleněný pokoj, ale Hana, což je ovšem dáno předlohou a posíleno Carice van Houtenovou. Škoda, že kniha nedisponuje hezkou kamerou Martina Štrby a že scenárista pro změnu nevěděl, co chce vlastně vyprávět. V titulcích byla uvedena stará dobrá profese dramaturga. Zajímavě: chtěla bych vědět, co konkrétně zde předvedl.(22.3.2019)

  • Snorlax
    *****

    Formálně bezchybný film s velkým nádechem poetiky, křehkostí pelu motýlích křídel i vůní vily.(4.5.2020)

  • Vančura
    ***

    Nevím, jestli byl úplně dobrý nápad na to chodit bezprostředně po dočtení Mawerovy stejnojmenné předlohy - tomu srovnání se člověk samozřejmě neubrání a Ševčíkova adaptace z něj moc dobře nevychází. Ještě v pohodě mi přijde, že se z (v českém vydání téměř 400 stránkového) románu spousta látky vypustila, to by samozřejmě ani jinak nešlo (ve filmu tak například zcela chybí Viktorovy cesty do Vídně za Katou). Ale mnohem horší mi přijde, že v tom filmu není skoro nic, co bylo na tom románu zajímavého, téměř u všech filmových postav chybí jakákoli charakteristika, v podstatě nic o nich nevíme (kromě toho, kdo s kým spí), a ten film strašně chvátá kupředu, aniž by se tam vlastně stalo něco doopravdy zajímavého, co by člověka - neznalého knihy - nějak dokázalo zaujmout - filmů o manželství a nevěře jako takových jsou mraky, a kdyby zde nebyla ta vila Tugendhat, tak už by to z průměru nevytáhlo asi nic (i když i ta zde hraje veskrze jen druhé housle, snad s výjimkou finálního záběru na onyxovou stěnu, který mi zde ale přišel veskrze nepatřičný). Jak jsem se na ten film těšil, o to víc mě zklamal, člověka nalákají z plakátu na Rodena, a on se tam pak mihne sotva v pár scénách, a celkově mi přišlo, že ten film je jedna velká přeartovaná nuda, jen takové hezké obrázky (film má skutečně nádhernou kameru), ale obsahově je to velká bída, sledovat je to dost úmorné, a ten příšerný gerontolesbický konec v předvečer srpna 68, který v knize samozřejmě nebyl, tomu jen nasadil korunu! Takhle stupidně překroutit Mawera, že jim není hanba... V tomto ohledu se nedivím lidem, kteří tomu dali mnohem míň hvězd než já, ten film je opravdu špatný. Já nakonec přece jen hodnotím 3 hvězdami, protože mě hodně nadchlo obsazení hlavních rolí - všichni zahraniční herci se do svých rolí dokonale typově hodí, a film mě po této stránce hodně potěšil (s výjimkou Alexandry Borbély - její obsazení do role Katy je tragický omyl). Nepochopil jsem ale, proč byl celý film anglicky (s českými titulky), a na konci náhle na plátně vyskočil český titul "Skleněný pokoj" (po němž následovaly - opět české - závěrečné titulky) - tak když už to chtějí mít "světové", proč neudělají i ty titulky anglicky přece... nechápu, jako ostatně víc věcí na tom filmu.(15.3.2019)

  • Big Bear
    ****

    Knihu jsem nečetl a tak nepolíben ničím, jen znalostí toho o jaký objekt s jedná jsem se včera podíval na tento film. Už od prvních záběrů mne zaujala hudba a nádherná až Malickovská kamera dávající důraz na detaily. Obě seveřanky mi svými obličeji zprvu nějak nevyhovovaly a chvilku mi trvalo, než mi jejich obličeje sedly. Film ve fiktivní rovině pojednává o samotném vzniku vily i o jejích obyvatelích napříč divokým dvacátým stoletím. Našim československým dvacátým stoletím. Stoletím první republiky (idealizované, protože ne každý byl pan továrník a bydlel ve vile), stoletím nacismu a druhé světové války, stoletím poválečných zmatků, stoletím nástupem komunismu, brutálními padesátými léty a uvolněným nádechem v letech šedesátých, stoletím ruské okupace v roce 1968 ... Stoletím, kdy se v zámcích chovali vepři, skladovala zemědělská technika a kdy se nechaly zchátrat objekty nedozírné umělecké hodnoty. Vila Tugendhat toto století naštěstí přežila, byť i ona si prošla tím vším a leckdy měla namále. Co říci k příběhu a samotným lidem ať už skutečným či filmovým? Myslím, že přes všechna příkoří dopadli ještě dobře. Ne každý měl možnost prchnout před hnědým morem a dočkat válku v pohodlí neutrální země. Většina našich Židů skončila v Terezíně a pak kdesi v Polsku, kde končily železniční tratě u vysokých komínů krematorií. Ani pro ty šťastné to ovšem nic nemění na bolesti s jako dotyční vzpomínali na vysněný dům tam za hranicí z ostnatého drátu a jak musel bolet návrat při deroucích se vzpomínkách na ty slunečné dny pohody před válkou, než se všechno zhroutilo. Vyprávění příběhu samotného mi úplně nesedlo. Jsou tam necitlivé střihy mezi jednotlivými klíčovými etapami děje tak jak šly dějinné události. Jako by někdo vyprávěl své dávné vzpomínky a pamatoval si jen významné úseky, vyhrocené okamžiky... Sledujeme hrdinku jak je schovaná před ,,osvobozujícími'' Rudoarmějci ve skříni a střih, jsme v padesátých letech... Jenže tenhle film je spíše o pocitech. Není to rodinná sága ani historický film... Je zvláštně melancholický, lehce smutný a zase mně u něj napadlo jak se tenkrát ve třicátých letech mohlo žít krásně kdyby se v Německu nedostal k moci ten knírkatý malíř. A jak se nám mohlo žít krásně dál, bez války, komunismu, morálního úpadku národa... Vila Tugendhat byla nákladně zrekonstruována a dnes se skví zase ve své téměř původní kráse. Morální stav tohoto národa se ani po 30 letech svobody doposud zrekonstruovat a obnovit nepodařilo... Dávám za 4 výkresy Me - 262 a divím se podhodnocení tohoto zajímavého filmu. * * * * *(27.11.2019)

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10