Neznámý voják

Ty tři hodiny stopáže na mě byly přece jen trochu moc, ale jinak se jedná o parádní válečný film z neokoukaného prostředí mapující pro nás netradiční události. Dají se vidět i lepší filmy, ale na evropskou provenienci je to velmi nadprůměrný počin, o kterém si domácí kinematografie může nechat leda tak zdát. 85% (30.04.2018)

Druhoválečné osudy finských druhů ve zbrani majora Halušky aneb "byli sme tých bolševikov..." Ne, tohle pochopitelně není komedie. A není to ani obyčejný válečný film, přestože při povrchním pohledu jde o zcela standardní válečný kus o vojenské jednotce, která od prvních vítězství směřuje nejprve ke stagnaci, aby posléze začala doslova ztrácet půdu pod nohama a mířila k neodvratitelné porážce své země. To, co však dělá film neobyčejným, je především podání válečné akce, která je zcela neheroická, syrová a realistická (snad s výjimkou jediné, která mi přece jen přišla poněkud nadsazená). Nepřítel je vidět v detailu velmi málo, střely přiletí většinou zdánlivě odnikud, pokud někdo umře, nehraje k tomu patetická hudba dokonce ani tehdy, když se obětuje, aby vyřadil z boje nepřátelský tank. Vlastní stranu nikterak neglorifikuje a nejde ani o sypání si popele na hlavu, zobrazuje zkrátka každodenní život na frontě i v zázemí. To znamená, že vojáci nemluví o kráse vlasti a když, tak zcela civilním způsobem, když je k dispozici chlast, tak se naderou jak zákon káže, mezi důstojníky jsou chlapi, co se snaží brát svou práci opravdu důstojně, jakož i naprostá hovada. Válečný život je tu tak jak to bývá doopravdy, tedy dlouhé úseky nudy a napětí prostřídané tu a tam intenzivním střetem se smrtí, a ta tu přichází opravdu často i do vlastních řad. Drobné výtky, pro které nakonec neudělím maximum, se vlastně přesně shodují s názory kolegy gudaulina (na jehož doporučení jsem film viděl), tedy ne příliš vyrovnaná prostřední část filmu složená jen z malých epizodek a dle mého nedostatečné rozlišení hlavních charakterů, mimo asi tří jsem je nebyl schopen mezi sebou rozeznat. Jinak však jde opět o důkaz, že Evropané mají na to podobnými filmy jít zcela proti hollywoodským standardům (jen ze severských filmů lze doporučit 9. duben, Královo ne či Pod pískem), aniž by zároveň tyto filmy působily lacině a řemeslně odbytě. Právě naopak, tohle je využití filmového řemesla prvotřídní úrovně. (05.05.2018)

Velmi slušně natočený pohled na válečný konflikt mezi Ruskem a Finskem. Nejen bojové scény, detaily akcí, ale také nádherná příroda, jsou velkou předností filmu. Dnes ne moc bohatá, ale nádherná oblast Karélie, nemá jednoduchou minulost. Film je finským pohledem na zpětné dobývání svého území i konečný ústup zpět. Ač je hlavní hrdina tak trochu Supermanem, stejně mu člověk drží palce, snad kvůli jeho rodině. Ostatní hlavní hrdinové takové štěstí jako on nemají. (26.11.2023)

Film je treťou verziou filmovej adaptácie románu Tuntematon sotilas (1954) fínskeho spisovateľa Väinö Lynn (1920-1992). Ten v roku 1940 nastúpil na vojenskú službu a ako poddôstojník bojoval v guľometnej rote pri obsadzovaní Východnej Karélii. Filmové verzie jeho knihy vznikali v roku 1955, 1985 a teraz tretia 2017. Scenárista Jari-Olavi Rantala tvrdí, že ich film nemá nič spoločné s predchádzajúcimi dvoma filmami. Na základe tohto filmu bola taktiež vytvorená štvordielna televízna verzia. Ja mám 180 minútovú verziu ( upravená verzia má 130 minút). Film bol natočený na území vojenskej jednotky brigády Karélia vo Vekaranjärvi a posledná bitka vo Santahamini . Dej sa odohráva v pokračovacej vojne (1941 až 1944), ktorá nasledovala po Zimnej vojne (tá vypukla 30.11.1939 keď ZSSR bez vyhlásenia vojny napadol Fínsko). Táto vojna skončila prímerím 13.3.1940 a Fínsko muselo odstúpiť Sovietom Rybársky poloostrov, Ladožskú Karéliu a Karelskú šiju. Ale v roku 1941 sa situácia zmenila a tak 10.7.1941 začali nemecké a fínske vojska boje na línii Karélie až po poloostrov Kola. Sovietske vojska ani tu neboli pripravené a útok nezastavili. Sovietsky zväz zachránila neochota Fínov pokračovať v boji po dosiahnutí svojich hraníc z roku 1940 (6.12.1941). A presne o tom je tento film. Výborné je, že je historický úplne presný. Ale hlavné posolstvo filmu je úplne pacifistické a celý film je vedený z rešpektom pred fínskymi, ale aj sovietskymi vojakmi (neukazuje ho, ako darebáka dobyvateľa). Takže ide o výborný film, ktorý vykresľuje kvalitatívne a historický spoľahlivý dramatický príbeh. Neznámy vojak je však predovšetkým vojnová dráma, ktorá v sebe nesie silu protivojnovej myšlienky, kus fínskej histórie a vieru, že človek by mal ostať verný svojim hodnotám. (28.07.2018)

Ďalšia verzia filmového spracovania (prvá v roku 1985) Linnovej knihy. Rovnako ako v predchádzajúcom filme aj tu bol taký typický severský pohľad na život vojakov bojujúcich v II. sv. vojne proti Rusom. Strach, aj hrdinstvo, humor a vojnové tragédie sa striedali v dlhokánskom (trojhodinovom) filmovom snímku. (05.06.2018)