The Fall of the Roman Empire
Pád rímskej ríše
Režie:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Sophia Loren, Stephen Boyd, Alec Guinness, James Mason, Christopher Plummer, Anthony Quayle, John Ireland, Omar Sharif, Mel Ferrer, Finlay Currie, Andrew Keir (více)Obsahy(1)
Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit. Příběh touhy po moci, která vedla k zániku mocného impéria... Jedna z nejvýznamnějších historických otázek zní, jak mohlo dojít k pádu římské říše. Nebyla to však jediná událost, která vedla k zániku mocného impéria. Byl to proces pozvolného rozpadu trvající déle než tři sta let. Téměř tříhodinový velkolepý snímek Pád říše římské zachycuje impérium na pokraji rozpadu. Scenáristé volně čerpali z klasického díla "Úpadek a pád říše římské" z pera anglického spisovatele Edwarda Gibbona. Děj začíná za vlády císaře Marca Aurelia, kdy se začínají projevovat první závažné problémy. Na hranicích říše čelí nájezdu divokých kmenů a vedle vnějších ohrožení se objevují také první známky rozkladu uvnitř státu. Diplomat Marcus Aurelius zamýšlí, že svým nástupcem učiní oddaného válečníka Livia na úkor vlastního syna Commoda. Spravedlivý Livius pro něj představuje příslib, že nad celou říší zavládne mír. Zákulisní intriky ale vyvrcholí ve velezradu a vraždu Marca Aurelia. Novým římským císařem se stává Commodus, který nastolí brutální tyranii a nejmocnější říše světa se začne hroutit. Rozpor v pojetí vlády mírotvorného otce a tyranského syna představuje hlavní dějovou linii, ve vedlejší pak můžeme sledovat milostný příběh Livia a krásné Lucilly... Pád říše římské představuje jeden z posledních epických velkofilmů, jejichž hollywoodská éra vyvrcholila na přelomu 50. a 60. let. Tehdejší konkurenční projekt představovala například Kleopatra (1963). Produkční náklady na tyto historické eposy ale byly tak vysoké, že se nemohly vrátit z distribuce v kinech a uvrhla hollywoodská studia do finanční krize. Přesto dodnes uchvátí velkolepou výpravou, kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. V hlavních rolích zazářili Stephen Boyd jako Livius, Christopher Plummer jako Commudus, Alec Guinness jako Marcus Aurelius a Sophia Lorenová jako Lucilla. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
Posledny klinec do rakvy slavnej ery "sandaloveho" filmu a namet pre Scottovho slavneho Gladiatora. Hned na zaciatku otravi zostarnutymi zadnymi projekciami v severskej Italii, ci tahajucimi sa dilemami Aleca Guinnessa, aj ked ako na herca, je na neho radost pozerat. V polovici filmu zomiera, vraciame sa na juh a aj ked sa zradny Plummer snazi, ostatni mu to len kazia svojou znamou teatralitou a tentoraz ani krasna Sophia nepomoze. Hra v podstate typovo tu istu rolu ako v El Cidovi, ale horsie. Produkcne hodnoty typu ako kostymy, dekoracie a davove sceny su opat kvalitne opatrene, ale unavena rezia z nich robi len "karikaturu". Anthony Mann bol rovnako ako dnes Rian Johnson totalne posadnuty cervenou farbou. Zaverecne suboje (v niektorych momentoch na smiech "zrychlene") su len "zivackovou" zalezitostou z uz polovicateho zazitku. ()
Germáni jsou zde zobrazení jako Kremaňonci z jeskyně bojující kamennými sekerami. To bylo už trochu moc. Obě hvězdičky jsou za davové scény. Hlavně pohřeb Marka Aurelia, ale jinak slabota. Nejhorší je, že vám budou osudy jednotlivých postav lhostejné. ()
Velkolepá tříhodinová nuda. ()
Film z období kdy byli sandálové filmy na vrcholu, tenhle je takový lepší průměr. Trochu mi vadili časové skoky, které se odehrávali zničehonic, např. Comodus vyžene Lucia na sever a hned v dalším záběru pro něj jedou poslové z říma, aby se vrátil.....??????. Nebýt tohoto a možná přehnané délky mohly to být 4*. ()
Nechápu, proč není tenhle film ve zdejším žebříčku 300 nejlepších historických filmů. Ale hlavně, že jsou tam komedie jako Slaměný klobouk nebo Alena. ()
Dvě hvězdy za to, že se mi to jako malé líbilo. Dnes je to moc dlouhé, dialogy, neřkuli monology patetické, Obi Van je celý úplně měkký a rozbředlý, to že má být velký Marcus Aurelius? Takovýmhle hláskem by legie tedy nenadchnul... ()
Myslím, že ani sám režisér neví, proč tento film vlastně vznikl. Je to o ničem a samotný název je klamáním historiemilovného diváka. ()
Velkolepé kulisy Fora Romana, opulentní interiéry, hromada kostýmů, houfy statistů, krásná Sophia Loren i bombastická a dle mého trochu otravná hudba poplatná své době nemohou přebít fakt, že rádoby historický film si dělá z historie kůlničku na dříví. Jen namátkou - Commodus byl od svých šestnácti let Markovým spoluvládcem, takže žádný odstrčený (a podstrčený) syn, Marcus Aurelius s ním jako nástupcem počítal. Lucilla nebyla provdána za arménského krále, ale za Lucia Vera, Markova spoluvládce. Skutečně se zapletla do spiknutí proti bratrovi, ale zaplatila za to životem. Commodus byl otráven, nezemřel tedy v aréně rukou jakéhosi Livia (o němž dějiny zcela mlčí). Takhle drsné znásilnění historie by nezachránil ani milion sandálů. ()
Výborně herecky obsazený film, ale tím to končí. Typický americký velkofilm, takže obrovský spektál, ale historie je pro tvůrce zcela nepodstatná. Je to prostě pouze barvotisková podívaná, natočená pro široké masy na pozadí jakéhosi starého Říma o kterém v Americe stejně nikdo nemá ponětí. ()
...kdysi mě tento film postavil zpátky nohama na zem a donutil jít dál... možná za "zánikem", ale na to se historie neptá... ()
"Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit", citát z knihy Dějiny civilizace od Willa Duranta (stejným citátem je uveden i film Apocalypto) je motto tohoto velkofilmu, zachycující první kroky k pádu říše římské, přesněji smrt Marca Aurelia roku 180 a vládu jeho syna Commoda (180-192). Ano, do tohoto období se obvykle situuje začátek problémů, které dovedly říši římskou k pádu o tři století později. Tedy i přes zavádějící název (ve filmu je to v úvodní scéně vysvětleno) trefné. Bohužel historická přesnost jde celkem stranou, v každém případě Commodus nebyl zabit v aréně, evidentní inspirace pro film Gladiátor. Zajímavé je střídaní zasněžené Vindobony (tj. dnešní Vídně) a slunného Říma. Herecky nejvíc zaujme Sophia Loren, stejně jako působivá hudba Dimitriho Tiomkina. ()