Režie:
Roberto BenigniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Giorgio Cantarini, Giustino Durano, Marisa Paredes, Horst Buchholz, Verena Buratti, Gina Rovere, Andrea Tidona (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1 035)
Nepřišlo mi to moc vtipné, to vtipkování v lágru mi bylo na můj vkus křečovité a násilné. Čekal jsem od filmu opravdu víc, takže mě pak ani závěr moc nedojímal. ()
Poslední výborný film Benigniho. ()
Nádherný film s velkolepým vyzněním. ()
Pobrečel jsem si a žena se mi kvůli tomu smála. ()
Život je krásný bývá přijat velmi rozporuplně ve škále od naprosté nudy až po upřímný pláč, nicméně uvědomíme-li si tragičnost tématu, které si Benigni pro svůj film zvolil, tj. vyhlazení celých národů, které scenáristicky, režijně i ve své hlavní roli, na které celý film stojí i padá, pojal v upřímně komediálním stylu, nezbývá než smeknout. Benigniho ctí i samotný závěr v tomto duchu, kterým nevybočil z příjemně vedeného protiválečného děje. Osobně považuji Život je krásný za jeden z nejdojemnějších filmů, které jsem kdy viděl. ()
Kontrast dětského pohledu na svět s největšími hrůzami lidského věku, o tom je tento snímek. A nejen to, najdete zde také šílený italský smysl pro humor, radost ze života, dobré lži podobné krásným snům. Benignimu se povedlo zapsat se do historie lidských srdcí. Při shlédnutí koncentračních scén jsem zažíval něco podobného jako ve scénách s červeně oblečenou holčičkou v Schindlerově seznamu. Zde se však můžete těšit z konečné výhry :). ()
Myslím, že tento film si zaslouží uznání více něž kterýkoliv jiný film. Málokterý film dokáže zhmotnit krásu a krutost života v jednom na filmové plátno. Roberto Benigni to dokázal a proto je tento film tak oceněný. Když jsem se na něj díval měl jsem pocit jako když se vznáším. Možná jsem teď trochu působil jako hlavní hrdina...ale pokud se díváte na Benigniho jak je za každé situace rozzářený a roztržitý a přitom vám do toho hraje Nicola Piovani- La Vita é Bella...slovy ani nejde vyjádřit jak moc si tohoto filmu vážím. Už teď vím , že mě pokaždé dokáže rozplakat a rozzářit jenom když uvidím usmívající se tvář Nicoletty Braschi a Benigniho optiismus. Jedním slovem- bravo. ()
Vojnou poznačené osudy. Málokomu napadne, že v takejto dobe existujú ľudia, ktorí neprestávajú veriť v život. A to je vlastne jediné a najkrajšie "motto" celého filmu. Veriť v život. Nech je akokoľvek - máte na výber. Jedna cesta je žiť a druhá zomierať. Ďakujme Benigni-mu, že si vybral život... ()
Nejdříve je to vtipné a romantické, později vám k tomu přibyde dramatičnost, dojemnost a nakonec i slzy. ()
Leč hodně nadnesené, ale krásné. Film byl plných krásných scén, jak vtipných, tak smutných. Už se těším, až to opět budou vysílat. ()
Tento film som Pinocciovi zožral aj s navijákom. Možno je to gýč a som si vedomý že rejžo tlačí na city,ale ten príbeh večného rojka a pozitivistu je proste nádherný. Videl som ho už trikrát a vždy ma dohnal k slzám :,( ()
Kto tomuto filmu nedá 5 hviezdičiek akoby nemiloval život... ()
Nejen život je krásný, ale i tenhle film:) ()
Přestože jsem právě viděl "papírově" 79. nejlepší film na csfd, nezařadí se Život je krásný mezi mé pětihvězdičkové filmy, natož pak mezi moje nejoblíbenější. První půlhodina filmu na mě působila jako nudná romantická komedie. Film se mi začal trochu líbit až po příjezdu do koncentračního tábora, kde využil do té doby svůj nevyužitý potenciál. I potom mi to ale přišlo strašně nerealistické. Ztvárnění tábora odpovídalo spíše pracovnímu táboru s mírnějším režimem než koncentračnímu táboru, kde se skutečně děly ty obrovské zvěrstva. Stejně tak musím přimhouřit oko nad táborovým režimem. Samozřejmě můžeme spekulovat o tom co bylo a nebylo možné, ale tak jako tak se mi to zdálo příliš odlehčené... Takže pokud chcete vidět něco reálnějšího, poohlédněte se po jiných filmech s touto tématikou, je jich víc než dost. ()
Pro ty, co si rádi popláčou, i se rádi pobaví. Já sám sem v závěru filmu plakal jako malé děcko. Roberto Benigni si oscara určitě zasloužil. ()
Ano, je to nebetyčně sentimentální až kýčovité, ale přesto se to musí vidět, přesto se musí smát a úplně nakonec i slzet. Málokterý film je tak chytlavý... ()
Poprvé jsem to viděla myslím ještě jako dítě a Robertu Benigniovi se podařilo, že i na mě to působilo přes svůj velmi pravdivý námět jako hra o tank... o pár let později vnímám tento film asi takto: život je krásný (nebo-li může být), jestliže si to sami připustíme, že by mohl být krásný i za velmi velmi nepříznivých podmínek; to tím též Benigni krásně dokázal :) ()
Film se mi líbil moc až do chvíle kdy se Guido dostal se synkem do koncentráku.Tady mi to začalo trochu skřípat.Koncentrační tábor bylo zoufalé místo bez naděje a najednou i tady pokračování šprýmů a legrácek.Přišlo mi to dost nereálné a taky pohádkové,ale tohle pohádka nebyla.Pravdou přesto je ,že film byl milý ,něžný a vtipný. ()
Říkám si, že bych taky chtěl umět být takovým otcem jako byl filmový Roberto Benigni. Navzdory kruté realitě dokázal svému dítěti celou dobu předstírat, že to všechno je jen hra. Tohle bych asi nedokázal. Co bych dokázal, je obětovat za dítě i vlastní život. Je pravda, že koncentrák příliš věrohodný nebyl, i tak celkově ale nadprůměr. Rozhodně to za ty peníze za originální DVD stojí. ()
Reklama