Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1961 rozmísťují Američané atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. SSSR také vysílá na moře k pobřeží mezi New York a Washington svou chloubu – novou jadernou ponorku s názvem K–19. Admirál Bralyeer a maršál Zelentstov si totiž myslí, že Američany před zničením SSSR může zastavit jen vědomí, že odveta bude stejná. Tím vědomím má být právě K–19, ale stane se jím, teprve když špionážní letouny nahlásí Kennedymu, že ji Sověti mají a že je plně funkční! Ti se snaží vše stihnout ještě před koncem měsíce, protože to slíbili soudruhu Chruščovovi, a tak vysílají ponorku ke zkušebním testům na moře předčasně, i když je jasné, že není ještě plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu... Operace „Polární kruh“ přitom nemá být pouhým cvičením, ale má v celém rozsahu prezentovat sílu SSSR, ukázat jeho moc a potvrdit rovnováhu obou velmocí, které už tak disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohli svět zničit několikanásobně. S předčasným zařazením ponorky do demonstrativního testování však nesouhlasí její kapitán Michail Polenin. Je si totiž moc dobře vědom nebezpečí, které pro posádku představuje nekompletní a nevyzkoušené plavidlo s náloží jaderných raket na palubě. Protože klade svou loď a posádku před zájmy strany, její představitelé rozhodnou o výměně velení. Novým kapitánem se stává Alexej Vostrikov, kterému stávající kapitán bude podléhat... Posádce se to nelíbí – a nejen proto, že je všeobecné známo, že tento důstojník své výložky získal svatbou s dámou z nejvyšších partajních kruhů. Také jeho arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání mu na popularitě nepřidává. Hned při nástupu vymění jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru v posádce, poručíka Jashina, a nahradí jej Vadimem Račejkem, nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy nepracoval na lodi a nemá žádné zkušenosti… Při slavnostním křtu lodi se láhev šampaňského o její příď nerozbije, což posádka vnímá negativně; jako prokletí lodi. I tak jí mezi sebou říkají „Stroj na smrt“, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibude ještě doktor, který při nakládání zásob zjistí, že dostal špatné léky, a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přijde o život. Je narychlo nahrazen, na loď přichází lékař sloužící na základně Genadij Savraj, který trpí mořskou nemocí a také nemá zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedá kotvy a vyráží na moře... Počátek plavby provází z rozkazu nového kapitána spousta simulací a cvičných poplachů a zkoušek, jako by chtěl dohnat vše, co už mělo být dávno hotové. Posádku tím ale vyčerpává a vystavuje zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkne, ale Vostrikov je umanutý a neoblomný. I přesto, že při jedné ze simulací – cvičného odpálení torpéda – dojde k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky. Hned druhý den nařídí nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což je nad technické možnosti ponorky. Následně nařídí rychlé vynoření i přes kvanta ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozí životy svých lidí a riskuje zničení lodi. Polenin je velmi rozčílený a křičí na Vostrikova, že tentokrát měl sice ještě štěstí, ale že doufá, že až ho opustí, bude on už na jiné lodi. Vostrikov se však obhajuje tím, že přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne toho využije k zadání dalšího úkolu – mají vypustit zkušební střelu... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (320)

ripo 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý dokáže ukázať, ako to asi fungovalu za "socíku" v CCCP .... Teda ... v niektorých momentoch mi to naopak, pripomínalo fakt. že dokonalí západniari si urobili prču z toho, akí boli rusáci vlastne neschopáci .... ( scéna kde sa v 2 minútach zraní asi 5 námorníkov a kde kuchár márne chytá kúsky stravy pre posádku ). Tieto trapošinky boli v strede filmu nahradené ďalším klišé - aký je sovietsky obyčajný čelovek geroj .... Nič proti - ja by som si do kombinézy určite "pšouknul". A záver filmu - to už bola nemecká kriminálka..... Úplne nevyužité ostali scény konfliktu medzi oboma kapitánmi, kde sa mohlo viac pohrať s postavami ... ()

castor 

všechny recenze uživatele

Tihle námořníci dvakrát netoužili po ocejchování hrdiny. Nicméně osud tomu v příběhu podle skutečné události chtěl, aby vypluli na širý oceán chladného Atlantiku v nevyzkoušené ponorce se spoustou nedodělků. Sovětští hlavouni navíc na ponorku posílají zcela nové velení, které několikrát riskantně prozkouší možnosti lodi i samotné posádky. Jenže jen u nevraživosti mezi novým a starým kapitánem (Ford/Neeson) respektovaná specialistka na chlapská témata Kathryn Bigelow určitě nezůstane. V sázce je poškozený reaktor, směřující k nekontrolovatelné štěpné reakci. Sekce naplněná smrtelným radioaktivním zářením tak nakonec vypustí několik hrdinů, kteří zaplatí cenu nejvyšší. Sledujeme ale příběh trochu jiných uniforem, než na které jsme v americkém filmu zvyklí. A to je moc dobře. Bez záblesku slunečních paprsků se prokousáváme ponorkou, která nepotřebuje protivníky, protože sama představuje smrtonosnou past. Na snímku je cítit snaha o co nejsilnější autenticitu i příjemné vyhýbání se klišé ponorkových filmů. I přes velmi slušnou atmosféru, herecké výkony i tempo, je dle mého stále Bod zlomu režisérčiným nejsilnějším snímkem. ()

Reklama

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Skvěle vybraní herci sehrávají dobře napsaný scénář o jednom dávném mýtu, který byl spíše pravdou.! Neutěšená celistvost stavu ruského námořnictva a jeho vojenského arsenálu se zde promítá ve strašlivé podobě jaderné ponorky.. Ford a zvláště Neeson dráždí vrcholy svých hereckých možností na výbornou. Kruté a bezcitně pravdivé drama o statečné posádce likvidující za "studené války" svůj vlastní vnitřní problém s přehřátým jaderným reaktorem a únikem nebezpečného záření do prostoru ponorky.! ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Opravdu napínavý film a můj první od Kathryn Bigelow. Obsazení je taky super. Nejde si to nespojit s událostmi v Černobylu, protože Rusové jsou v tomhle nepoučitelní. Zaměřuje se to na první plavbu ponorky K-19 v Barentsově moři. Po pár riskantních pokusech začne selhávat jaderný reaktor. I přes snahu posádky se situaci nedaří vyřešit a přichází první oběti. I tak je celkem úspěch, že se jim to povedlo zachránit. Mohlo být hůř.. "Tohle je vlastizrada!" ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Film natočený podle skutečné události.. Píše se rok 1961. Svět byl na pokraji katastrofy, studená válka vrcholila. Scénář: Christopher Kyle Kamera: Jeff Cronenweth Střih: Walter Murch Zvuk: Pat Jackson Bruce Carwardine Hudba: Klaus Badelt Geoff Zanelli Výprava: Karl Juliusson Michael Novotny Námět: Louis Nowra Speciální efekty: Tony Kenny ()

Galerie (40)

Zajímavosti (26)

  • Oběti silné dávky radiace nemají většinou zjevné vnější symptomy ihned poté. (deLaFere)
  • Režisér a producenti filmu byli prvními civilisty ze "Západu", kteří byli vpuštěni na ruskou námořní základnu na poloostrově Kola Peninsula. (Hal_Moore)
  • Zástupce kapitána ponorky Polenin (Liam Neeson) o rok později vstoupil do dějin, když za tzv. Karibské krize na palubě ponorky B-59 odmítnul autorizovat použití atomové zbraně a tím pravděpodobně zabránil eskalaci na jadernou válku mezi USA a SSSR. (Hr.Anostaj)

Reklama

Reklama