Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1961 rozmísťují Američané atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. SSSR také vysílá na moře k pobřeží mezi New York a Washington svou chloubu – novou jadernou ponorku s názvem K–19. Admirál Bralyeer a maršál Zelentstov si totiž myslí, že Američany před zničením SSSR může zastavit jen vědomí, že odveta bude stejná. Tím vědomím má být právě K–19, ale stane se jím, teprve když špionážní letouny nahlásí Kennedymu, že ji Sověti mají a že je plně funkční! Ti se snaží vše stihnout ještě před koncem měsíce, protože to slíbili soudruhu Chruščovovi, a tak vysílají ponorku ke zkušebním testům na moře předčasně, i když je jasné, že není ještě plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu... Operace „Polární kruh“ přitom nemá být pouhým cvičením, ale má v celém rozsahu prezentovat sílu SSSR, ukázat jeho moc a potvrdit rovnováhu obou velmocí, které už tak disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohli svět zničit několikanásobně. S předčasným zařazením ponorky do demonstrativního testování však nesouhlasí její kapitán Michail Polenin. Je si totiž moc dobře vědom nebezpečí, které pro posádku představuje nekompletní a nevyzkoušené plavidlo s náloží jaderných raket na palubě. Protože klade svou loď a posádku před zájmy strany, její představitelé rozhodnou o výměně velení. Novým kapitánem se stává Alexej Vostrikov, kterému stávající kapitán bude podléhat... Posádce se to nelíbí – a nejen proto, že je všeobecné známo, že tento důstojník své výložky získal svatbou s dámou z nejvyšších partajních kruhů. Také jeho arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání mu na popularitě nepřidává. Hned při nástupu vymění jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru v posádce, poručíka Jashina, a nahradí jej Vadimem Račejkem, nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy nepracoval na lodi a nemá žádné zkušenosti… Při slavnostním křtu lodi se láhev šampaňského o její příď nerozbije, což posádka vnímá negativně; jako prokletí lodi. I tak jí mezi sebou říkají „Stroj na smrt“, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibude ještě doktor, který při nakládání zásob zjistí, že dostal špatné léky, a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přijde o život. Je narychlo nahrazen, na loď přichází lékař sloužící na základně Genadij Savraj, který trpí mořskou nemocí a také nemá zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedá kotvy a vyráží na moře... Počátek plavby provází z rozkazu nového kapitána spousta simulací a cvičných poplachů a zkoušek, jako by chtěl dohnat vše, co už mělo být dávno hotové. Posádku tím ale vyčerpává a vystavuje zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkne, ale Vostrikov je umanutý a neoblomný. I přesto, že při jedné ze simulací – cvičného odpálení torpéda – dojde k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky. Hned druhý den nařídí nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což je nad technické možnosti ponorky. Následně nařídí rychlé vynoření i přes kvanta ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozí životy svých lidí a riskuje zničení lodi. Polenin je velmi rozčílený a křičí na Vostrikova, že tentokrát měl sice ještě štěstí, ale že doufá, že až ho opustí, bude on už na jiné lodi. Vostrikov se však obhajuje tím, že přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne toho využije k zadání dalšího úkolu – mají vypustit zkušební střelu... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (314)

golfista 

všechny recenze uživatele

U žádného jiného filmu se mi tolik na rty nedralo trošku zprofanované slovo "hrdina". U tohohle filmu to přišlo úplně samo. Je to jediné možné vyjádření zásluh vojáků, kteří se zasloužili o opravu reaktoru směřujícího k nekontrolovatelné štěpné reakci. Je to film o "slavné" ponoce, ale ta tady nehraje hlavní roli na jakou jsme z filmů o ponorkách zvyklí. V té je tu kapitán a jeho posádka. Harrison Ford se zhostil své role výborně a na režijním přístupu Kathryn Bigelow je znát, že se na tenhle film připravovala velmi pečlivě. Je moc dobře, že tohle téma někdo natočil a asi je dobře, že se svými finančními možnostmi američané. Myslím, že tenhle americký pohled na situaci v roce 1961 je o to zajímavější. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Že Kathryn Bigelow umí, to vím už od doby, kdy jsem viděl její STRANGE DAYS. První dvě třetiny K-19 jsou vynikající, mají spád, ukazují bordel v sovětské armádě. Scéna opravy reaktoru je děsivá a působivá. Poslední třetina však ztrácí hodně ze svého tempa, je příliš patetická a uslzená. Přesto jde celkově o dobrý film. Výtky ohledně nudy absolutně nechápu. Viděl bych to tak na tři a půl *. ()

Reklama

Gemini 

všechny recenze uživatele

Žen, které obohatily filmovou tvorbu kvalitními díly, je poskrovnu. Ano, mé drahé genderem posedlé feministické obludky, je tomu tak samozřejmě proto, že vás patriarchát již celé věky utlačuje;) Ale o tom se teď a tady bavit nebudeme, řeč totiž bude jen o té jedné ze světlých výjimek a jejím, ač nukleárním žárem rozpáleném, mrazivém (jen okrajově politickém) thrilleru. Paní režisérka dokázala navodit atmosféru honby za plánem, ve které je nějaká bezpečnost jen trapnou podružnou otázkou a následně stejně zručně ukázala, že ve skutečném světě je máloco černobílé a ještě k tomu vzdala čest všem těm mužům tam hluboko v chladné temnotě oceánu, kteří věděli co je třeba a kašlali na to, jestli z nich budou hrdinové, kterými se stali. 80% ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Po nepříliš lichotivých kritikách mě tenhle film příjemně překvapil. Navíc jsem nedávno viděl i dokument o tom, jak to tehdy s K-19 skutečně bylo a tento film se od pravdy vpodstatě neodlišoval. Slušnou úroveň jen trochu srážejí herecké výkony, které v tomto složení mohly být přece jen na vyšší úrovni. Nejlépe dle mého názoru zahrál svou roli Peter Sarsgaard, i když ani on se nevyvaroval mírného přehrávání. Jinak mě na samotném příběhu zaujalo hlavně věkové složení posádky - připadalo mi to, že velká část těch námořníků sotva vyšla ze školy... ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Je přeci poněkud zvláštní sledovat Americký film o Rusech. Asi tak jako koukat na Evropského Nepřítele před branami bez Rusů. K-19: Stroj na smrt je ale opravdu pravdivý příběh, na který se nádherně kouká. Na filmy o ponorkách se může koukat kdykoliv, protože ať koukám na Das Boot z druhé světové války, nebo právě na K-devatenáctku, nevidím v tom zase tak veliký rozdíl. Podstatné samozřejmě je, že v těchto filmech vzniká určité citové napětí, až možná vydírání..psychický tlaky, a celkově rozhodně ne příliš příjemný pohled na svět v plechovce pod vodou. Co je hlavní, že se na to dá koukat, a že napětí neustává, protože v tomhle případě ani nemůže, v ponorce je klaustrofobicky dusno a člověk jako já bych s tím vším měl asi hodně velké problémy. Škoda jen, že Das Boot je jenom jedna. I když je K-19 hodně dojemný příběh o odvaze a bůhví čeho ještě, nedokázal jsem se u toho udržet na plno jako právě u té německé. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (25)

  • Oběti silné dávky radiace nemají většinou zjevné vnější symptomy ihned poté. (deLaFere)
  • Pro vybudování atmosféry a nácvik všech úkonů byli najmuti dva bývalí velitelé ponorek, kteří herce připravovali na role. (ČSFD)
  • Ponorku K-19 zachvátily v roce 1972 plameny. Tato nešťastná událost si vyžádala 28 lidských životů. (Hal_Moore)

Reklama

Reklama