The Life and Time of Judge A.K.
Série(2) / Epizody(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(více)Recenze (218)
Nejodpornější seriál ČT od dob 30 případů majora Zemana. Kdyby byl jenom blbej, jak tomu bývá u 95% tuzemské seriálové produkce, tak prosím, ale on je navíc nebezpečně manipulující. Viděl jsem díl o šikanovaném žákovi, ve kterém byly pedagogožky vykresleny jako dementní slepice, které na žáky z vysoka kašlou a ještě jsou to mrchy, protože se snaží všechno překrucovat a ovlivnovat žáky, aby lhali v jejich prospěch. Soudce, aniž by měl sebemenší důkaz, nakonec rozhodne (jak jinak), že vinny jsou ony. Ono nestačí, že učitel dneska nemá vůbec žádné pravomoce a že šikana učitelů žáky není ničím výjimečným, nestačí, že kromě žáků se k šikaně pedagogů stále víc přidávají i rodiče, ona se protiučitelská nenávist musí šířit ještě z televizní žumpy! Nehledě na to, že průběh toho případu je čirá sci-fi. Žádná škola, i ta nejhorší, by se k tak závažnému případu šikany takto nepostavila! A rozhodnutí soudce je vyloženě zločin, protože nedostatek důkazů není důkaz a pokud nějaký soudce takto debilně rozhodne, je buď podplacen nebo se jedná o absolutního vola, který ignoruje fakta a zákony a rozhoduje podle srdíčka. Bohužel dementnější část diváků si z toho udělá obrázek, že učitelé jsou kreatury a je třeba jim ukázat, zač je toho loket! A tím je tenhle seriál jedním z nejotřesnějších porevolučních počinů ČT a kdyby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stála za něco, stáhne ho z programu a napaří tvůrcům mastnou pokutu. Kdyby šlo dát míň jak 0%, dal bych týhle hrůze -20%. Nemluvě o podprůměrném řemesle režijním, dramaturgickém, scenáristickém apod., ale to už jsou ve srovnání s výše zmíněnou výtkou opravdu jen prkotiny. ()
Výborný David Švehlík, ale čím víc se seriál blíží do finále, tak tím je to větší blbost. Tohle píši po shlédnutí předposledního dílů. Série druhá v podobném duchu i kvalitě... Ale opět výborný David Švehlík. ()
Soudkyně Barbara pro náročnější - inteligentnější, řemeslně perfektní na současnou seriálovou tvorbu, obsazení the best of českých luhů a hájů, zajímavé vedlejší linky propojující celý seriál obě řady. ()
Už z trailerů v televizi mě seriál hodně zaujal a nemohla jsem se dočkat, až ho začnou vysílat. První díl mě dokonale očaroval, nemohla jsem se dočkat dalších dílů. Prostředí soudní síně je velmi dobrý námět, který byl v tomto případě výborně zpracovaný. Každý z případů byl něčím přínosný, teda aspoň pro mě určitě. Trošku škoda bylo to, že závěry byly dělané spíš pro diváka, než podle skutečnosti a po čtyřech dílech se už od začátku dalo odhadnout, kdo spor nakonec vyhraje. Každopádně to ale seriálu nijak neublížilo. Další kladnou stránkou seriálu byly vedlejší příběhy, kterých bylo opravdu hodně. Jediné, co k tomuto seriálu můžu ještě dodat je to, že vzhledem k otevřenému konci doufám, že se v televizi brzy vyskytne druhá řada toho skvělého seriálu. ()
Přes všechnu snahu o akční scény, je to statický seriál, jehož většinovou stopáž klidně můžete poslouchat jako rozhlasovou hru na pokračování. Vybroušené dialogy se týkají pouze voice overu hlavního hrdiny, dějově zajímavé náměty jednotlivých případů jsou na českou televizní tvorbu nezvykle otevřené a nutno podotknout, že se tématu rozhodně nebojí. Zato ten zbytek přes rozhovory s terapeutkou až po kriminální zápletku je tam tak nějak do počtu, jakoby vám ten seriál vždycky přepnul do jiné vyprávějící linie a vy měli pocit, že to je úplně jiný seriál. Přesto jsem chtěla dát čtyři hvězdičky, ale poslední díl mě hodně zklamal. Jo, třeba bude druhá série, třeba jo, ale domnívám se, že aspoň trochu to uzavřít mohli - aspoň jako v Cirkusu Bukowském po první sérii. Oni ty konce vůbec dělají seriálům České televize poslední dobou docela problém - jako např. u Neviditelných. Finále série se holt tady prostě nekoná, i tak nevadí. V pohodě koukatelné, dobře nášlápnuté, není to pořád úplně ono, ale bylo by nefér nevidět, že se česká televizní tvorba mírně zlepšuje, tedy pokud si vybíráte samozřejmě. 65% ()
Není to pořad pro mě a zároveň má dost do sebe na to, abych se díval. Postavy jsou živé, uvěřitelné. Občas mě štvou. Vnitřní úvahy soudce mám rád. Soudní kauzy jsou skvěle vybrané. Občasné zádumčivé scény a nostaligcká hudba dodávají atmosféru. A občas brzdí až moc a já si přeju, aby to poskočilo. ()
Jedna věc. Jediná. KDE VZAL KU*VA TU DCERU???? V první řadě jasně mluví o tom, že by dítě posunulo jeho vztah s přítelkyní dál, ale ona že nechce nebo něco podobnýho. To není podstatný. Rozejdou se, poprcávaj si jak to tak bejvá i po rozchodu. Typka odjede někam do Číny a střih... Druhá řada a je tady asi 8letá holka. Tzn.ty vole, že už by jí v první řadě museli mít. Nebo jako co? Genetickej experiment v Číně a holka dorazila lodí s ostatníma krámama z wishe jako 8letej fakan nebo co??? Tohle pan Zapletal pos*al tak, že sem měl sto chutí to u prvního dílu vypnout. Nevypnul. Dokoukal jsem druhou řadu a... a měl jsem to vypnout už na začátku. Nikdy se nepoučim, nikdy. ()
Jsem z toho hodně rozpačitý, ale asi se to trochu zlepšuje postupem času. ()
50% - Tak konečně dokoukáno do konce. Česká televize v letošním roce uvedla pár seriálů, které se dají, byť s drobnými výhradami, považovat za povedené (Cirkus Bukowsky, Případy 1. oddělení). Podobné očekávání (i když zároveň i obavu) jsem vkládal do tohoto seriálu. Po shlédnutí prvního dílu jsem však ani moc nedoufal, že bych seriál nakonec dokoukal celý. Snad jen šikovně po kapičkách dávkovaná linie s vyděračem byla tou příčinou, proč jsem po prvním díle nezlomil nad seriálem hůl, podobně jako u pátečních Neviditelných. Upřímně řečeno, myslím si, že šlo toto téma zhustit do jednoho celovečerního filmu a o nic bychom nepřišli. Tedy až na třináct detailněji propraných soudních sporů, což je otázka, jestli je škoda. Možná by to nakonec Adamovi prospělo více. Všechny díly dodržují víceméně stejnou šablonu: představení „dnešního“ soudního sporu, odročení, něco ze soukromí soudce, pokračování soudu, rozsudek, něco ze soukromí, ochutnávka na příští díl. Celý seriál vyzařoval obrovský citový chlad, odtažitost, postavy se mezi sebou bavily i v soukromí tak, jako kdyby byly někde u soudu, včetně rozmluv Adama se svojí bývalkou i současnou. Žít v takovém prostředí musí být opravdu na palici. Ale asi to tak bylo schválně, protože jakýmsi protipólem byl jeho kamarád, policista, v podání Marka Daniela, ten byl zase až příliš lidový. Při hledání vyděrače jsem měl od nějakého čtvrtého dílu svůj tip, který ale nevyšel. Myslím, že asi nevadí, když prozradím, že jsem si myslel, že za tím vším stojí jeho zapisovatelka, a to z důvodu, že ji odmítnul jako partnerku. Nakonec to tvůrci zaonačili jinak, i když ze slečny Terezy udělali taky pěknou mrchu. Z posledního dílu jsem taky tak trochu na rozpacích. Vše se ukončilo tak nějak do „otevřena“, že by si tvůrci nechávali vrátka na další sérii? Pak taky nechápu, čemu prospělo, že seriál natáčeli tři režiséři. Vzhledem k tomu, že v titulcích byl u každého dílu vždy jeden z nich uveden na prvním místě a tučně, předpokládám, že si jednotlivé díly rovnoměrně rozložili (jak jen rovnoměrně to při 13 dílech jde). Myslím, že to rozhodně nepřineslo nic navíc a klidně by to jeden zvládnul úplně stejně taky. Seriál bych nehodnotil jako nějaký propadák, ale jako bombu taky ne. Poctivá trojka. ()
Sterilní. Typizované, vyhlazené, nudné, povrchní, nezáživné či místy disgustivní a svírající svou průměrnou, ale pečlivě stanovenou i udržovanou neměnností, podle pravítka a hlavně ne jinak než podle normy. Upřímná radost, nápad, bezprostřední entuziasmus i opravdově prožívaná emoce nahrazené sobeckou, avšak neuspokojující, nenáročnou zábavou pro frivolní výplň večerů a volných chvil (typicky různá nenápaditá mimomanželská extempore zakončovaná rozvodem, pravidelná účast na hodinách jógy či na tenisovém kurtu, disputace na téma „Já“, nezbytná dovolená na pláži v hotelu s nálepkou „luxusní“, apod.). Ale také umně gravírovaným psychickým či rodinným problémem, následně hýčkaným za rozsáhlé spoluúčasti příbuzných, kolegů i profesionálů, nikoli však za účelem řešení – hodí se spíše jako omluvenka pro jalový život. Taková je ostatně většinová představa východní Evropy o „něčem lepším“, o vyšších sociálních metách, včetně lékařství, právnictví, soudnictví, … i s nimi spojeným životním stylem. A takto také průměrní lidé záměrně žijí, když se svých met dočkají. Jako by sterilizovaný průměr mohl byl něco jiného než průměr lidově ledabylý, z něhož vychází a do něhož se opět vrací – je takovým však patrně v očích aktérů, jeví se jim tak asi srkz vytvořená specifická gesta a symboly, která pak hnidopišsky provozují a střeží, jako by gesta byla tímtéž, čím je život samotný. Celkové vyznění stejné jako dojem z kariéristického Česka středního proudu všude okolo – v oblékání, designu, architektuře, zábavě, filmu, písni, prožívání, zkrátka ve všem. Zoufale nudný průměr, který na víc prostě nemá, šplhoun, který chce být šlechticem, nula, která chce vést firmu, neurotik, který chce rozhodovat o životech ostatních… telenovela, která chce být analýzou, Ordinace v růžové zahradě, která chce být sociální sondou. Průměr se chce odlišovat a věří, že ho různé formy sterilizace oddělí od zbytku, v tomto případě seriálové produkce. Neoddělí. Ani za tisíc generací. A nepřekvapí. „Asi jsem měl být ptákem, ale byl bych jako pták šťastný?“ – věří autoři podobných zvolání tomu, že je jejich dílo „dobré“, nebo to píší na objednávku a mají řekněme jen trochu méně vyvinutý stud? ()
velmi ceske a pomale. druha sezona horsi. mene se mluvi, vice se jedna. ()
Z herectví Pana Švehlíka na mě sála jakýsi klid... ()
Nudný seriál s nejnudnějším hercem současnosti.Bohužel.....(Hodnoceno po 2.dílu).Tady není co hodnotit.Fakt !...10.10.2014 doplňuji hodnocení: Skvělá hodinka při které se dá bez rušivých reklam a předělů spát...... ()
Co měl jako znamenat ten konec??!! ()
Jasně, soudní proces je plný chyb, ale přežít se to dá. Navíc je díky tomu seriál dostupný i laikům. Scény mimo soudní síň uvolňují onu formální atmosféru a stejně tak to, co se děje v Adamově hlavě. Ostatně Adamovy vnitřní dialogy považuji za stěžejní prvek celého seriálu. ()
První díl mne poměrně nadchnul, jako čerstvý vítr kopu sena, kdy v televizní seriálové nadílce, alespoň pro mne na chvíli se zaleskl, jako pravá mince mezi kočičíma. Při podívané neotřelé, civilní, s ucho(či pocho)pitelnou rozervaností hlavního hrdiny …, jsem přehlížel drobné kiksy dramaturga z vybraných oblastí civilního práva. I ty mlhou nasycené oči Čvančarové, vlažně zkoumajíc svého klienta v pozici hostitele, zrakem kudlanky, byly akceptovatelnými… Avšak další díly, v sestupné tendenci, nepřinášejí již kýžený moment překvapení, Švehlík se počíná zajídat a dusit svými vlastními sarkastickými soudy, kdy jeho pochybnosti o smyslu jeho pozice soudce predikují mé tušení o naprosté vymizelosti nezbytného právnického pemza tvůrců seriálu od scénáře počínaje až po výrobu a postprodukci, vypouštíce tak do světa, nejen z odborného hlediska řečeno, čirý paskvil. Já vím, že jde v prvé řadě zde asi o emoce a vztahy, ale ve filmu z hornictví, nebudou protagonisté, dobývat uhlí jenom krumpáčem či semtexem a navíc v bílých pláštích. Neodbornost snižuje věrohodnost, nedíváme se přece na pohádku nebo fikci. Čím dále si více uvědomuji, že jde o zakázkový semlenec bulváru v macešské veřejnoprávní péči. Možná je na vině více režisérů, úroveň kolísá od bahna po hladinu. Po prvním díle jsem skočil jak pstruh na třpytku, na další díly, však již nemám velkou slinu. (6. 10. 2014 Slámův Střelec byl opět na vyšší úrovni, až na tu nesmyslnou jachtu...) Musím opět poupravit své negativní postoje, protože Špačkův včerejší díl (3. 11.2014) byl asi nejpřímočařejší a nejlepší ze všech, žádné servítky, žádné právní přešlapy, skoro žádné vábení kudlanky, ale navíc ještě tětí do svědomí komunistické justice a ale i svědomí nás všech. Po shlédnutí dalšího dílu 10.11.2014 v režii vyznamenaného pána v teplákovce, jedeme opět dolů, a to i přes silný námět. je neuvěřitelné, že když tři dělají totéž, tak jeden dva přetáhne do pekla. Po odvysílání posledního dílu strašně váhám mezi dvěma a jednou hvězdou. Konec špatný, resp. žádný, shrnutí děje do 5-10 minut s šeredně blikajícím majákem na další pokračování, mě úplně rozladil. Je pravda, že jsem zvědavě usedal k telce, kdy jsem měl často při sledování blbé kecy, ale tak zfušovanou dramaturgii jsem věru nečekal. ()
Možná brzy komentovat, ale pro mě je tento seriál příjemným překvapením. Neviděla jsem Terapii a tak mě netrápí myšlenky, že Život a doba soudce A. K. něco opisuje. Život a doba soudce A. K. je originální, neotřelé dílko s komorní a lehce depresivní atmosférou. Adam Klos je nesmírně charizmatický, strašně se mi líbí, jak o životě přemýšlí, jak vnitřně hodnotí každý jednotlivý výstup v soudní síni, jak hledá pravdu, jak je v tom všem lidském pachtění docela čistým člověkem a jak se snaží objevit smysl své existence. A vlastně i představitel A. K., herec David Švehlík, mi velmi imponuje. Chtěl se stát knězem (a přijde mi, že mu to česká média v různých narážkách a poťouchlých otázkách velice rádi připomínají), nakonec si vybral jinou cestu, ale svým tichým, skromným a milým projevem by mohl být pro některé naše celebrity vzorem. Velice povedené jsou scény ze soudní síně, připadá mi, že všichni zúčastnění hrají vždy na dvě stě procent a je to velmi poutavé, ať už se jedná o spor matky a otce o svěření dítěte do péče či autorská práva. Soudce A. K. má také problémy se vztahy, v tom vidím malinko trhlinu, zatímco Zuzaně Norisové její roli věřím, Jitka Čvančarová je taková nijaká a celkově je vztahová rovina tak zvláštně nedotažená, zvláště terapie u Čvančarové mi nějak nesedly. Adam řeší i problémy s rodiči, na které je poměrně dost citově navázán - i tato rovina se mi líbí - dobře reflektuje dnešní dobu, kdy dnešní svobodní třicátníci až čtyřicátníci jsou stále velmi citově a někdy i materiálně semknuti s rodiči. Zváženo a sečteno - konečně zase mohu říct, že mě nějaký český seriál zaujal a potěšil mou duši. 24.11. - tak tohle si zaslouží pokračování, protože nevyřešenější už to být nemůže - a těším se na něj! ()
Seriál, který stojí a padá s obsazením hlavní role. A to je bohužel tristní. Výrazové prostředky pana Švehlíka jsou velice omezené, ještěže děj provází průběžně komentář, abychom věděli, co si soudce myslí v které situaci, neb v obličeji si stěží dovedu představit statičtějšího herce. Nabízí se srovnání se seriálem Terapie, který má podobné ambice, tam však dialogy obsahují obrovskou dramatičnost. Tady se toho však děje velmi málo a při téměř hodinové rozloze je to často na usnutí. A co mi vadí asi úplně nejvíc je hudební podkres, to je vyloženě odfláknutá práce... ()
"Ten, co klade otázky." A také ten z jehož mysli plynou vtipné bonmoty komentující právě probíhající soudní stání. Podle mne vysoce nadstandardní (především) konverzační seriál České televize. Hodnotil bych i plným počtem, pokud by byla méně zanedbávána druhá dějová linie týkající se osobních problémů jeho nebo jeho blízkých. Ta byla hodně zajímavá, ale závěr jaksi vyšel nijak... Ale uvidíme, třeba (a byl bych za to rád) bude série pokračovat a vše se rozvine... Každopádně David Švehlík dokazuje, že má velmi zajímavý herecký výraz a skvělý přednes. Soudní stání jsou sice často obyčejná, ale pro neznalého člověka je soudní prostředí zvláštní a já se u žádného nenudil. Různé narážky na nešvary společnosti jsou možné díky různorodým pohledům a vůbec rozlišným životním příběhům. A taková realita je... Druhá série kvalitu neztratila, naopak seriál oživila skutečnými kauzami. "Lidé, lžete!" ()
3,5* když srovnám Soudce a Vodníky - seriály ČT podzimu 2014, tak u Soudce jsem se těšila na další díl, u Vodníků na konec:( Podzim 2017 - Hodně akční rozjezd druhé série. Akorát z té první si už mnoho nepamatuji. Popíjející matka, špehování divných sousedů, ztracená manželka, záchrana kamaráda. ()