Black Books

Naprostá kanonáda slov a skřeků Dylana Morana a každý díl je napěchovaný k prasknutí parádními gagy, scénkami a grimasami. Británie je v komediích prostě nepřekonatelná. Martin Freeman či Simon Pegg jako třešničky na vysmátém dortu. Manny a Fran jako pořádně sladká šlehačka, která oslazuje jednotlivé díly neskutečným způsobem. Nemůžu nevypíchnout geniálně dokonalý (povšimněte si tohoto spojení - má vážně význam) třetí díl první řady s neskutečně odzbrojující pointou. Tenhle ujetý kousek mám doopravdy rád a to by v tom byla kniha, aby se to nelíbilo i vám. P.S.: Mnohem slavnější IT Crowd zaostává...1. série = 100% | 2. série = 90% | 3. série = 90% (16.09.2006)

Toto ma úplne dostalo. Bernard a Manny valia jeden heft za druhým. V postate na 90% sa nedostaneme z kníhkupectva Black Books, no to ani nie je treba. Bernard náruživý fajčiar, večne nespokojný šomrák by bol najradšej celí čas do niečoho začítaný a jediné čo ho vyženie von je keď mu dôjde víno a Manny jeho kolega a spolubývajúci – sluha, čo sa o všetko stará, navzájom do seba celí čas rýpu no a keď ide do tuhého našťastie zakročí ich jediná kamarátka. Veľká škoda že to má len 18 dielov. (05.02.2007)

Těm, kdo podobně jako já neviděli nic ze sitcomu Father Ted, ukázal Graham Linehan při jízdě ve Velkovlaku, že humor Monty Pythonů není ani zdaleka zapomenut ani mezi současnými tvůrci, a že se mu lze kvalitně přiblížit. U Black Books se vydal cestou klasického britcomu a z partičky lehce asociálních individuí a malého (zpočátku ani ne) knihkupectví dal dohromady něco nového a přece tak důvěrně známého a hlavně chtěného. Občas se něco nezadařilo tak jak by asi mělo, některé díly jsou výrazně slabší než jiné, ale to je jen příprava na skutečnou bombu, která detonovala ve sklepě jisté óóóhromné kancelářské budovy. Ano, Partička IT předčí Black Books díky stabilně vyšší úrovni zábavnosti, ale to neznamená nic jiného, než že je lépe sledovat Linehanovu tvorbu chronologicky. Pro Black Books mám schovaných zasloužených 80%. (14.04.2007)

Hodně zábavný bricom z pera jednoho z největších resuscitátorů britského televizního humoru, Grahama Linehana. Stejně jako v jeho pozdějším dílku IT Crowd sází na chemii tří hlavních postav, jenž se poněkud vymykají našim představám o normálních lidských bytostech. Fran je psychicky labilní, silně zakomplexovaná majitelka obchodu se záhadnými věcmi, Manny je vousatý, vlasatý, silně zakomplexovaný, submisivní a hlavně zdeptaný, cca čtyřicetiletý chlapík, který se ke své smůle jednoho ne moc pěkného dne nachomýtne k Bernardu Blackovi a začne pracovat v jeho knihkupectví. A konečně, Bernard Black je trochu šiblý, hodně zakomlexovaný, cholerický Ir, věkem něco kolem třicítky. Těžko byste hledali větší trosku nebo nenapravitelnějšího ochlastu, zkrátka geniální postavička. Update, 2014: Před sedmi lety jsem hodnotil čtyřmi, což se mi zpětně, s vědomím toho, kolikrát jsem od té doby viděl všechny díly a jak se u seriálu dodnes směju, jeví jako neuvěřitelná rozmazlenost a sprostota. 90% (14.03.2007)

Dost zvláštní humor, zaplaťpánbůh jen za tři série po šesti dílech. Bernard se po chvíli stane otravným jak ostnatý drát v zadku a Fran je neslaná nemastná. Jediný, kdo za něco stojí, je Manny. Občas se vyskytnou dobré hlášky a cesta autobusem do zaměstnání slušně uteče. Ta atmosféra knihkupectví, ten smrad z chlastu a cigaret, to vše na mě jenom sálá... Brrr...60% (06.04.2011)