Black Books

Každý správný knihovník má rád svoje zákazníky, protože díky nim je živ. Bernard Black není správný knihovník a svoje zákazníky ze srdce nenávidí. Kromě toho kolem sebe jen zřídkakdy někoho snese a je proto zázrak, že se v jeho blízkosti bez (závažnější) újmy na zdraví dokážou pohybovat náhodně přijatý podřízený Manny a sociálně nepružná Fran. Ale ještěže tak, protože s tímhle nesourodým trojlístkem je legrace přímo náramná. Nejde sice o tak šikovně vybroušený poklad, jakým se pro Linehana o pár let později staly vybrané série IT Crowd, ale o to snad ani nejde. Hovězí hlas a gumová tvář Dylana Morana dokážou totiž i ty přepálenější linky povýšit na příjemnou zábavu a nejlepší epizody pak na rodinný festival smíchu. Není se tedy čemu divit, že se o více než dekádu později, v době na vyloženě vtipné sitcomy čím dál střídmější, vzpomíná na Black Books jako na legendu. (13.09.2015)

Tenhle seriál je naprosto výtečnej a všem ho jedině doporučuji! Okamžitě po zhlédnutí prvního dílu jsem samozřejmě dostal chuť otevřít si krámek s knihama, začít šíleně kouřit a chlastat víno a pak otamtaď vyhánět zákazníky koštětem:) Pravda ale je, že úroveň dílů kolísá a Fran tam být vůbec nemusela.. (16.10.2007)

Typický britský humor těžící z přepálených absurdností, lehce ujetých postav s nevšedními výrazovými prostředky. Vtípky jsou zdařilé, ale nesedla mi jejich občasná nucenost, křečovitost a strojenost, také vedle IT Crowd, které jsem bohužel viděl dříve, působí Black Books jako chudý bráška... Poslední díly znaznamenávaly jedno zlepšení za druhým, už by si u mě vysloužily i 4*, nicméně zprůměrováno nakonec zůstávám níže. Holt mám hodně jiných, oblíbenějších kousků... 6/10 (03.02.2008)

Humor, který se netýká přímo chodu knihkupectví je výborný (byť má i své slabší momenty), ale gagy, které směřují k tomu, jak se Bernard chová k zákazníkům jsou excelentní perly nekonečných rozměrů, které mám chuť si pustit vmžiku ještě pětkrát po sobě, abych je doopravdy vstřebal. Proč? Protože, v knihkupectví jsem pracoval rok a tohle je pro mě jedno nekonečné déja vu, ve kterém sám sebe vidím až nebezpečně často. Ne, že bych za pultem popíjel víno a tahal cigarety, ale vážně jsem několikrát zoufale prosil, aby někdo zamčel dveře a dovnitř už nikdo nelezl. O nápisech ‚Nic pro zabíječe času‘ se ani netřeba zmiňovat… přesto po první sérii (zatím) jenom 4 a ½. Edit: A nakonec na nich zůstanu. Bavilo to skvěle, ale i když se to dotýká mě tak blízkého tématu, hned tak brzy se k tomu nevrátím... asi. (01.01.2010)

Další báječný sitcom s bezkonkurenčním britským humorem tentokrát z prostředí knihovny, ve které je její majitel nejradši když tam nikdo nechodí. Cholerický, pijící víno a neustále kouřící Dylan Moran, jeho otloukánek a člověk co za něho všechno udělá Bill Bailey a jeho jediná kamarádka Tamsin Greig, jsou naprosto perfektní a v jejich rolích si neumím představit někoho jiného. (11.12.2007)