Bourneův mýtus
The Bourne Supremacy
Die Bourne Verschwörung
Bournov mýtus
Režie:
Paul GreengrassScénář:
Tony GilroyKamera:
Oliver WoodHudba:
John PowellHrají:
Matt Damon, Franka Potente, Brian Cox, Julia Stiles, Karl Urban, Gabriel Mann, Joan Allen, Márton Csókás, Tom Gallop, John Bedford Lloyd, Ethan Sandler (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Jason Bourne, bývalý zabiják CIA trpící ztrátou paměti, se domnívá, že se mu podařilo utéct před vlastní minulostí a se svou přítelkyní Marií si užívají klidu v jejich dočasném domově v zapadlé indické vesnici. Ale i tam jsou vystopováni. Jason s Marií místo kvapně opouštějí. Mezitím byli v Berlíně zavražděni dva agenti CIA a vše nasvědčuje tomu, že je zabil právě Bourne. Znovu se tak kolem něj začne stahovat smrtící smyčka a Jason se opět vydává na cestu. Je odhodlán vypátrat strůjce falešného obvinění a přitom postupně objevuje i svou ztracenou minulost. (TV Nova)
(více)Recenze (1 006)
První půlka mě nenadchla, ale... Za poslední půlhodinu v Moskvě a luxusní honičku v autech se skvělou hudbou v pozadí dávám 4*... ()
S čistým svědomím mohu tvrdit, že dvojka je dvojče jedničky. Ptoto se budu opakovat: Zcestovat Evropu jen proto, že si agent předcházející noci dal dostaveníčko s flašou tuzemáku? Pro žáky druhého stupně skvělý film - hlavně z geografického pohledu. Určitě jsem nebyl sám, komu vrtalo hlavou, proč ta jediná žena není nikterak atraktivní. 80% ()
Hned v prvním jednání scénář nesentimentálně spláchne romantizující element Agenta bez minulosti a pak už může začít ničím nerušená akční řežba, která ani nepůsobí jako boj člověka s institucí, ale jako střetnutí dvou institucí, tak málo je v Bournově postavě lidskosti (málem míň než v uvěřitelně chaotickém provozu zlotřilé agentury). Navenek se film tváří jako příběh o odhalování zapomenuté minulosti, ale na konci nevíme nic zásadně nového, jen se do předem jasného schematu doplní konkrétní tváře a chybějící citovost se najednou dohání vyděračským epilogem (z lidského hlediska ještě cyničtějším než rozhovor Umy Thurman s malou Nikki nad mrtvým tělem její matky v prvním díle Kill Billa, tam aspoň zazní „jestli tě to bude ještě trápit, až vyrosteš, já budu čekat“). Je to bezpochyby po svém studeném způsobu zábavná jízda, člověk se může rozplývat nad pečlivým dávkováním informací nebo nad tím, jak se mezi rozklepanou kamerou a zběsilým střihem daří udržet zdánlivou přehlednost scén, ale co se týká výsledného účinu, neméně adrenalinově dokáže zapůsobit každé lepší béčko – hodnotím tedy jako lepší béčko. ()
O triedu lepšie, rýchlejšie a odvážnejšie ako Agent bez minulosti. Podobný prípad ako u Votrelca alebo Terminátora, kde tiež druhá časť citeľne zmenila tempo, pridala na akčnosti a u divákov prekonali svojho predchodcu. Greengrasovská kamera a choreografie súbojov sú orgazmus v rámci žánru a príbeh nie je odsunutý na druhú koľaj. Pre mňa určite obľúbenejšie ako Bondovky ku ktorým je Jason Bourne občas prirovnávaný. ()
Na tento film som sa vážne tešil, pretože jednotka ma zaujala svojou svojskou európskou atmosférou. Po zhliadnutí musím priznať, že moje očakávania boli na 100% splnené. Všetko od réžie, cez scenár a herecké výkony sú na špičkovej úrovni, pričom atmosféra je opäť sugestívna a podmanivá. Trochu mi vadila chaotická kamera, ale to sa dá odpustiť. Nedá mi nespomenúť fascinujúci hudobný doprovod od Johna Powella, ktorý pridal akčným scénam tú správnu šťavu. Niežeby to potrebovali...Takže nakoniec sú to 4 hviezdičky,ale s velkou rezervou.Keby sa davali pol body tak tomu dám 4,5. ()
Druhý díl se líbil podstatně více než prvý, patrně zásluhou Greengrassovou. Má to akci, spád a není to blbé. Skoro jako staré špionážní thrillery od Pakuly nebo Pollacka. ()
Rozhodně pokles oproti jedničce. Napodruhé už to nebylo ono. Samozřejmě, jedná se o unikátní snímek, přelomového filmařského uchopení. Jenže není nad Spielbergovskou akci, kde se netřese kamera s oscilací třicet centimetrů a nekonají se střihy kratší jak vteřinu. TO však doslova o tomto snímku neplatí, byl první (před trojkou) a zaslouží si ovace, u mě to však na 100 % není. Poctivá zábava s dokonalým Mattem Damonem ()
Až na malé škobrtnutí v podobě "titanicovské" smrti Franky Potente na začátku filmu považuji tento snímek po zhlédnutí Greengrassova Letu číslo 93 za něco, čímž se tento tvůrce zapisuje do mých top5 režisérů. I když si myslím, že závěrečný díl této trilogie pro ni bude stropem, nedá se druhý díl vůbec srovnávat s jedničkou, jde o naprosto jiné filmy a dvojka pro mne předčila Identitu nejméně 2x, i díky geniální hudbě a naprosto skvělé kameře. ()
Nejslabší z celé trilogie, snímek furt patří k absolutní špičce žánru, kdekoliv jinde bych dal 5, ale u Bournea se toho musí vždy vymáčknout víc než maximum. (80%) ()
Velice slušný pokračování velice slušný jedničky. Matt Damon ve skvělé herecké i fyzické formě. Dobře natočené a promyšlené akční scény a poutavej příběh. To všechno činí z tohoto filmu zábavnou podívanou. ()
Jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Sedí mi úplně všechno. Ruční kamera, rychlý střih, hudba, Matt Damon, Mrtvá Franka Potente během prvních 15 minutách. Dokumentární styl. A ještě k hudbě... Motiv Bournea je prostě jeden z nejdokonalejších hudebních motivů, co jsem kdy slyšel! BRAVO. Lepší jak skvělá jednička ()
Zápletkou a (jen velmi málo) některými akčními pasážemi rozhodně (lehký) nadprůměr. Poměrně kvalitní příběh a měnící se dějová linka. Přesto si nemůžu pomoci a vytýkám obsazení, které se dle mého názoru opravdu nepovedlo. Vyměkloň Damon na takovou roli prostě nemá ten správný šmrnc a "drsoňů výraz. To samé mohu konstatovat o rolích vedlejších. Rozstřesená kamera vás nepustí nahlednout do detailu akčních scén. Příjemné překvapení v závěrečných titulcích v podobě Mobyho songu. ()
Přijde mi, že během trilogie jde kvalita děje dolů a kvalita akčních scén nahoru. ----- The Bourne Identity: Akční scény dobré, děj výborný. ----- The Bourne Supremacy: Akční scény hodně dobré, děj dobrý. ----- The Bourne Ultimatum: Akční scény výborné, děj slabší. ----- Ta roztřesená kamera mi hodně vadí, pro mě to atmosféru spíš kazí. Ale celkově solidní jízda. ()
Agent bez minulosti byl výborný a udělat tak pokračování bylo více než logickým krokem. Bournův mýtus se zařadil, co se svých kvalit týče opět velmi vysoko na mém osobním filmovém žebříčku. Akce neubývá, dramatičnost roste, návaznost na první díl výborná a vše se krásně prolíná. To u každého pokračování nebývá. Bývá zvykem, že pokračování = horší kvalita (to neplatí samozřejmě vždy, ale tak z 90% případů ano) a i série o Jasonu Bourneovi je touto výjimkou. I druhý díl je skvělí a opravdu rád se na něj znovu podívám, nenudí mě. 90% ()
Druhý Bourne už je mnohem lepší. Na začátku jde o emocionální napětí a postupem času jde zase o akční drama. Postava Bourna už je sympatičtější a vedlejší postavy nevadí. Rychlý střih mi ve druhém díle nevadil a byl už přehlednější. Když zrovna není střih a je delší záběr, jde vidět že kamera není špatná. Příběh je tu rychlý a drsnější. Jason je totiž naštvanej. To už vypadalo mnohem lépe než v jedničce, kde byl takový ustrašený. A hlavně dvě scény, kdy Bourne sleduje Pamelu a na konci ohromí, do toho střih a hudba, tyhle scény jsou hodně efektivní. ()
Tady to začíná jít do hajzlu. ()
Jednička jak přes kopírák, ale kvůli France Potentě i Julii Styles neutichající akční thriller. Greengrasse mám radši pro jeho politicky laděná díla, za Bournea se ovšem nemusí stydět v rámci kteréhokoli dílu. ()
Jason Bourne (Matt Damon) se svou milou Marií (Franka Potente) uklidil do ústraní (kdesi v Indii) a doufá, že o Treadstone, potažmo CIA do konce života neuslyší. To se ale záhy změní, když (opět) někdo usiluje o jeho život, a navíc je Marie zavražděna. Jason se opět pouští do boje, tentokrát je nucen očistit své jméno po falešném obvinění a navždy ukončit projekt Treadstone... Vysoko nasazenou příčku prvním dílem i druhý nikterak nesnižuje, dokonale vyvážený poměr akce i dramatu (i když akce je zde kapku víc), opět perfektní hudba Johna Powella (ještě lepší než v jedničce) a bezchybný Matt Damon (tahle role mu fakt sedí). Dále potěší Karl "Eomer" Urban v roli ruského nájemného zabijáka (fakt tvrďák) a taky menší role Karla Rodena. Jediné co bych vytkl je leckdy až příliš realistické snímání akčních částí (které tu kdosi vychvaluje - ale ta třepající kamera může slabším povahám přinést epileptický záchvat :) ()
Dustojne pokracovani s mirnym sokem hned v uvodu a bohuzel mensim poctem efektnich "fight" scen ktere me u prvniho dilu uplne dostaly. ()
Související novinky
Připomeňte si začátky kultovních postav
Oblíbené filmové postavy zažívají v posledních měsících hned několikanásobné návraty. Roztomilí mimoňové opět potěšili (nejen) dětské diváky ve třetím dílu Já, padouch. Jason Bourne skládal další… (více)
Greengrassův neuvěřitelný špión
Paul Greengrass je sice známý především díky Bourneově mýtu a Bourneově ultimátu, jeho specialitou jsou ale dramata podle skutečných událostí. Krvavá neděle, Let číslo 93 nebo Kapitán Phillips patří… (více)
Další Ludlumovka na obzoru
Spisovatel Robert Ludlum má na kontě skoro 30 převážně špionážních románů. A jelikož se 3 z nich nedávno proměnily v úspěšné filmy, studio Universal zaměřilo další z jeho výtvorů. Po Agentu bez… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
„Dojdu sem a první, co kontroluju, je výhled a cesta k východu. Můžu ti říct poznávací značky všech šesti aut, co stojí venku. Vím, že naše číšnice je levačka, a chlápek, co sedí u pultu, váží 105 kilo a umí se pohybovat. Vím, že nejpravděpodobnější místo, kde najít pistoli, je v náklaďáku venku; v týhle nádmořský výšce dokážu uběhnout míli, než se mi začnou třást ruce. Jak můžu vědět tohleto........a přitom nevědět kdo jsem?“ S postavou agenta Jasona Bournea se poprvé setkáváme ve chvíli, kdy jeho polomrtvé tělo z moře vytáhne posádka rybářské lodi. Nepamatuje si kdo je, co udělal, ale nezapomněl nic ze svých schopností a dovedností. Jeho vzpomínky jsou zahaleny temnotou, jeho mysl bloudí v ulicích prázdnoty a chaosu. Cesta k poznání toho, kdo ve skutečnosti je, začíná ve švýcarské Ženevě. Po otevření své bankovní schránky, ve které je uložena spousta peněz a zbraň, nachází také americký pas na jméno Jason Bourne. Mimo tohoto dokladu ale hned posléze objeví pas brazilský na jméno Gilberto do Piento, ruský se jménem Foma Kiniaev, kanadský se jménem Kay Paul, následující je vystaven na jméno John Micheal Kane... Kdo je tedy Jason Bourne? Na to se nám snaží odpovědět filmová trilogie, jež vznikla na motivy tří knih amerického spisovatele špionážních thrillerů Roberta Ludluma. Zatímco první snímek The Bourne Identity (v České republice uváděn jako Agent bez minulosti) se od knižní předlohy liší pouze modernizací prostředí, v němž se příběh odehrává a částečnými škrty v ději, další části trilogie – The Bourne Supermacy (Bournův mýtus) a The Bourne Ultimatum (Bourneovo ultimátum) nemají s knižní předlohou mimo ústřední postavy nic společného. Druhá a třetí část se pak od té první odlišuje také svou formální stránkou, protože režie byla svěřena Paulu Greengrassovi namísto původního Douga Limana. „Greengrass ve svém pojetí snímků využívá paradokumentární podobu. Hlavní aktéry snímá velmi zblízka roztřesenou a prudce švenkující kamerou v kratičkých hekticky prostříhaných záběrech, díky nimž jsou diváci do veškerého dění fyzicky vtahováni a pohlcování jím, jako by se Bourneovy mise sami bezprostředně a v reálném čase účastnili.“ Byť jde o filmy akční, nejsou to filmy speciálních efektů a výbuchů, vše je takové, jak to známe ze skutečného světa. Důležitým prvkem jsou také lokality. Příběh se odehrává převážně v ulicích Evropy. Točilo se v reálném prostředí, ne v kulisách. Skutečnost, že je Bourne Američan v Evropě, umocňuje jeho pocit izolace. Každá lokalita, která se ve filmu objeví, je důmyslným odrazem Bourneova stavu. Na začátku Bourneova mýtu se s Jasonem a jeho Marií setkáváme na indickém ostrově Goa, v místě, kde je velmi silná komunita hippies; v místě, kde lidé našli svůj ráj na zemi a už se odtud nechtějí vrátit. To je případ i Jasona a Marie, kteří si tady užívají svůj klid po událostech, se kterými se museli vyrovnat v předchozím dílu. Ulice jsou zde v neustálém pohybu, což je ideální pro začátek neklidného utrápeného Bournea, kterému se ve snech objevují v útržcích tváře jeho obětí a stopy jeho minulého života. Předzvěst toho, že se Bournův život nebude nadále vyvíjet bez honiček a pronásledování, zaznamenává Greengrass pomocí paralelního střihu, kdy pozorujeme Marii, jak sentimentálně prochází plážovým domem, ve kterém s Jasonem bydlí, jak listuje záznamy toho, na co ze svého minulého života si už vzpomněl a dojímá ji jejich současný spořádaný život. Na straně druhé sledujeme Bourna při kondičním běhu na pláži, který působí agresivně - téměř jako by šlo o běh do úplného vyčerpání. Záběry jsou střídány v rychlé frekvenci, působí vedle sebe v silném kontrastu a upozorňují tak diváka na nadcházející zvrat a akci. Marie je zabita, Bourneovi dojde, že jeho pronásledování jen tak nepřestane a znovu se vydává do Evropy pátrat po své minulosti, aby s ní mohl skoncovat. V Mnichově vyhledá domov dalšího bývalého agenta Treadstoneu, který je společně s ním posledním žijícím členem tohoto projektu, aby mohlo dojít k téměř epickému setkání. Bourne s bývalým kolegou jedná opatrně, uvědomuje si, že protivníkova úroveň je stejně vysoká jako jeho vlastní, což potrvdí i domácí rvačka mezi nimi – je režírována přesně tak rychle, jako když probíhá rvačka mezi dvěma chlapi, v níž oba dokáží velmi rychle zabít. Děj se přesouvá do Berlína, který je k Bourneově osobnosti možná nejvýstižnější paralelou. Stejné dva póly, jaké nalézáme v Bourneově charakteru, můžeme nalézt i v atmosféře Berlína, jinde na světě bychom asi těžko hledali místo, které je tak poznamenáno svým dlouholetým rozdělením a historickým vývojem, na žádném jiném místě nenajdeme tak výrazný rub a líc tváře města. Paul Greengrass k tomu říká: „Zvolili jsme Berlín na počest starých berlínských špionážek. Berlín je jiný – je to ploché město a táhne se do šířky, je v něm prostor a samota, je tady těžké se schovat.“ I další město, do kterého se děj přesune – Moskva, se zdá být odrazem Bourneovi osobnosti. Buduje se zde právní stát, ale zároveň je tady velmi silné a brutální podsvětí. Je to přesné prostředí pro tak konfliktní postavu jakou je Jason Bourne, prostředí plné nebezpečí, nejistoty a možností. Právě tady se odehraje absolutní vrchol celého filmu – honička v autě. Ta do určité míry odkazuje k ženevské honičce v Mini Cooperu, v tomto případě je ale ještě údernější a propracovanější, znázorňuje Bourneovo zoufalství – nutně se musí dostat k dívce, jejíž rodiče se stali kdysi jeho prvními obětmi, aby se jí mohl omluvit. O nic jiného mu už snad v životě nejde. Pocit opravdovosti zde vyvolává kamera umístěná přímo do Bourneova auta – divák je tak umístěn přímo do centra akce a celou honičku tak může prožívat společně s Bournem zevnitř auta. Vše kolem je zmatené, rychlé, zamotané, divák se stává skutečnou součástí, honička se stává daleko napínavější. Když pak konečně Bourne vyleze z auta a stojí v temnotě tunelu, spatříme uvolňující úlevu v podobě světla na jeho konci a jsme přesvědčeni, že vše míří ke kladnému vyústění. Jason Bourne je chytrý chlap – není to James Bond spoléhající na nějaký důmyslný vynález, uvažuje za chodu, improvizuje, plánuje, má skvělý smysl pro načasování. Narozdíl od zmíněného Bonda je jeho postava realističtější a naprosto odišná. Nepije, nekouří, neotáčí se za každou sukní, namísto supertajných zbraní a nejmodernějších sportovích vozů využívá spíše hromadné dopravy, nenasazuje svůj život z vlasteneckého cítění, ale naopak protože se stavá obětí nekontrolovaného systému, pro který pracoval. „Emotivně odtažité, až apatické pojetí Bourneovy postavy je zcela adekvátní charakteru příběhu a vytváří kontrast k jeho vizuálně agresivní stylizaci. To se netýká jen přesně obsazeného Matta Damona, ale i ženských postav zosobněných Joan Allen a Julií Stiles, jejichž krásné tváře zastřené temnou vážností působí, jako by byly vytesané z kusu ledu.“ V úplném závěru Bourneova mýtu , který už je zároveň součástí děje dílu třetího, se z úst vyšetřovatelky Pamely Landy společně s Bournem dozvídáme jeho skutečné jméno David Webb a tím dostaneme odpověď na základní otázku, která postavu provází od samého začátku - nikdy nebylo zcela jisté, zda Jason Bourne je skutečné jméno našeho agenta a tímto odhalením se před Jasonem/Davidem otevírá skutečná cesta k nalezení pravé identity. S pokynutím: „Odpočiňte si, Pam, vypadáte unaveně...“ a za prvních tónů Mobyho explozivní skladby Extreme Ways jsme jednou nohou na přemostění k finální verzi trilogie... Paul Greengrass k celému snímku říká: „Chtěl jsem, aby děj byl bez ladu a skladu, ale zároveň přesně vyprávěl příběh, takže to působí dojmem volného, nacvičeného baletu.“ () (méně) (více)