Vraždy podle předlohy

Průměrný krimi thriller se při psychologické profilaci sériového vraha (a snad všech kolem) snaží jít seriózně do hloubky, jenže moc mu to nejde. Zejména s blížícím se koncem dopady zvratů zkratkovitě odbývá ve prospěch "hollywoodského" napínacího mustru, který ale není úplně marný a jemuž skvělá inspektorka Holly Hunter jasně vládne. (26.10.2018)

Ukážka toho, ako sa dá z nadpriemerného námetu odfláknutým scenárom a réžiou spotvoriť celý film, je jasné, že chlapi nevymysleli žiadnu originalitu, ale potenciál bol sľubný, vydaril sa aj kasting, tak nechápem, čo tam mali znamenať také amatérčiny, ako prezradenie hlavného hrdloreza v prvých minútach (komuže by už ušiel mierne pridrbaný ksichtík McNamaru v dave poslucháčov), zopár nezmyselných prešľapov v strihu, klasické céčkové scenáristické bludy so strážiacim policajtom zamieňajúcim si svoju povinnosť s povolaním automechanika, či okatá neschopnosť jeho kolegov ustrážiť hlavnú obeť, alebo donekonečna sa opakujúca ignorácia základných pravidiel polišov netrepať sa sám do pazúrov o tri triedy inteligentnejšieho a predsa sprostého vrahúňa, a ďalej už nejdem, lebo by som písal dlhšie, ako celý film trval, jednoducho premárnená šanca, takže 55%. (09.07.2010)

Thriller o "serial killers" (to nie sú zabijáci seriálov ale masoví vrahovia), kde sa väčšina zúčastnených správa ako psychopati (tým nemám na mysli zrovna masového vraha po ktorom sa ide). Toto zráža film na kolená a len s prižmúrením oboch očí s dá ísť v hodnotení nad 50 %. Sigourney je nemastná neslaná, Hunter vyzerá smiešne a vôbec sú všetci policajti za tupcov a krajne nesympatickí. Dosť preceňovaný film. (01.12.2006)

Psycholožka Helen Hudsonová (Sigourney Weaver) se tak dlouho zabývala analýzou sériových vrahů, až si na ni jeden z nich došlápl. To ji natolik vyděsí, že se sama začíná potýkat s psychickou poruchou, spočívající v chorobném strachu z opuštění svého bytu. I když se svojí prací dávno nezabývá, série podivných vražd ji donutí přispět svými znalostmi policistce M.J. Monahan (Holly Hunter) a jejímu parťákovi v pátrání. Navíc se zdá, že onen vrah neustále mění svůj styl - a že jen Helen Hudsonová je schopna předpovědět, kdy a jak znovu udeří... Pamatuji se, že když jsem film viděl před lety poprvé, tak mně docela děsil - z dnešního pohledu zjišťuji, že mne asi neděsil film jako takový, ale šílená ženská v podání Sigourney Weaver. Film jako takový je zbytečně dlouhý, zbytečně komplikovaný a některé částí "zápletky" jsem dvakrát nepobral (proč by se měl kolega policistky zabouchnout právě do této ženské, nevím). Samotný závěr už byl vůbec postavený na hlavu, a v té chvilce jsem začal fandit vrahovi, ať se jich konečně zbaví a můžu jít spát... (01.02.2004)

Na to, že jsem viděla tento film poprvé po 16 letech od jeho vzniku, se jevil dostatečně koukatelně :-) Příběh jsme tisíckrát slyšeli a herci si k tomuhle filmu pravděpodobně odskočili jen vydělat, ale pokud se chcete mrknout na nenáročný thriller a mrknout na nějakou tu vraždu, myslím, že účel "Copycat" splňuje :-) (27.02.2011)