Zátaras

Na obrazovku naskočila scéna: auto řítící se po silnici zpomaluje a zastavuje, několik desítek metrů před ním ji totiž zatarasily radlice dvou buldozerů. Řidič na ně upírá nejistý pohled, zvažuje své šance. Kolem zátarasu je rozptýlen dav pokřikujích lidí, nejspíš "fanoušků" muže za volantem. Někteří drží transparenty na nichž je i jméno: Kowalski. A v té chvíli mě to došlo, záchvěv poznání při pohledu na radlice buldozerů se s tímto jménem rozezněl naplno. Dívám se na remake Vanishing Pointu...Dění na obrazovce se zatím posunulo o týden do minulosti a s údivem pozoruji těhotnou manželku, srub v jezerní kotlině, spokojené švitoření a marně přemýšlím jak se film dostal do šmoulí vesničky. Po dalších deseti minutách macerování v nálevu z těch správných rodinných a liberálních hodnot, které rozpleptaly cokoli co mohlo po úpravách narativní linie zbýt z původního Vanishing Pointu, jsem pochopil, že to že Viggo (ne, tohle prostě není Kowalski) a policie stojí proti sobě, je jen dílem náhody. Že hájí a vyznávají to samé, a Viggo měl jen sakramentskou smůlu. Že Kowalski, člověk revoltující, byl vykastrován na taťku Vigga. Po těch vcelku asi patnácti minutách se na obrazovce rozhostila tma... (15.08.2010)

Nemám rád předělávky filmů. Vanishing point má vyjímku. Není jako původní film. V něčem je lepší a v něčem zas horší. Je prostě jiný. Stejný je v něm pouze krásný Mopar- Dodge R/T Challenger Hemi 426. Odsuzuju u něj pouze ten (proti drsnému originálu) dotočený a přeslazený konec. Ale i tak mě nic neodradí od toho nesouhlasit s vaším nízkým hodnocením a dát mu 5 hvězdiček. (16.03.2011)

Viděl jsem oba filmy, tenhle i původní VP z r. 1971, den po sobě. Většinou, když se někdo pokusí udělat remake nějakého slavného díla, bývá to docela katastrofa. Nečekal jsem tudíž žádný zázrak, a tak jsem nakonec byl docela příjemně překvapenej. Je poměrně složitý tyhle dva filmy porovnávat, ve zdejších komentářích už se objevilo několik úhlů pohledu na věc a vlstně všechny mají svůj díl pravdy. Původní VP se dá považovat za vcelku klasickou, skoro až "kultovní" záležitost a zarytí fanoušci na něj jistě nedají dopustit, na druhou stranu je pravda i to, že v něm hlavní hrdina prostě někam jede a jede a jede, nic moc se o něm nedozvíme, v remaku to má aspoň nějakou pointu, i když to může být považováno za slaďárnu. Závěrečná scéna remaku na jednu stranu vysvětluje zoufalý čin hlavního hrdiny poté, co se dozví o smrti manželky, i když s tím "otevřeným" koncem se jim to zrovna dvakrát moc nepovedlo:). V původním VP to končí pouze v podstatě nelogickou destrukcí auta a hlavního hrdiny, který se zavázal Challengera dovézt do Friska, což se mu nepodařilo. Zkrátka a dobře jsem čekal totální srágoru, což se nepotvrdilo. Prostě v něčem je lepší původní VP a v něčem tenhle remake. Co je na výbornou v obou, je Dodge a krajina:). V rámci objektivity hodnotím tedy oba stejně. (25.10.2014)

Původní Vanishing point je absolutní skvost vypovídající o dané době. Nevím co Carnerovi ten film udělal, ale pomstít se mu takovýmto způsobem je tedy síla. Všechno to tajemno nový scénář přebudovává na jakousi křesťanskou moralitu a veškerému cool-hipies prostředí zasazuje tvrdý direct. Dokonce to nefunguje ani jako samotný film. Snaží si to stále udržet tu kultovní atmosféru cesty, ale všemi těmi příběhovými berlemi kult potápí hlouběji než Kursk. Tenhle paskvil již nikdy více! (31.05.2010)

Jak by zapěl Roy Orbison: „I drove all night to get to you..“ Nechápu, proč si Hraničář místo Dodge Challenger nepůjčil koně od Bílého Gandalfa.. Remake tupý jak žiletka frontmana ZZ Top a já jen lituji, že nespatřil světlo světa i ten český z konce osmdesátých let v režii Soukupa. Lukáš Vaculík v něm spěchal v bílém embéčku z Aše do Karviné za svou těhotnou přítelkyní, ale poslední den natáčení někdo ukradl na place z nachystaného zátarasu oba dva buldozery a film se nedokončil.. (31.05.2010)