Světla páteční noci

Chytlavá sportovní podívaná akčnějšího typu, v níž vše žije a dýchá jen pro americký fotbal. Emocionální tlaky jsou veliké, až do nich proniká patos, fotbal a člověk zde funguje jako jedno sepjetí a jen na něj si Světla páteční noci posvěcují. Ne, že by mi tato jednostrannost vysloveně vadila, ale přehnané prožitosti jsem úplně nevěřil a krom ní toho scénář příliš nenabízí. Co se týče zpracování zápasů, zbytečně se omezují na akční sestřihy ostrých srážek tělo na tělo, o všemožných taktikách se jen mluví, ale skutek sofistikovanosti z hřiště utek. Spokojenost ano, zážitek dobrý, ale nechám to těsně na těch třech... 7/10 (27.09.2009)

Co to jako mělo být? To jako že kdo nehraje amer. fotbal, tak je v Americe hovno? Vůbec bych se nedivil, oni jsou na to blbí dost. Mají pokřivené hodnoty. Myslí si, že jsou to moderní hrdinové. Ale co je to za hrdiny, když si žijou v přepychu a můžou si dovolit se takhle stupidně bavit? Co by asi tak dělali v Africe? Strkali by si klacík do nezhojenejch ran? Tenhle film nebyl o herectví, byl o hraní. O hraní americkýho fotbalu, o kterým většina lidí z Evropy nemá moc potuchy, o co tam jde. Z tohohle filmu to nepochopíte. B. B. Thornton tam snad taky ani nehrál, protože kamera byla tak často střihlá do jinýho záběru, že ani nemohl herectví ukázat. Kamera byla celou dobu hodně dynamická a děj se taky tvářil tak, aby to vypadalo, že se tam POŘÁD něco děje. Na mě to působilo spíš jako dvě hodiny vysokoškolské matematiky v kuse s páprdou ve zvonovejch gatích s pukama, flanelovou košilí, brejlema jak popelníkama a nepochopitelnou látkou a vy ho musíte sledovat najetej ve špatným tripu roztěkanýma očima přes pravítko nebo s křídou na sítnici. Prostě nuda, žádné napětí. Bylo mi to fuk. A říkal jsem si, že ti červení ve finále hráli líp (hráli líp = byli brutálnější = bylo to zábavnější). A jestli těm bylo 17 let, tak já jsem andělem všehomíra. (13.11.2007)

Čistě průměrný sportovní film (příběh), který by se dal aplikovat na jakýkoliv tým na světě. Když jsem při koukání vzpomínal na film Vzpomínka na Titány , říkal jsem si, že to na co koukám je jedoduše málo, aby to mohlo vydat na celovečerní film. Ambiciózní (favorizovaný) středoškolský tým má za úkol vyhrát státní mistrovství v americkém fotbale a zraní se největší hvězda týmu, to je vše! Do toho plejáda nesympatických herců a zde absolutně necharismatický Billy Bob, který celý film působí spíše dojmem uklízeče záchodků než jako trenér s respektem, který má sloužit jako zdroj vzoru pro hráče a patosu pro diváka. V podstatě každý kdo hrál v životě týmový sport zažil se svým týmem větší příběh než ten, který prožívají hlavní hrdinové tohoto filmu. SPOILER: Skoro všechno vyhrát a pak prohrát až finále přece není tak drastické (emotivní). 60% (25.07.2011)

Dobrý film o blbém sportu. Několikrát jsem se pokoušela sledovat přenosy amerického fotbalu a stejně jako u baseballu absolutně nechápu, co se na tom emeričanům líbí. Pár vteřin chaotické aktivity, pak se dlouho nic neděje, následuje pár vteřin chaotické aktivity... a tak pořád dokola. Nepřestane mě fascinovat, jak amícké středoškolské kluby přilákají na jeden zápas do tribun více fanoušků, než naše fotbalové prvoligové mančafty zvládnou za celou sezónu. A pak je tady nezanedbatelný fakt, že se o těchhle amerických nudasportech točí zajímavé filmy. Na výtvoru Petera Berga mě zpočátku vyloženě sral "dynamický" polodokumentární střih, ale buď problém postupně vymizel, nebo jsem si zvykla. Pochválit musím pár menších výhybek okolo klišé: ač podle skutečné události, film nesleduje vzestup bandy outsiderů, nýbrž trable předpokládaných favoritů. B.B. Thornton je docela nepříjemný, uječený trenér, ne ten obvyklý moudrý taťka s citlivým přístupem. Dobře je ukázána absurdita, kdy se kdejaký kibic cítí být povolán oficiálně radit ohledně taktiky odborníkovi. Hlavní hvězda středoškolského týmu je odporně nafoukaný černý kretén. Jeho spoluhráči nejsou dokonalí a vlastně mají docela dost výpadků. Jejich osobní problémy nejsou pitvány moc do hloubky - v hlavní roli je sport. Další kladné bodíky připisuju za závěr. Za zmínku stojí i solidní soundtrack. Peter Berg se prostě pochlapil, donesl šišku bez většího škobrtnutí až za čáru - touchdown! 77% (25.07.2011)

Berg sa narodil pre akčný film! Športové klišé-drámy kedy sledujeme, ako si nejaký provinčný team na konci 80-tých rokov splňuje každoročný sen o zlatých prsteňoch s nápisom Texas, v podivnom športe, proste nemôžu európana rajcovať. Preto veľmi kvitujem, že Peter zvolil cestu načančaných audio-vizuálnych orgií a zlámaných kostí zo zeleného trávnika a neriešil (do istej veľmi únosnej miery) tradičné rodinné trable jednotlivých hráčov. Ano Svetlá Piatočnej Noci postrádajú výrazne typického, paradigmatického hrdinu. V duchu nenápadného hesla každého kolektívneho športu, je tu hrdina celý tým a nie jedinec. Toto rozloženie je športovejšie ako majoritná väčšina konkurencie. Preto nakoiec slabšie, ale kvalitné 4. (01.10.2006)