Uvnitř tančím

Zpočátku se film Uvnitř tančím může zdát trochu prvoplánovitý, výchovný a částečně lacině působící na city. Přeci jen je to zvykem u filmů zabývajících se životem postižených (mentálně či fyzicky). Ovšem tento snímek sahá trochu dál, přijde mi mnohem více uvolněný, zábavný a hlavní postavy jsou perfektně napsané. Můžete namítat, že taková témata soužití postižených jsou oblíbená u "dobrých" filmů a máte pravdu, ale Uvnitř tančím mě přeci jen přes takové předsudky dostal, především humorem a pomalu plynoucím, ale chytlavým dějem. Smutně pozitivní film, který vám dodá impulz k chuti opravdu žít. (11.04.2009)

Překrásný film o přátelství, o lásce a nenaplněné lásce, o touhách a o nenaplněných touhách.. Vynikající herecké výkony - jak Stevena (ano - musela jsem se podívat, jestli opravdu není postižený), tak Jamese i Romoly. Je až fascinující, kolik lidí má všechno a přesto nedokáže tančit ani navenek, ani uvnitř. (12.04.2010)

bylo to moc působivý, úžasné herecké výkony dvou hlavních představitelů .. ale popravdě, čekala jsem asi trošku víc, po tom, co jsem si přečetla, že jde o 100tý nejlepší film na čsfd. Něco mi tam chybělo (a nebo přebývalo), nedokážu přesně vyjádřit co, ale faktem je, že prostě 5 a ni 4 hvězdičky dát nemůžu. Za shlédnutí to ale asi stojí. (03.01.2009)

Snadno uvěřitelné herecké výkony, příběh JAKO ze života...jen jako. Tak proč ty slzy? Ty sem nepatřily. Těžko někoho dojme utrápené oko v příběhu, který leda tak vzbudí soucit, ale nedá příčinu k pláči. Jinak to ale šlo, myslím že každému ten film něco dá. Je to o vztazích jak přátelských, tak milostných. (koukněte na docela výstižný comment od lesumira) (12.05.2010)

Ale tak jistě, je to emočně vypjaté, řekněme, což někoho popuzuje, je to místy klišéovité (viz výběrové řízení), ale v žádném případě mi to nepřišlo nudné, předvídatelné, nebo laciné. Pět hvězd není za námět, jak to zde někteří některým podsouvají, tím bych se nenechal ukolébat, ale tady to prostě funguje i filmařsky, a taková kombinace zase není tak častá. Režisér, kameraman i herci (žádný není ve sklutečnosti postižený) zaslouží pochvalu a film čtyři hvězdičky. Když na to kouknete večer, při dešti a v dojímací náladě, jako dneska já, máte pět hvězd jen to hvízdne. (24.07.2010)

Skutečně krásný film, který mě vzal za srdce. Na perfektních výkonech obou hlavních herců je postaven silný dojemný příběh ne o těžkém životě postižených, ale o touze žít navzdory překážkám. Rory O'Shea tu byl, a hned tak neodejde. "Jistě, že to je tanec! Co myslíš, že dělám uvnitř?" (20.07.2011)

Je to překrásný film. Myslela jsem, že už nikdy nepřestanu brečet. Cítila jsem lítost a stud za to, že nemám žádné postižení a přesto mi stále něco chybí. Taktéž jsem cítila nezkrotnou touhu jim pomáhat. Jenže u toho také zůstane, protože není jak. Nejsem bohatá, studuji, nejsem lékař ani zdravotní sestra, jsem ekonom, můžu jim leda tak spočítat daně. Zprvu jsem si myslela, že to bude jen na emoce útočící film, ze kterého nic nebude, ale velmi jsem se spletla. Vykresleností charakterů postav to nikdy nezůstane jen filmem o vozíčkářích. Opravdu to má svůj význam "uvnitř tančím". V slzách jsem dojatá a chce se mi křičet.. (05.03.2011)

Uvnitř tančím je jeden z nejsilnějších filmů co jsem doposud viděl. Ten film se Vám zažere pod kůži a postupem děje jde hlouběji a hlouběji do diváka, až Vás celého prožere až na podlahu. No a Stevene, klobouk dolů! (13.10.2011)

Silný příběh s krásným hrdinou, který je na tragický život pes - tak jako je tragický život pes na něj. A že se oba snaží... McAvoyův Rory je z těch, na které se nezapomíná. A tento film patří k nejlepším dojákům, co znám. Beze špetky pejorativního nádechu. Vážně. (27.09.2011)

Slzopudnej sentimentální kýč, přesně tak jak to mám(e) rád(i). (24.10.2009)

Na můj vkus až moc přeslazený pokus o dojetí.. Mě to většinou dojmout nedokázalo, a když už ano, tak opravdu jen lehce.. Navíc jsem to Stevenu Robertsonovi vůbec nevěřila, nedokázal si mě získat. Ovšem James McAvoy a Romola Garai byli skvělí! A musím pochválit ten příběh, protože ten byl vynikající, ačkoliv provedení mi nebylo moc blízké. Bohužel to bylo snadno předvídatelné, ale některé vtipné scény s Jamesem a docela dobrý závěr mé hodnocení ustálily na 3*.. (04.03.2012)

Skvělý film s dojemným příběhem a vynikajícími herci v hlavních rolích. I scénář je napsaný výborně, tak že střídá veselá a smutná místa, takže by se nemělo stát, že film na diváka neudělá žádný dojem. Myslím, že postava Roryho O'Shea se stala pro Jamese McAvoye doslova životní, podobně jako kdysi Forrest Gump pro Toma Hankse. (15.06.2010)

Film pro mě naprosto impozantní, úžasný a perfektní. Skoro bych se ani nebála říct, že je to nejlepší drama, které sem za svůj krátký život viděla. Možná je to až moc chvály na jeden film, ale nějak si nemůžu pomoct :o) Proti hereckým výkonům se totiž nedá nic namítat, na drama je film až neuvěřitelně vtipný a některé hlášky sou boží, a i když by se invalidům smát nemělo, tak v tomto případě to vůbec není možné se nesmát, a atmosféru celého filmu bezvadně podtrhuje krásná hudba. Ať přemýšlím jak chci, nemůžu se dopátrat něčeho, co by bylo špatně. (19.07.2008)

Bezvadný film, u kterého se nerozpláčete jen díky odvaze hlavních hrdinů a absenci hollywoodského vyděračství. (12.03.2009)

(krátký smích) ok... (18.01.2011)

Nestihla jsem prvních 20 minut a film opakovali v 1:40 v noci, nastavila jsem si teda budíka, že si těch prvních 20 minut zkouknu a nakonec jsem znova sjela celej film a nějak ho nemůžu dostat z hlavy...a to už o něčem svědčí..."Můžu mluvit a hejbat dvěma prstama na pravý ruce. Můžete mi podat ruku nebo políbit prdel, ale nečekejte, že vám to oplatím." (01.03.2011)

Nedávno jsem už o tom psal u "O myších a lidech". Nelíbí se mi, když mě chce někdo citově znásilnit v poloze "na postiženého". Tady byl ten kalkul jasně viditelný, James McAvoy se sice snažil (a mnohé zachránil), přesto ale prohrál - protože v tomto filmu byli nejvíce postižení režisér, kameraman a scénárista. Šablonovité postavy, toporná a celkové příšerně natočená scéna z tanečního klubu plus uslzený závěr. Ještě než si Michael v závěru ukázal na srdíčko, bych skoro dal i tu slabou čtyřku, tohle ale rozhodlo. Pro mne to bylo pokoření další hranice, ode dneška se budu bezdůvodně dojímat už jen u filmů o zvířátkách. Jdu kouknout na "Medvědy". (14.09.2008)

Uvnitř tančím se nesnaží šokovat, ani citově nevydírá. Zkrátka a dobře, podařilo se mu vyhnout všem neduhům, které by spousta tvůrců v souvislostí s tématem postižených využila k donucení k slzám. Zapomeňte na "on je mrzák, litujte ho", celým filmem se spíš nese něco ve stylu "on je mrzák, kdo z vás mu sahá alespoň po kotníky?" Po tomhle filmu se zkrátka musíte cítit dobře, protože když si uvědomíte, že lidé s takovými problémy dokáží žít šťastněji, než většina "normálních", co ve vašem životě stojí za to, aby bylo nazváno problémem, který vám brání v prožívání štěstí? O hercích se ani nemůžu zmiňovat, protože tohle byly spíše skutečné charaktery, nežli herci. Nezapomenutelné. (15.04.2008)

Dobrý film, který ale funguje tak napůl. Když má bavit, tak dobře baví, jenže když má dojímat tak sklouzává až do trapnosti (např. scéna "Rory O'Shea is here."). Některé myšlenky a emoce prostě radši ve filmu objevím sám, než aby mi je tvůrci cpali až do žaludku. To nic nemění na tom, že jako komedie to funguje. (21.04.2011)

Kamarádka řekla: Na to se podívej, To musíš vidět. Tak jsem se podívala a viděla jsem. A ano i mě si tento film získal celým srdcem. James McAvoy jako "rebel" je výborný, toho herce mám ráda. Za to pro S.Robertsona to byla prozatím jeho životní role. Sklízí můj obdiv stejně jako D. Hoffman v tomto (i když je pravda, že na jeho herecké ztvárnění mentálně postiženého nikdo nemá). (27.08.2012)