Cesta za vítězstvím

Podobné jako třeba VZPOMÍNKA NA TITÁNY, ale o něco zábavnější. Bilý trenér nadraftuje do texaského týmu sedm černochů a v půlce 60tých let se potýká s rasismem a nedůvěrou, takže nic nového pod sluncem. Má to ale schopné herce (Josh Lucas sympatičtější než obvykle), hodně dobrou kameru a je to docela svižné. Dobrých 70%! (09.07.2011)

Nemá cenu si dělat naděje, už od uvodního songu je naprosto jasné, jak film skončí a jek bude mít následky. Co ale jasné nebylo, a já na to koukal jako tele na nové vrata, byly perfektní herecké výkony a kouzelná kamera, která vás doslova posadila mezi fanoušky, a Josh Lucas ve své životní roli. No prostě slast se na to dívat. I přes očekávaný konec mě napínavé chvilky držely ve varu, chvílemi i lehce nabudily, abych týmu z Texasu fandil. A například oproti Damned united má film grády, spád a prostě celkově odsypává a to nemůžu nechat bez povšimnutí. (10.03.2010)

Bílí muži neumějí skákat… a natáčet kvalitní sportovní dramata. Cesta k vítězství je natočena přesně tak, jak byste od průměrného filmu mapujícího vzestup prvního (z podstatné části) černošského basketbalového týmu čekali. Mladý a vítězství chtivý trenér chce dát dohromady univerzitní tým snů = shánění těch zdánlivě nejlepších hráčů po celých Státech a přesvědčování těch méně ochotných. Následuje tvrdý trénink a první úspěchy. Brzy je cíl již zcela jasný a cesta k vysněnému titulu stejně jasně nalajnovaná. Navzdory rasistickým narážkám, kterými je texaský vzduch 60. let prosycen, si jde tento tým odhodlaně za svým, koncentrace patosu se nebezpečně zvyšuje a k přelomovému vítězství zbývá jenom poslední krůček. Za celý film jsem nebyl tvůrci ani jednou jedinkrát něčím mile (či alespoň nemile) překvapen, vše se odvíjí dle tolikrát obehraného schématu, že začínám mít podezření ohledně jedné verze „sportovně-dramatického“ scénáře, jenž je obměňován pouze na základě aktuálního sportu. Je libo baseball, fotbal, americký fotbal, basketbal? Není problém, stejně to v angličtině všechno končí na ball. Z mnohých dialogů jsem měl dojem, jako by je scénárista narychlo sepsal v náhlém inspirativním pohnutí mysli těsně před usnutím. Po probuzení a zjištění, jak neoriginální jeho včerejší zápisky jsou, pak pravděpodobně zkonstatoval, že nemá smysl to přepisovat, že takový film stejně brzy zapadne a ani ochrnutý pes se vzteklinou po něm neštěkne. Měl pravdu – tento film by ani s dobrým scénářem nebyl dobrý. Josh Lucas připomíná mladší verzi Kevina Costnera a stejně jako Kevin Costner není moc dobrým hercem. Debutující režisér James nedokázal patřičnými vizuálními hrátkami oživit žádný z mnoha zápasů a navíc je o něm na netu tak málo informací, že jsem měl problém zjistit, zda-li náhodou sám není černochem a tím pádem můj vtípek z úvodu postrádá smysl. Podle jedné malé fotky je to zhruba padesátiletý běloch, ale to už skutečně není podstatné. 60% (10.11.2007)

Řekněme že když sem já začínal s basketem tak sem měl situaci trochu jednodušší.. su bílej, takže sice neskáču 4 metry do vzduchu, ale nikdo neměl rasové narážky.. tak jak to bu bylo v omto filmu, kterej je samozřejmě trochu sfanatizovanej, ale na kráse mu to nějak výrazně neubírá.. popisuje nám situaci ze 70tých let kdy černoši poprvé začali pronikat do souteží a veřejnosti se to ale vůbec nelíbilo..naštěstí jako v každém správném americkém filmu dobro zvítězilo a černoši mohli hrát a díky tomu dnes můžeme vidět basketball jaký je.. sice situace je přesně opačná, ale nikdo to už nikomu nezakazuje.. (01.11.2008)

Ďalšia športová dráma s priamym ťahom na bránku, v ktorej atmosféra spolu s emóciami ku koncu pekne vrcholia. Vytknúť sa dá hlavne nemastný-neslaný stred filmu, v ktorom sa dejová linka tiahne cez more zbytočných a natiahnutých pasáží. Inak veľká spokojnosť. Ľudia vtedy museli byť blázni, keď si mysleli, že obohrajú černocha v basketbale :). 75/100 (31.03.2015)