Vzpomínky na lásku

Nemoci jsou svinstvo a ještě k tomu, když postihnou člověka v tak mladém věku. 145 minut, do kterých se dokázalo nacpat tolik různých pocitů od radosti, až po chmůrné okamžiky. Vyváženost romantiky a dramatu byla přesně daná na polovinu a v konečném důsledku nemohlo vzniknout nic jiného, než že vám to bude vrtat v hlavě ještě nějakou dobu. (20.12.2013)

Výborný film. Je to romantický, srdceryvný a téměř bez chyb. Snímek je celý postavený na emocích. Má působit na divákovy city, má dojímat. Nutno říci, že se mu to daří velmi dobře, jak s ohledem na mou vlastní zkušenost, tak s ohledem na místní komentáře. Je příjemný, že se snímek vyhýbá běžným klišé, kterých jsou plné hollywoodské filmy. Hollywoodské mantinely tu nejsou. Pravděpodobně jsou tu místo toho mantinely asijské, které zatím pouze nepoznáváme, a tak nám nevadí. Resp. já je nepoznávám. Celý příběh tak plyne s podivuhodnou lehkostí, kdy se z jednotlivých střípků skládá koktejl pro vypjaté finále, které nechalo klidným asi málo koho. Je to dojemný a s tím do toho autoři šli. Dalo by se říci, že cíl splnili. Ale faktem zůstává, že normální život takto nefunguje a právě toto odtržení od drsného reálného světa film ve výsledku sráží. V jistém smyslu jde o pohádku, která nám říká, že láskou se dají překonat všechny potíže. Inu věřme tomu alespoň chvíli. Je to příjemné. (viděna režisérská verze) 85% (11.08.2011)

I přes svou délku, viděl jsem director's cut, si mě dokázal snímek Nae meorisokui jiugae udržet od začátku do konce. Nefalšovaný romantický příběh bez jediné vady a zbytečného patosu dokonale ukazuje, jak asijské filmy dokáží pracovat s emocemi diváka. Něco tak krásného a smutného jsem neviděl pořádně dlouhou dobu, pokud tedy někdy. Cítil jsem, jak mi hrdinové mluví přímo do duše, chápal jsem jejich chování a litoval jsem je. Narozdíl od Rob Roye si nemyslím, že by prostřední pasáži něco scházelo, ba právě naopak, označil bych ji za nejpovedenější a film by bez ní nemohl fungovat tak bezvadně. Srovnávání s My Sassy Girl bych se ale vyhnul, neboť se jedná o snímky pracující s naprosto jinými city a fungující na jiné fázi. Zatímco Moment to Remember lze označit za citové vydírání, neboť pracuje zejména s těmi nejniternějšími pocity smutku, beznaděje a zoufalství, My Sassy Girl člověka příjemně zahřeje, protože se jedná o snímek radostný s příjemným koncem a hřejivým dějem, kde skoro nemáme možnost smutnit. Jasných 100% (26.06.2006)

Velmi zvláštní film, především jeho první polovina. Režisér zde silně balancoval na hraně úplné trapnosti a takové úsměvné roztomilosti. Stále jsem nevěděla, na kterou stranu se přiklonit, chvílemi jsem si pak vzpomněla na dobu, kdy českým televizím vládla produkce z Jižní Ameriky. Když se film přepnul do své druhé poloviny, která začala hrát na city, se mnou to ani nehnulo, téma je silné a dojímá samo o sobě, ale tento přístup tvůrců mi jednoduše nesedl. (04.11.2012)

Zdejší vysoká hodnocení korejských romancí jsou mi občas záhadou, nicméně ačkoliv se jedná o filmy v jádru srovnatelné s hollywoodskými cajdáky, tvůrčí přístup je u nich obvykle mnohem střízlivější. Uvěřitelněji vyhrocená sentimentalita, opravdovější postavy, civilnější prostředí. Situace zcela běžné i absurdní, ale vždy plně prožité. Když se pak přidá jímavé téma, jakým je postupná a nevyhnutelná ztráta blízkého, silný film je na světě. Chce to správnou náladu... (10.01.2010)