Ve znamení Merkura

Objektivně to na vyšší hodnocení nemá. Ani ne tak pro nějakou komunisticko pohraničářskou propagandu, ta je mi ukradená, propaganda se točí v každé době, i dnes. Ale spíše pro odfláklé scénáře, odfláklé postavy a minimální zaujetí tvůrců. Některé díly mají dobře nakročeno, vypadají jako námět velmi zajímavě, ale všechny střety, peripetie i vyznění jsou - prostě odfláknuté. (29.10.2014)

Tenhle seriál není vůbec prodchnut nijak drastickou ideologií, odhlédneme-li od faktu, že se jedná o prostředí celnice a tehdy platné zákony, které bylo zkrátka nutné při ježdění přes čáru dodržovat (zvlášť úsměvně působí scéna, v níž si Ilja Prachař veze z NSR dva papoušky, na něž nemá patřičná veterinární potvrzení). Velice příjemné dílko, které si určitě časem najde cestu na televizní obrazovku – tipoval bych, že se s ním jednou vytasí TV Barrandov. (18.04.2011)

První a pátý díl mi z detektivního hlediska přijdou nejslabší, i když v prvním pobaví zejména Zázvorková a Beyvl. Škoda že v posledním Zázvorková chyběla. Hanzlík sice objeví drogy v saxofonu, za což mu kolegové vyslovují uznání ještě po roce, ovšem šperků ukrytých za kozama (čili nejčastější ženskou skrýš) nechá projít bez kontroly. Hlavně že buzeruje turistu kvůli dvěma papouškům bez papírů, načež následuje jedna z nejvtipnějších scén celého seriálu, kdy Prachař papoušky vypustí.:) Ve druhém dílu mě krádež obrazu sice moc nezaujala, ale zato to napravili hereckými výkony Vinklář s Vránovou. Díly o zavražděném v mrazícím voze a pečlivé slovenské celničce byly průměrné. Celkově mi hodnocení vychází něco mezi dvěma a třemi *, ovšem s přihlédnutím k tomu, že mnozí seriál zodpadňují už jen z principu, že byl natočen za normalizace se přikloním ke třem. Navíc tolik důmyslných schovek pašeráků se hned tak někde nevidí.:) 50% (20.05.2018)

co zaujme na první pohled jsou příšerné herecké výkony "plejády českých herců"; na druhý pohled se přidává vlezlá socialistická agitka. frekventovaná hranice Hřensko - Bad Schandau, kde smrdí trabanty a kde největším zločinem malého východoněmeckého nebo československého občana je pár drobných či cenností schovaných na dávno profláklých místech (oficiálně se mohlo vézt jen pár drobných na "rozinky, oříšky a mandl", jak v jednom fejeton pravil Rudolf Křesťan. a to se taky přísně psalo do celního prohlášení). a kdo byl podezřelý, z toho srdnatý celník brzy vydoloval přiznání. škoda, že se tam víc neřeší práce pasové kontroly čili fízlů - celní správa spadala pod minsterstvo obchodu a byla přece jen tou přijatelnější částí statečných Psohlavců. kdo se netvářil schlíple, byl poslán na osobní prohlídku. přejezd hranic přece v občanovi MUSÍ vyvolat strach a hrůzu! strašná doba, ještě že už je to pryč (28.05.2011)

Nebýt poměrně pomalého tempa vyprávění a místy až nepatřičně dlouhých dialogů, byl by to (na dnešní poměry) nadprůměrný seriál. Sledovatelné dílko z toho dělá plejáda výborných herců. Za vidění stojí hlavně třetí díl. Případ živého muže, kde se v poněkud odlišné poloze představil Rudolf Hrušínský. V roli nadporučíka Drnka z kriminálky totiž sympaticky srší ironií, sarkasmem a vtipem. A jasné mínus? Zejména v prvním dílu mi neuvěřitelně lezl na nervy muzikantský celník Jaromír Hanzlík... (28.07.2011)