Lincoln

Mnohé komentáře k tomuto mimořádnému dílu vypovídají více o svých autorech než o díle samém. Spielberg, často nekriticky zbožňovaný a skoro stejně často také tak zatracovaný, se tu vzepjal k mimořádnému tvůrčímu činu. Poslední měsíce života jedné z největších osobností světových dějin 19. století, postihující končící mimořádně krvavou občanskou válku Severu proti Jihu, jsou jímavým příběhem muže, který až do konce svého života zůstal tím, kým byl: prostým mužem z tehdejšího amerického západního pohraničí, zálesákem a pozoruhodným autodidaktem, který se dopracoval mimořádné úrovně. A posléze i dvou volebních období ve washingtonském Bílém domě. Rozvaha, se kterou řídil zemi, odvaha a statečnost, které jej neopouštěly ani tehdy, když stál na pokraji zničující porážky, jsou a byly stejně obdivuhodné jako jeho jedinečný intelekt a pozoruhodná vzdělanost. Spielberg ani autor scénáře si v ničem svou úlohu neusnadnili. Zblízka, pod drobnohledem kamery, vidíme i druhou, odvrácenou tvář americké demokracie, tvář pokrytou boláky ponížení, rasismu s prvními nádechy protofašistických náznaků, politiku, která již tehdy byla nejen v americkém provedení bezskrupulózní. Lincolnova velikost - připomeňme si jeho ohromný pomník nedaleko Bílého domu - tu vyniká ještě víc. Strhující herecké výkony, nesené režisérskou představou a vůlí, mají svůj svorník: je jím Daniel Day-Lewis ztělesňující amerického dějinného velikána natolik suverénně a samozřejmě, že se jím, prodchnut velikostí svěřeného úkolu, skutečně stává podobně jako Jiří Pleskot Edvardem Benešem nebo Meryl Streepová Margaret Thatcherovou. Pozoruhodný výkon odvádí i Sally Fieldová v úloze Lincolnovy kontroverzní choti Mary. Sytě jsou prokresleny i portréty členů Lincolnova kabinetu. Kamera Janusze Kabinského doslova čaruje jak v prostorách Bílého domu, tak ve velkých krajinných záběrech bitevních scén a jejich hrůzných pozůstatků, tisíců a desetisíců mužských mrtvol. Vlastenecký patos, podávaný Spielbergem, je cudný ve výrazu a hluboký v citovém prožitku. Velkolepá severoamerická fuga je jasným oscarovým filmem a současně nadčasovou poctou muži, který patří ve světových dějinách k tomu nejzávažnějšímu a nejjímavějšímu, jak film naznačuje rovněž věcně podaným tragickým koncem-skonem dvoumetrového obra své doby. Pro toho, kdo vnímá život jako zdroj hlubokých, kvalitu životu stále zvyšujících zážitků, jde a půjde o setkání vskutku nezapomenutelné. (04.02.2013)

Mohla bych remcat, že tentokrát zabloudil ve svém vlastním muzeu režisér, ale proč bych to dělala, když jsem tam dvě a půl hodiny spokojeně bloudila s ním? Stevova donášková služba nám tentokrát místo velkolepého historického opusu dodala pod nos vcelku komorní politické drama s Třináctým dodatkem coby hlavním hrdinou, jehož skromným pomocníkem je šestnáctý prezident, a já si nestěžuju. Protože jsem coby bonus dostala důkaz, že i když to u mnoha současných filmů není vidět, tak se ten chlap za kamerou pořád počítá mezi umělce. Protože jsem viděla, že tak jako i dřív se kurvám říkalo celebrity, tak i korupčníci byli vždycky lobbisty, účel se chlístal na prostředky coby svěcená voda a moc se nehledělo na to, co se přihodí do toho kotle zvaného politika, protože jak každý chemik ví, někdy i z jedovatých prvků vznikne prospěšná sloučenina. Protože - jako by to pro nás, zamilované do té prchavé iluze zvané film, bylo nějaké překvapení - Daniel Lincolna nehraje, on jím je v každé vrásce svého jemně sarkastického úsměvu, v každém centimetru svých nahrbených zad, v každém mžiku svého zadumaného pohledu. V některých filmech by touhle nenápadnou grácií zastínil všechny spoluhráče a byl by tak věží tyčící se do oblak, nicméně stojící v pustině, ale jako černý kůň tohohle dostihu se projevil Tommy Lee Jones a komplexní Sally Field, která jako by vystoupila z rámu portrétu Mary Todd Lincolnové. Ale pro toho plešouna si za Williamsových tónů půjdeš ty, Danny Boy, takže mi odpusť ten potlesk už předem... (25.01.2013)

Lincoln je filmem vysloveně precizním až perfekcionistickým, o tom žádná. Nelze se ale ubránit tomu, že je hlavně nudnou historickou přednáškou. Spielberg samozřejmě umí, to bezpečně víme už dávno, ale scén, kdy by divák jen mlčky polknul, je tu pohříchu málo. Americký filmař si už několik dekád může dělat za kamerou a pak i ve střižně prakticky cokoliv si zamane, s Lincolnem mu to ale moc nevychází. Pečlivě budovaná scéna a dlouhé záběry okořeněné nadprůměrnými hereckými výkony jsou sice fajn, ale divák chce v roce 2013 i něco víc, než jen debatní kroužek. Samozřejmě to nemyslím doslova, ale přepínání mezi prezidentovou pracovnou a hlasovací místností není úplně atraktivní. Samotná hlava státu tu navíc není tou postavou, kterou bychom se chtěli okouzlovat. Lincoln je pro nás Evropany prostě prezident, který zatočil s otroctvím, ale nevnímáme ho nadčlověkem jako za oceánem Američané. Ty by asi taky moc nelákalo Havlovo na plátně tříhodinové prokopávání se k demokracii. Jeden z nejrespektovanějších herců současnosti Daniel Day-Lewis (dostane třetího Oscara za hlavní roli?) hraje zas a znovu výborně, bohužel pro něj ale postavu poměrně nezáživnou až otravnou!! Těším se, až Spielberg (minule zklamal Válečným koněm) zase vlítne do řemeslně vymazlené budoucnosti!! (12.02.2013)

Steven ve finále vykřeše dojemnou pohádku ze všeho. Dokonce i z filmu o tom, jak vlídný pan prezident konečně dostává 89 let staré větičce, že jsou všichni lidé (ehm, tedy muži, že...) stvořeni sobě rovni. Má u toho bandu prvotřídních herců, neselhávající Williamsovy trumpety a Kaminskiho opojnou kameru, jenže dvě a půl hodiny dialogů přesto nadchne jen zřídkakdy. Samotný Lincoln totiž především tahá za nitky a málokdy mu věříte odvážný tah na branku (kde je sakra Liam Neeson, když ho člověk potřebuje?), takže musí zaskakovat divácky vděčný outsider s tváří Tommy Lee Jonese, jehož dějová linka jako jediná nabízí opravdové dramatické pnutí a (pro neznalé) nádhernou katarzi. Kolem to však lítá podle pravítka a nebýt Spielbergovy schopnosti pumpovat emoce, kdykoliv se mu zamane, byl by Lincoln jen další historickou freskou, jíž ocení akorát fandové povznášejících dějin a školní drobota, které rozhýbané obrázky přeci jen poslouží lépe než zaprášená učebnice. V téhle podobě je Lincoln tak tak zkousnutelný pro maintreamové diváctvo, víc než umně oživenou lekci z historie, která klidně mohla skončit o čtvrt hodiny dřív, ale vážně nečekejte. (7/10) P. S. Radši dejte šanci Johnu Adamsovi od HBO. Takhle se americké poklady těží na maximum! (10.01.2013)

DODATEK K ÚSTAVĚ SPOJENÝCH STÁTŮ. ČLÁNEK 1: OTROCTVÍ I NEVOLNICTVÍ, POKUD NEJDE O VÝKON TRESTU ZA SPÁCHANÝ A ŘÁDNĚ DOKÁZANÝ ZLOČIN, JE ZAKÁZÁNO VE SPOJENÝCH STÁTECH A NA VEŠKERÉM ÚZEMÍ, PODLÉHAJÍCÍM JEJICH JURISDIKCI..... /// …ON, všemi lidmi milovaný… ano, svádí to k úsměvu, k odsouzení z patetismu, ale nechcu to tak brát… TOHLE MÁ BEJ HISTORIE! Lingvistický orgie a tuny politiky. Vlastně jen a jen tuny slov a politiky. Máte na to? (řečnická otázka autora komentáře pro všechny nerozhodnuté potenciální diváky….) A může bejt vůbec hlasování o přijetí víc jak 145 let starýho dodatku drama? ,,TVOŘÍME HISTORII“ ….no tak dobře, ale přes všechen můj zájem o politiku, přes všechny klady a někdy až parádní divadelní herecký výkony – tohle už (zřejmě) nikdy nedám! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln“, kterou v roce 2005 napsala Doris Kearns Goodwin číst nebudu. 2.) Viděl jsem první díl a čekám na pokračování. 3.) Chcu zjistit, jestli Steven trumfnul Timura. 4.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (10.01.2013)