Deník mrtvých

Po brilantne napínavom [REC] je DIARY OF THE DEAD pre mňa rozhodne sklamanie u ktorého som sa skoro unudil k smrti. Nič proti technickej stránke ale film je zostrihaný, ozvučený a tak to skôr pripomína BOURNE ULTIMATUM (bez akcie) ako BLAIR WITCH PROJECT. Je tu neúnosne veľa dialógov vďaka ktorým síce máme väčšiu možnosť sledovať citové rozpoloženia postáv, ale ich vystavenie nebezpečiu je minimálne. Postavy sa vozia v bezpečí autom, neskôr sú obklopený po zuby ozbrojenými ľuďmi, len sem tam natrafia na nejakého nemŕtveho ktorý je za krátko spacifikovaný i keď v celku novátorsky no potom sa znovu pokračuje v rozoberaní situácie a toto prosím pekne až do úplného záveru. Minimum zombíkov, žiadne napätie no proste nuda... (03.04.2008)

Ubíhající léta zřejmě míjela Romera bez povšimnutí, ten nerušeně dospěl nejen režisérsky, ale i na postu novodobého sociálního kritika a mravokárce. Deník mrtvých je dobrým příkladem toho, že má tento veterán "pokleslého/nepokleslého" žánru stále co říci (doufejme, že kromě infikovaných fajnšmekrů má i koho oslovovat), a že jako vypravěč (filmař) odvádí své řemeslo zatraceně dobře, s nadhledem jemu vlastním. Konceptuálně i obsahově jde o něco fantastického. Celý film je jako švédský stůl pečlivě vysoustružených laskomin, co okénko, to perla, co střih, to expanze ve skladbě (pamatujete ještě, co přelomový Blair Witch ve své nevinnosti odstartoval?:)), je efektně brutální, je šaškovsky sebeparodující (romerovský humor doveden k dokonalosti), ale je i hluboký a hutný a hlavně: pamětlivý svého žánru, svého původu (hra s pravidly a očekáváním je nicméně přípustná), což z něj činí zřejmě nejlepší dílek Romerova panteonu (dalo by se však snadno zabřednout do dialogového bahna o jeho sporné soběstačnosti). A revelace uskutečněné pod masivním tlakem gore řádění? Primo: Informační šum je zhoubnější než černý mor (hypotéza, která svrbí úplně každého, ale není od věci si ji sem tam připomenout). Secundo: Zombie movies NEJSOU mrtvé a na skepsi není čas. Ano, cynik by jistě poznamenal, že s Romerem nebudou opravdu mrtvé nikdy, leč "who cares", když tak šibalsky dostává svého kultovního renomé a barbarsky něžně rozšiřuje škatulky o introspektivní anamnézu, která redefinuje (popírá i zoceluje) celou svou minulost. Je dobré se od srdce zasmát a zároveň hledat příčinu závrati. WoW je na místě! (17.10.2008)

Zaujímavé podanie zombie príbehu o konci sveta, ktorý sa však tvári vážnejšie, než je. Možno mi niečo uniklo, ale nechápal som, prečo sa stane z dievčiny zombie, keď sa strelí do hlavi vlastnou pištoľou. V preikopníckom snímku Dawn of the Dead sa stal zombíkom len ten, kto bol pohryznutý alebo zabitý zombiem. Ale až tak mi to nevadilo, ako to, že štýl real time kamerového nahrávania tu bolo oveľa precíznejšie prevedené, než v komerčnom Cloverfiel-du, ktorý už mal z čoho kopírovať. 4* za originialitu, a za štýlovú samovraždu starčeka s kosou (double-headshot) :) (19.10.2008)

Udělali jsme film, aby se lidé jako vy dozvěděli pravdu…. Ach ty dokumenty. S úvodními keci mám stejný problém jako v Monstru. Když ovšem přijdou na to, že jim Bůh změnil pravidla, začíná to být zajímavější, tolik se nekecá a mrtvých zombíků přibývá. Filozofické memento, zda stojíme za záchranu, mne ovšem nechává klidným. George A. Romero si ze zombíky rozumí. O tom není pochyb. Teď jim dal i nový háv, protože změna je život. Teda, jak pro koho… (20.12.2008)

„Stojíme za spásu? Povedzte mi.“ Odložme nabok obdiv k majstrovi Romerovi za to, že niekoľko desaťročí nakrúca jeden príbeh vždy inak a skonštatujme, že jeho za dvadsať dní nakrútený DENNÍK MŔTVYCH je hororové veľdielo s presahom, ktoré ponúka filozofické a pritom hlboko ľudské, mrazivo triezve a dôstojne zrelé videnie sveta a nás v ňom. Romero v plnej sile šokuje drastickými nápadmi a tesá do skaly hororovej kinematografie jednu ťažkú scénu za druhou. „Zatvorte dvere.“ Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/185175/Dennik-mrtvych-100.html (29.11.2008)