Monstrum

Tento film mi přišel docela zajímavý; ne v ději, protože tématika "něco útočí na město" tu byla již mnohokrát. Zajímavý v tom, jak byl natočen, a vůbec jak byl celkově pojat. Dávalo to filmu jistou autentičnost. Takový film jsem, co se pamatuju, ještě nikdy neviděla, a pokud měl být film Monstrum prvním, jsem docela ráda, protože jde o zajímavý a vcelku vydařený kousek. Trochu mi to připomínalo film "The Mist". Jen mně ještě napadá, jak by tento film asi vypadal, kdyby byl natočen "standartním" postupem... (12.08.2008)

V Monstru nelze vysledovat tradiční filmový vodítka, jelikož je dělaný výhradně přes jednu (handy) kameru a film se musel vypořádat s nemožností střihu. Nejzajímavější je ovšem problematika týkající se postav. Ty jako by vás mezi sebe nechtěly vpustit, jde o metrosexuály, extroverty na hranici sympatičnosti a sexy holky. Slouží hlavně pro pohled. Což byl záměr. Autoři filmu nechtějí, abyste byli jednou z postav filmu, ale abyste se stali další postavou, prostě sami sebou a mohli si příběh prožít na vlastní pěst. Už nemusíte být Cruisem z Války světů či Owenem z Potomků lidí. Tenhle koncept potlačené identifikace je velice důmyslný a ze všeho nejvíce se blíží počítačovým hrám. Anoncuje věk virtuální reality. Navíc nechává tvůrcům volné pole působnosti a je na nich, zda chtějí zakončit děj šťastně, nebo nešťastně. Můžou klidně všechny postavy vybít, protože o ně vůbec nejde, podstatný je „osud" diváka. Monstrum je dokonce natolik výtečné, že by vůbec nemuselo přepínat do dramatu, ale klidně se mohlo dovalit do konce na vlně romantiky a pokračovat v party ze začátku. (19.04.2008)

"I'm documenting." Neskonale mě mrzí, že je Cloverfield pouze průměrným snímkem. Nápad je ohromně sympatický (jakkoli ho předběhl španělský zombie film [Rec], na který jsem moc zvědav). S ním jde ruku v ruce i zdařilá stylizace. Práce se zvukem je bez přehánění dokonalá. Závěrečná titulková hudební kompozice přímo lahůdková. A v neposlední řadě je samotný film až do zteče armády naprosto pohlcující. Bohužel pak tvůrcům dojdou nápady a pouze recyklují ty již použité, zvolený styl najednou nemá co nabídnout a především chování postav dosáhne vrcholu nelogičnosti a začne aktivně štvát. Být to jen další klasická "godzillovka", tak by to nijak nevadilo, ale u pseudodokumentu, který si hraje na reálnost "co by, kdyby" je to opravdu s podivem a celou koncepci to shazuje. Všemu pak nasadí korunu závěrečná pětiminutovka. Proč to nemohlo skončit tím pádem? Takto to má sice pouze cca sedmdesátpět minut čistého času, ale i to je v konečném důsledku příliš. A je to ohromná škoda. (27.01.2008)

Tak to byli fakt GIGANTI. Byl jsem fakt vyšokovanej a žasl jsem. Totálně mě to vtáhlo a to prosím, i před tím, než se objevilo monstrum. Demoliční scény jsou dokonalé a třeba procházení tunelem nebo následné zjištění následků kousance je fakt šokující. Nejlepší je ale že i ty postavy byly hodně dobré a věřil jsem jim, že šli pro tu holku místo aby zdrhali. Pro mě největší pecka poslední doby. (06.02.2008)

„Tunely už radšej nie.“ Ja sa priznám, že ma to nechalo chladným. Ak necháme drobnosti, ako sú scény s „malými Godzillami“ (čo to vlastne bolo?) alebo záverečné pôsobivé „stretnutie“ na trávniku. Mám rád „štýl“ J.J. Abramsa (ktorý CLOVERFIELD produkoval), ale hoci je film príjemne kratučký, ubehne i kvôli pomalému rozjazdu (to najhoršie z „Melroce Place“) pomaly. Dokonca, i keď už sa konečne „začnú diať veci“, zriedka chytí dych/tempo. Snímka je zaujímavá jednak dráždivou absenciou odpovedí (SPOILER na konci záverečných titulkov údajne zaznie veta „stále to žije“ SPOILER) a tým, že „klasický“ godzillovský útok nezachytáva očami ústredného hrdinu, ktorý monštrum zneškodní (vedca, vojaka, prezidenta USA), ale anonymného davu, ktorý chvíľu uteká, ale skôr či neskôr musí padnúť. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (03.12.2010)