Katyň

Film působící stejně staře a konzervativně jako jeho režisér. Důkladné protkání náboženskými symboly a odkazy k polské národní hrdosti jakoby Wajda stavěl nad soudružnost vyprávěného příběhu, který postrádá hlavní postavu a svou strukturou ze všeho nejvíc připomíná neobratně předávanou štafetu. Jestli byl nulový emoční dopad samotného katyňského masakru způsoben mým cynismem, či režisérovou neschopností, nedovedu posoudit, film každopádně nenaplnil má očekávání ani v tomto posledním (spásném) aspektu. Ano, Wajda rozehnal mlhu nad událostí, kterou dodnes mnozí nepřijali za součást historie, ale zvolil k tomu tak zoufale pietní, akademicky uhlazenou cestu, že lituji všechny školáky, kteří Katyň budou muset v rámci dějepisu zhlédnout (vzhledem k povaze filmu jich nejspíš nebude málo). 55% Zajímavé komentáře: CheGuevara, wipeout, _-0-_ (09.07.2008)

Jako Steven Spielberg prohlásil, že Schindlerovým seznamem plnil dluh vůči "svému lidu", tak Andrzej Wajda Katyní vedle toho plnil i dluh svůj osobní. A jelikož je shodou okolností i vynikající režisér, vzniklo něco, co Vám nedá spát. Atmosféra totalitní moci, která sveřepě brání zjistění pravdy, je hmatatelná, a scény, kdy je v podstatě dokumentárně znázorněno, že i sovětští soudruzi uměli výborně vystavět stroj na smrt, jsou děsivé. Trochu problém je, jak film skáče mezi dvěma časovými rovinami - to jeho sílu tříští. I tak ale není nad čím váhat:skvělý historický film, dnes - jak jinak - jedněmi označovaný za nástroj propagandy, druhými využívaný k buzení hysterie, každopádně předurčený k využití ve vzdělávacím procesu. A nejen ke studiu informační války:P 80% (18.06.2020)

Utahaný spíše historický než válečný snímek o hrůzách, které se dopustili vojáci sovětského svazu na polských občanech. Každý, kdo o katyňském masakru ví ještě dříve, než film začne, je připraven minimálně o překvapení (můj případ) a hodinu a půl čeká na konec, který snad jako jediná část filmu opravdu stojí za vidění. Skvěle natočenému závěru totiž nejen svou chytrostí, provedením i nasnímáním může v dnešním evropském filmu cokoliv konkurovat. Vojáci postupně odříkávající modlitbu při střelbě působí opravdu mrazivě a reálně současně. Přesto se mi nabízí otázka, zda je silnější vytvořený snímek o masakru, nebo samotná aura masakru, která vnáší mrazivost především do poslední části filmu. Jinak je pěkné vidět, že polský velikán Andrzej Wajda i přes svůj krásný věk 81 let dokázal natočit chvílemi až moc osobní a komorní snímek, ale především vytvořil památku na incident, který nesmí být zapomenut. (05.09.2009)

Začátkem června roku 2008 jsem jel navštívit Krakow a při pohledu na velký dřevěný kříž s nápisem Katyň jsem se upřímně podivil co to vlastně je. Vlastně jsem věděl co se tam stalo, ale nenapadlo mě, proč se to vlastně stalo, a když jsem zjistil, že Poláci na tom zapracovali a natočili o tom film, nedalo mi to a co nejdřív jsem ho musel vidět. Škoda jen, že dvě hodiny se táhnou hrozně pomalu, protože režisér nikam nepospíchá. Chce to natočit nejlépe, sám má s Katyňí problémy, zemřel mu tam otec, a tak se snaží natočit film nejlépe jak to jde, a tak se k divákovi snaží jít pomalu, jistě, aby pochopil naprosto všecko a nic nevynechal, což mi možná trošku vadilo. Jinak jsem rád, že takový film Poláci natočili a ukázali, co se v jejich zemi stalo osudného. Svinstvo to bylo, je to možná jedna z epizod druhé světové války, ale je dobré o tom něco vědět. Rozhodně je. Rusové od Německých fašistů se totiž nikdy nijak moc nelišili. Ať už koncentračními tábory, o kterých lidé moc neví, že Rusové mají, minimálně gulagy na Sibiři určitě stále existují a dále tím, že právě tady u Katyně si důstojníci obou zemí s radostí podávali ruku, když se dohadovali o rozdělení země. Svinstvo nad svinstvo. Ale tento film o tom brilantním způsobem pojednává. Ponuře a přesně, tak jak si Katyňský masakr zaslouží. Čest jejich památce. (19.08.2008)

Dobře, pane Wajdo, velmi dobře. Film prosím zavázat ozdobnou mašličkou a poslat současným oficiálním ruským místům, protože za zdůvodnění jejich společné "epizody" s nacisty " To byl strategický plán v boji proti nacistům" bych je nejradši nakopal do prdele. Bylo vidět, že Wajdovi na tom filmu hodně záleží, ještě aby ne, když v Katyni přišel o tatínka, jenže ta snaha byla právě ke škodě. Přesněji řečeno časově nesouvislé vyprávění příběhu. Z mého pohledu právě tohle rozmělění do dvou časových pásem, byť je od sebe dělí jen pár let, hrozně ubralo na celkové síle. Ale dobrý, absentující souvislá časová postupka je vlastně jediná výtka a kvůli tomu tenhle film nehodlám sestřelit. Naopak Katyň má pro nás všechny obrovskou vypovídající hodnotu a z hlediska dneška, kdy za slovem Katyň - následuje trapné mlčení nejen ze strany Ruska, ale i celého světa, považuju tenhle film za jasný hlas, kterýho si já osobně velmi cením. Stejně tak tleskám panu Wajdovi i za menší, ale velmi emotivní detaily - začátek, kdy společně přijedou jak největší kamarádi nackové a sověti, ukázka toho jak se "dělá" pravda, kdy nejdříve nacisti a za pár let sověti používají naprosto totožné metody jak "informovat" o Katyňi a i když tohle byla síla sama o sobě, tak na závěrečnou scénu ........... ufff to musí pozůstalý a zřejmě i ostatní Poláky fakt hodně bolet. (04.09.2009)