Symptom Pandorum

Tak tohle mne fakt dostalo!! Jednak nejsem moc příznivce "sci-fi horrorového" subžánru (až na kultovní výjimky samozřejmě ...). A pokud jde o film "raketa letí vesmírem a posádka má problémy s navidací, přemýšlí kde přistane, zblázní se jim robot atd.", tak tohle vůbec neberu ... Ale pokud do rakety tvůrci filmu lupnou nějakou tu příšeru, tak už mne to baví víc ... Tohle byl ale fakt mazec ... V tom filmu je naprosto všechno ... od postupného probuzení v obrovské raketě, kdy si nikdo nic nepamatuje, přes naprostou vzájemnou paranoidní nevěřícnost a souboje posádky mezi sebou, útěky a souboje s neskutečně nebezpečnýma stvůrama jako by vytaženýma z pekla, všudypřítomné tajemno a záhada co a kdo je vůbec postižen nemocí "pandorum", nebezpečí na každém kroku, temnota, cyberpunková obrazová-vizuální témata atd. Někdo může říct, že režisér nasekal všechna možná klišé a hodil je do hrnce ... jenže ten film je perfektní v tom, že všechny tyto části a pocity, které z něj divák má, jsou skvěle provázané a vyvíjí se přirozeně a postupně ... Hlavní, co ale zvedá film o několik řádů výš, je DOKONALÁ atmosféra!! Od první minuty jsem měl klaustrofobicky staženej zadek a od pomalého rozjezdu, který se stal po chvíli docela zajímavým, film neustále gradoval a nepovolil ani o kousek ... Po celou stopáž filmu se ozývají skutečně nepříjemné pazvuky, všechno duní, nebo hraje nářezová hudba u akčních scén a film strašně intenzivně atmosféricky působí na diváka (doporučuji domácí kino nebo kvalitní sluchátka ...). Ta intenzita působení na diváka je opravdu značná a naprosto mne uchvátila. Naštěstí se nejedná o nějaké rádoby "poselství", ale "hardcore čistý" horror, který ze sebe nedělá víc než je a věřím, že nejednomu divákovi dá docela na prdel ... V rámci subžánru naprostý skvost!!! (12.11.2009)

Scénář: Travis Milloy .. Jste poslední z nás. Hodně štěstí. Bůh s Vámi. _ Usnul jsem u toho asi po čtvrthodině. Odpoledne, napoprvé. Toho večera jsem se tak radši věnoval lahvince Svatomartinského a návštěvě. Druhý den už jsem to přečkal. Celé. V paměti mi ovšem na delší čas utkví akorát ta čeština na úvod vysílání a zajímavý nástřel existencionálního příběhu lidstva. Za tím je však hodně slabých míst. Klidně bych si vystačil s minoritní až okrajovou porcí akce a s větším důrazem na atmosféru, strach, tíseň a sci-fi. Hororové příšery jsou totiž dost průměrné a souboje hodně devalvuje špatný střih a nesmysly, jako soucit s potomkem nepřítele a podobné žánrové klišé. Má to celé dost blízko k Event Horizon či Descent a oba tyto filmy považuji za špatné. Pandorum dosáhlo jen o trochu výš.. 50%. Přistání na Pandoře se teprve blíží.... (12.11.2009)

Konečně! Po Horizontu události přišel zase pořádný sci-fi horor, jehož atmosféru můžete řezat motorovou pilou. Snímek plný stísněných prostorů, všudepřítomných kabelů a neprodyšné tmy nahání strach, úzkost a místy dokonce klaustrofobii. Pandorum má od začátku do konce neutuchající napětí a silné tempo, dále pak povedené masky tajemných příšer žijících uvnitř lodi a na závěr sladkou třešničku v podobě překvapivého rozuzlení. Pravda, akční sekvence jsou docela špatně sestříhané, takže se v nich divák lehce ztratí, ale to je v mém výčtu drtivých kladů malý detail. A nakonec je tu ještě skvělý Ben Foster, jenž zastínil i slavnějšího kolegu Quaida. Zajímavé je, že Foster dokáže vtisknout každé své postavě jakési nezaměnitelné šílenství, trojrozměrnou hloubku, a film od filmu herecky vyspívá. Jen tak dál, Bene. (06.03.2011)

Poctivě odvedená žánrová prácička, která si v ničem nezadá s lepšími sci-fi snímky posledních let, a směle bych ji přiřadil třebas i po bok Sunshine, které - ač znatelně lepší - si jako poslední dobrou space operu pamatuji naposledy. A jestliže Boylův film je charakteristický svými žlutými filtry, v Pandorum jsem se ponořil do spektra barev šedé a modré. Christian Alvart se očividně inspiroval nejen filmy (Horizont událostí, Vetřelci), ale i počítačovými hrami (Dead Space, Suffering) a v neposlední řadě velmi pravděpodobně i skvělou knihou Non-stop od velmistra žánru Briana W. Aldisse. Vůbec to není na škodu, neboť prozkoumávání tajemné vesmírné lodi nebylo nikdy tak zábavné. Jako zápory bych vyčetl nevýrazného Quaida (Foster naproti tomu hraje bezvadně), moc rychlé akční scény a bohužel druhou půli filmu, kdy mě to jaksi přestávalo bavit... Konec ovšem bombastický, i když jsem si nemohl ironicky nevzpomenout na 2012. A velmi mě potěšil Norman Reedus v parádní miniscénce! Ke čtyřem hvězdám chyběl takhle malý kousek. (28.01.2010)

Jak mám taková tématay rád, tak tento film byl pro mě zklamáním. Hlavní důvody jsou střihač a kameraman. Pokud je drtivá většina filmu naprosto nepřehledný zmatek, kdy v akčních scénách není vůbec patrné kdo koho honí, kdo s kým bojuje, pak nastupuje nuda - a to i přesto, že samotný námět mi přišel zajímavý - jeho zpracování to zabilo. (24.11.2009)