Můj malý Pony: Přátelství je magické

Aj keď tento seriál nie je môj šálok kávy, ale nebudem dávať Odpad už z princípu, ako to tu robia niektorí "objektívni" hodnotitelia. Vzhľadom na zameranie a cieľovú skupinu tohto seriálu, to nemôže byť veľmi lákavé pre dospelého diváka, avšak pre deti, a hlavne malé dievčatá, je toto ríša snov. Videl som asi tretinu častí každej série a celý seriál sa v podstate niesol v pohodovej nálade s krásnymi farebnými 2D animáciami a v zásade každá časť obsahovala skryté posolstvo. Takže nemôžem povedať, že táto séria nemá význam, určite má. A som prekvapený, ako dlho to tvorcovia dokázali potiahnuť, keďže súčasná deviata sezóna bude finálna. 55 % (09.08.2019)

Tenhle seriál je pro mě záhada. Asi má v sobě něco nadpřirozeného, protože jinak si nedovedu vysvětlit, jak je možné, že má takovou oblibu mezi dospěláky a hlavně muži. Proboha, jak je to možný? Rozhodla jsem se, že tomu přijdu na kloub a seriál si pustila. Po pár dílem jsem musela uznat, že na tom fakt má podíl něco napřirozeného, čím dospělé chlapy uhrane, protože jsem nepřišla na nic vyjímečného, co by tenhle seriál obsahoval. Nepřijde mi na něm nic zvláštního, čím by vybočoval z řady dalších dětských seriálů. Že jsou poníci roztomilý, to přece nestačí, navíc mi ta animace přijde trochu otravná, o hlasech ani nemluvě. Musí v tom být něco jiného. Musí to být asi třeskutě vtipné! Ale výsledek? Nic moc. Nejspíš mají muži v mozku nějaké neprozkoumané místo, na které Poníci útočí a oni tím zmagoří. :-) (16.01.2017)

Naprosto luxusní seriál původně určený pro cca osmileté holčičky, ale nakonec zbožňovaný hlavně mužskými diváky 15-45 let. Bez nadsázky internetový fenomén a po pár sériích to dokážu pochopit, jsou roztomilí, jeblí a i přesto, že v nich stále je nějaký ten dětský přístup (ponaučení na konci a podobně), rozhodně má co nabídnout i průměrnému divákovi (je třeba rozeznat diváky a TV diváky). Seriál je narvaný popkulturními odkazy a vtipy, (které malé holčičky opravdu nepochopí) a s rozdílnými charaktery poníků si každý najde co ho baví (snad jen si neumím představit koho bavily díly s těmi mladými poníky co hledají své cutie marks, ty jsem přeskakoval a hvězdičku dolů). Škoda taky neskutečně zmršeného českého dabingu, který z kůl seriálu dělá opravdu neskutečnou sračku (nehledě na naprosto tragický výběr hlasů a zabití většiny intonačních vtipů a přízvuků) a věřím, že mnoho lidí, kteří to podle internetu chtěli zkusit, i odrazuje. Jestli se chcete přidat do fanklubu a zkusit to, rozhodně nezapínejte televizi, ale místo toho si najeďte na youtube, kde jsou epizody v původním dabingu a k tomu solidní titulky. Určitě doporučuju pro tatínky malých dětí, kteří se chcou při koukání s potomkem na pohádky bavit taky. (23.10.2012)

V devadesátých letech jsem je měla jako hračku a to ještě žádná Twilight Sparkle neexistovala, prostě to byly my little pony s česací hřívou a doplňky. Pak to na nějakou dobu utichlo a nalezla jsem i hru, která mě připomněla moje dětství. Jako proč ne, baví mě to. Proto jsem se rozhodla podívat i na ten seriál, abych pochopila ty elementy harmonie, proč každý poník je reprezentuje a tak podobně. A další plus, že to vidím v anglickém znění a je jim krásně rozumět. V každém z nás je kus dítěte a mě to prostě baví. (24.02.2015)

Tedy, přátelé, nikdy by mě nenapadlo, že mě ve dvaadvaceti chytne pohádka v níž vystupují cukrkandlové hračky pro sedmileté holčičky... Ale ono je to tak strašně strašně roztomilé a hezky naanimované! A navíc geniálně namluvené a fakt srandovní. Poník rozplývající se nad tím, že v lese žijí "hummingbirds that can really hum and buzzards that can really buzz!" mě dostal do kolen! :D ♥ (04.12.2011)