Můj malý Pony: Přátelství je magické

Tedy, přátelé, nikdy by mě nenapadlo, že mě ve dvaadvaceti chytne pohádka v níž vystupují cukrkandlové hračky pro sedmileté holčičky... Ale ono je to tak strašně strašně roztomilé a hezky naanimované! A navíc geniálně namluvené a fakt srandovní. Poník rozplývající se nad tím, že v lese žijí "hummingbirds that can really hum and buzzards that can really buzz!" mě dostal do kolen! :D ♥ (04.12.2011)

S plnou miskou jahodové ovesné kaše procházím kolem televize,kde je zrovna zapnutý Animáček, do mého pokoje abych ulehl k notebooku.Vtom mi zrak ulpívá na ději.Jů,poníci!Mé tajné sny se splňují!Už od dětství jsem si chtěl hrát s poníky.Jsou roztomilí.Nejlepší z nich je určitě Rainbow Dash,ostatní jsou vata.Oni umí kouzlit!No není to nebe?Má mysl dosahuje dokonalého vzrušení.Ano,chci jen poníky a nic víc,ano!Přátelství je magické a poníci super roztomilí!Trhnutím hlavy se probírám ze slastného komatu a zjištuji,že se dívám na seriál pro pětileté holčičky.S vědomím,že asi nejsem cílová skupina,odcházím s trapným pocitem od televize.Na počest onoho okamžiku,kdy jsem poprvé uviděl poníky,umisťuji je do čestného místa v Oblíbených seriálech.A hodnotit nebudu,pět hvězdiček by totiž nestačilo. (25.11.2013)

Tenhle seriál je pro mě záhada. Asi má v sobě něco nadpřirozeného, protože jinak si nedovedu vysvětlit, jak je možné, že má takovou oblibu mezi dospěláky a hlavně muži. Proboha, jak je to možný? Rozhodla jsem se, že tomu přijdu na kloub a seriál si pustila. Po pár dílem jsem musela uznat, že na tom fakt má podíl něco napřirozeného, čím dospělé chlapy uhrane, protože jsem nepřišla na nic vyjímečného, co by tenhle seriál obsahoval. Nepřijde mi na něm nic zvláštního, čím by vybočoval z řady dalších dětských seriálů. Že jsou poníci roztomilý, to přece nestačí, navíc mi ta animace přijde trochu otravná, o hlasech ani nemluvě. Musí v tom být něco jiného. Musí to být asi třeskutě vtipné! Ale výsledek? Nic moc. Nejspíš mají muži v mozku nějaké neprozkoumané místo, na které Poníci útočí a oni tím zmagoří. :-) (16.01.2017)

V devadesátých letech jsem je měla jako hračku a to ještě žádná Twilight Sparkle neexistovala, prostě to byly my little pony s česací hřívou a doplňky. Pak to na nějakou dobu utichlo a nalezla jsem i hru, která mě připomněla moje dětství. Jako proč ne, baví mě to. Proto jsem se rozhodla podívat i na ten seriál, abych pochopila ty elementy harmonie, proč každý poník je reprezentuje a tak podobně. A další plus, že to vidím v anglickém znění a je jim krásně rozumět. V každém z nás je kus dítěte a mě to prostě baví. (24.02.2015)

Pozor, nejedná se o první seriál z let osmdesátých, tohle je skvělá a svěží povedenost stará jen pár let. Inspirativní a bez stereotypů. Už jsem v tom až po nozdry, přiznávám se! Bez znuděné čtyřleté holčičky by mě asi nikdy nenapadlo se na to podívat a přišla bych o mnoho... barev duhy, vtipů, plastových postaviček poskládaných na poličce atd. Nemusíte se do poníků hned vrhat po hlavě, nic studovat, nic sbírat. Stačí dokoukat první sérii po pátý díl. Pak už najednou nebudete moci přestat. (02.05.2014)