MINDHUNTER: Lovci myšlenek

1. série - 80% - Extrémně hutný zážitek, který je vzhledem k Fincherově účasti přesně takový, jaký jsem očekával. Technicky brilantní, posedlý odbornými technikami a faktickou přesností - a kvůli náladové nevlídnosti vůči hlavním postavám i poněkud antidivácký. Vyšetřování jednotlivých otázek i pocitově nepříjemné rozhovory končí vždy přesně tak, kde teoreticky mají. Na jedinou honičku s vychytralým zlosynem tak můžeme okamžitě zapomenout. Ve chvíli, kdy na mě Holdenův tým vychrlí svoji teorii, je s případem (alespoň na čas) konec a přesouváme se o kapitolu dál. Nic víc, nic míň - a to říkám i s vědomím toho, že se fincheroviny dají dlouze analyzovat a pitvat, ale v tomto případě mi zdejší podněty k zamyšlení přijdou buď triviální nebo až úsměvně vychtěné, viz Wendy a její výlety za kočkou. Celý počin pak stojí a padá s intenzitou konkrétního případu, s mírou prázdnoty v očích vyslýchaného, ale v první řadě s rychlostí, s jakou divák uvěří Jonathanu Groffovi agenta FBI. 2. série - 60% - Jako kdyby se všemi sliby, co nás čeká v dlouho dopředu plánovaných sezónách, odešel i zápal pro věc. Forma se nemá kam dál posouvat, osobní linky Billa a Wendy se objevují poněkud náhodně a v prvním případě i podezřele příhodně a Jonathan Groff nemá snad kromě samotného úvodu co hrát. Navíc se seriál v posledních epizodách dobrovolně vzdává největší devízy, tedy cestování po věznicích, ve kterých se skrývají nepředvídatelné objekty. Odklon k dopodrobna zkoumané sérii událostí v Atlantě bere z Mindhuntera onu hypnotickou originalitu a činí z něj zaměnitelný příspěvek do nyní tolik oblíbeného subžánru "true crime". Nižší hodnocení bych si neobhájil ani sám před sebou, ale natahovaný závěr má na svědomí, že (dočasné?) uložení seriálu k ledu mi udělalo téměř radost. (07.12.2017)

Mindhunter mi přinesl nejsilnější seriálový zážitek roku 2017. Pokud mu něco může v očích diváků ublížit, pak je to trochu paradoxně spojení s Davidem Fincherem, od kterého jakožto autora legendárního snímku Sedm čekáte nějaké to thrillerové vzrušení a příslušné žánrové prvky. Přestřelky, honičky a souboje byste v Mindhunterovi hledali marně, žánrová škatulka thrilleru mi přijde poněkud matoucí, mnohem spíš se jedná o psychologické drama, které trochu připomíná seriál Terapie z dílny HBO. Každopádně tak precizně vymodelované, přesvědčivé a charismatické postavy se v seriálu v téhle míře prakticky jinde nevyskytují. Tady dokonale zapadá každý detail, který může hrát a často taky hraje ve stavbě příběhu svou roli. Pokud vám nevadí, že seriál táhnou především dialogy, tak mu dejte šanci a sledujte dva intelektuály v řadách FBI, kteří se spolu s kolegyní z civilního sektoru pokouší položit základy behaviorální vědě, využít ji v praxi a opakovaně vstupují do kontaktu s mnohanásobnými vrahy a psychopaty, což pochopitelně má dopad na jejich vlastní psychiku. Pro mě je tohle vymazlenost nejvyššího stupně, kterou si jako seriálový fanoušek asi hned tak znovu nedopřeju. Celkový dojem: 95 %. (01.01.2018)

Vynikajúca, skvelo rozvrstvená psychologická anamnéza behaviorálneho prístupu a obratne zhostené filmové priblíženie sa k zmýšľaniu sériových zločincov. Látka je pretkaná neobyčajnou autentickosťou a miesi súkromné problémy vyšetrovateľov a ich silných profesijných stránok, ktoré musia v určitých stresových stavoch bezmedzne tlmiť. Tých akčných vsuviek (ako sú zásahy v teréne) tu je minimum, ale aspoň, že sa tvorcovia venovali tomu, o čom má seriál pojednávať a aké aspekty má rozvíjať. V tom jednoznačne splnil svoj účel. Epizódy sú rovnocenné a komplexné a veľmi dobre na seba nadväzujú. (02.04.2020)

Kvalitka. Ten Fincher z toho sala jako nuklearni radiace. Rozjezd je sice pomalejsi, ale je to cim dal lepsi a jak u serialu obecne nesnasim kdyz se umele roztahuji na vice serii, tak tady mam naopak pocit, ze prvni serie byla teprve intro k jeste lepsim zitrkum na ktere se tesim vsema deseti. 8/10 (26.10.2017)