Útok dvojhlavého žraloka

Je to hrozná slátanina kde nedává smysl vůbec nic. Nejdřív hrozná radost, že je poblíž jedna jediná pevnina, pak člověk z různých záběrů napočítá asi 3 další ostrovy. Ostrov sám o sobě taky dost kouzlí. Občas na něm není ani jedna palma, pak tam jsou čtyři, z čehož dvě se poroučí k zemi a o pár minut déle dostáváme zase ten samý záběr se čtyřma palmama. A tak dále. Ale ono to je vlastně tak stupidní, až je to vtipný, a absolutní odpad si to zkrátka nezaslouží. "Díra v zemi." "Co to je, bazén?" "Obyčejná díra." No. 1 mezi dialogy v historii kinematografie. (18.02.2017)

Dvouhlavý žralok útočí na školní družinu, jejíž děvčata se předtím ukážou nahoře bez a jako běžnou součást čvachtandy v moři považují trojku se spolužákem. To točil nějakej nadrženej falešnej biolog nebo co? Hodně bizardní béčko s mizernými hereckými výkony, ale co naplat - mám rád sluníčko, moře pláže tak dávám aspoň jednu hvězdu za to. (15.06.2016)

Já tyhle ne céčkové, ale přímo žetkové monster horory, co se absolutně neberou vážně mám celkem rád a Asylum je pro mě prostě taková továrna na oddechovky, kde se děje neuvěřitelná hromada pitomostí, ale tvůrci se to nesnaží skrývat a nedělají jak to myslí děsně vážně. Něco jiného je koukat a hodnotit na X té pokračování čelistí, které se pořád snaží působit hrozivě s tím, že to akorát ždímá prachy z jedničky a něco jiného je koukat na blbinu, která si na nic jiného ani nehraje. Dvouhlavej žralok, potápějící se atol, rozbitá loď...no prostě napínavej žraločí survival jako jsou Mělčiny nebo In the deep :-D :-D (06.09.2016)

Rádio nefunguje, anténa je zlomená... Především musím konstatovat, že nelituji ani vteřinu. Filosofie studia Asylum není úplně nesympatická, parazitování je nejrozumnější a fér punkový způsob, jak se postavit k produkci velkých studií; tvůrčí brainstromingy u nich musí být maxilmální hlína. Oč jde? Dvouhlavý žralok, nejneaerodynamičtější obluda všech dob, kosí posádku prsatic a svalovců profesora Babishe (čti babiš). Loď jde ke dnu a atol, na němž se Babiš & spol. vylodí, překvapivě taky; storka tak krystalická, že nestojí za řeč. CGI nelze hodnotit jinak než jako roztomilou i nejkrvavějších scénách. Zábavu plodí jen sadismus, miliónkrát provařená klišé, kozy, nadhled, kozy, ironie, kozy, zadky. Nadhodnota ale samozřejmě nespočívá v obvyklých kinematografických kvalitách, na něž se zde záměrně rezignuje. Vedlejším produktem fajnové primitivní zábavy je ve výsledku smutná skutečnost, že filmy se stonásobně vyšším rozpočtem nejsou zdaleka stonásobně lepší. Tenhle kinematografický tartar je přes problémy s právníky od Universalu, Warnerů, New Line Cinema a dalších odzbrojujícím způsobem nevinný, primární. Jde o kinematografii, která dává naději, že se režisérem, kameramanem, hercem, trikařem, skladatelem a filmovým vypravěčem může stát každý :-). (03.04.2018)

Čím víc pruhů, tím víc Adidass, čím víc hlav, tím víc čelistí. Příběh je na tento specifický žánr překvapivě solidní: skupinka školou povinných pobíhá mezi potápějící se lodí, potápějícím se atolem a skákajícím žralokem. Na nikom z nich vám nezáleží, ale sem tam je to i napínavé. Třeba při prohlídce opuštěných chatiček jsem pořád čekala, ze které žralok vybafne. (07.07.2017)