Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni.(Film Europe)
Auschwitz-Birkenau, rok 1944. Osmačtyřicet hodin ze života Saula Ausländera, člena Sonderkommanda, tedy oddílu židovských vězňů nucených asistovat hitlerovcům ve vyhlazovací mašinerii, krátce před vypuknutím povstání. V realitě, kterou není možné pochopit, v situaci, kdy není žádná šance přežít, se Saul pokouší uchovat si v sobě to, co zbylo z člověka, jímž kdysi byl. Kamera ho od počátku sleduje zblízka, jako bychom stáli těsně za ním. Neustále si klademe otázku: co bych v té situaci udělal já? Debut Lászla Nemese, oceněný hlavní cenou na festivalu v Cannes, boří dosavadní narativní klišé typické pro zpracování tematiky holokaustu. Režisér rezignoval na epické měřítko vytvářející iluzi, že jsme schopni pochopit rozměry tohoto zločinu. Divák je konfrontován s maximálním realismem, z perspektivy jednotlivce sleduje části pekla, které ho obklopuje. Film Saulův syn vznikl z hluboké potřeby autentičnosti.(Kino na hranici)
Maďarské drama odehrávající se ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi získalo ta nejprestižnější filmová ocenění a brzy si vydobylo pověst převratného díla. Tvůrci zobrazují koncentrační tábor jako děsivě a efektivně fungující stroj, o jehož chod se starají také sami vězni.(Letní filmová škola)
Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni.(Meiji)
Strhujúci historický thriller, ktorý mení spôsob zobrazenia holocaustu a upiera divákovi bezpečný odstup od témy. Osvienčim, 1944. Maďarský žid Saul Ausländer je členom Sonderkommanda, ktoré je v mašinérii vyhladzovacieho tábora pridelené k práci pri plynových komorách a hromadách, na ktorých sa pália ľudské ostatky. Keď apatický Saul uprostred kopy mŕtvol objaví telo svojho syna, prebudí sa v ňom naliehavá potreba obstarať mu riadny židovský pohreb. Bez ohľadu na nebezpečenstvo, všeobecné utrpenie a plánovanú vzburu sa Saul vydáva na delirickú cestu koncentračným táborom s jediným cieľom – nájsť rabína.(Film Europe)
Osvienčim, 1944. Maďarský žid Saul Ausländer je členom Sonderkommanda, ktoré je v mašinérii vyhladzovacieho tábora pridelené k práci pri plynových komorách a hromadách, na ktorých sa pália ľudské ostatky. Keď apatický Saul uprostred kopy mŕtvol objaví telo svojho syna, prebudí sa v ňom naliehavá potreba obstarať mu riadny židovský pohreb. Bez ohľadu na nebezpečenstvo, všeobecné utrpenie a plánovanú vzburu sa Saul vydáva na delirickú cestu koncentračným táborom s jediným cieľom – nájsť rabína.(MFF Cinematik Piešťany)
Výjimečný film (formou, ne dějem), kolem kterého je až přehnaná aura "zázraku z Maďarska". O kvalitách se tady nedá bavit, Saulův syn je intenzivní až surrealistický zážitek z pekla, na který už někteří lidé možná zapomínají. Ovšem tvrzení, že strčí do kapsy všechny filmy o holocaustu protě není pravdivé. Tohle je jiný pohled na to obrovské zlo, co se dělo, které mnozí zachytávají na příběhově složitějším rozsahu (Schindlerův seznam, Pianista a mnoho dalších) a nestaví nás do role "diváka koukajícího přes rameno příslušníka Sonderkommanda, který v podstatě uklízí po nacistickém zle". Koho si takto oblíbíte, aby vás jeho ztráta bolela? Vždyť ani hlavní postava, Saul, Vám nedovolí nahlédnout do jeho příběhu (on totiž není důležitý, důležité je to rozostřené peklo okolo). Neviděné děsí v hororu, ale tady je to chvílemi kontraproduktivní. Navíc ruční kamera a rozostření vtáhnou intenzivně do děje, ale zase ubírají na přehlednosti a některé hrůzy, právě na tolik rozostřeně skryté oku, mi chyběly. Nejsem milovník krve ani mrtvol, ale rozostřená mrtvá těla pro mě prostě nejsou děsivá... Slabší 4*. PS: oproti šedé zóně "dítě" nepřežilo? Proč? PPS: Miklós Nyiszli je zajímavá postava, víc, než se z filmu zdá.(22.2.2016)
Nepříliš komfortní divácký zážitek, kdy většinu času sledujeme týl hlavního hrdiny a rozostřený šrum okolo. Hlavní představitel Saula je naštěstí natolik charismatický, že film utáhne i bez větších slov a s jedním výrazem (netečným, ale přesto umíněným jít si za svým stůj co stůj). Sympatizovat se s ním moc nedá, protože zachraňuje mrtvé, zatímco ohrožuje druhé, kteří zachraňují naopak jeho. Nicméně za to, že tvůrci splnili, co předsevzali (ukázat jiný pohled na holocaust), musím jít nahoru. Teď už není pochyb o tom, jaká je nejtěžší a nejhorší práce na světě. Být členem Sonderkommanda.(10.10.2015)
Pred pár týždňami som vzhliadol dokument, v ktorom sa popisoval denno denný kolobeh udalostí v Osvienčime, od príchodu nových židov, cez umiestnenie do plynových komôr, až po odstraňovanie tiel zosnulých. Keď si odmyslím ten nezmyselne tvrdohlavý postoj hlavného hrdinu, ktorý pre dosiahnutie vlastného cieľu hlúpo ohrozuje nie len svoj život, ale i všetkých ostatných naokolo, či zobrazenie kšeftovania židovského národa, jak na nejakej tržnici pod drobnohľadom esesákov, všetko ostatné budí dojem skutočnej reality tamojších podmienok. Bohužiaľ, z môjho pohľadu najviac zamrzel záver, ktorý ponúkol absurdný priebeh rozuzlenia nad ktorým som sa musel akurát pousmiať. "Son of Saul" nie je zlý film, ale ...(29.4.2016)
Snímek z prostředí osvětimského sonderkommanda natočil už v roce 2001 Američan Tim Blake Nelson. Ačkoliv je ovšem "Šedá zóna" jistě kvalitní titul, který si v popisu hrůz pekla Auschwitzu se "Saulovým synem" nijak nezadá (a dokonce má několik stejných nebo velice podobných stěžejních dějových motivů), nedosahuje údernosti svého maďarského protějšku, jehož účinek na diváka je opravdu mimořádný. Vysvětlení je očividné - "Saulův syn" používá netradičních a přitom výjimečně působivých formálních postupů, které spolu s nepřímým, jakoby jen bezděčným záznamem inferna v němž se Saul pohybuje, dohromady vytvářejí nezapomenutelný, byť pochopitelně poněkud depresivní divácký zážitek.(17.4.2016)
Hlavní tahák evropských filmových festivalů a (snad) zasloužený Oscar 2016. Pohled na život ve vyhlazovacím táboře očima jednoho z členů Sonderkommanda. Kamera se prakticky celý film pohybuje s hlavním hrdinou a zabírá detail jeho hrůzou otupělé tváře. Jde o odvážný a originální přístup, který vytváří až klaustrofobický dojem. K atmosféře filmu se to ale hodí. Ten otupělý pohled vpřed. Stále před sebe. Nekoukat ani doleva ani doprava. Snažit se nemyslet na to, co se kolem děje. Snad jedině tak šlo z onoho místa okamžitě nezešílet. Humánní myšlenka důstojného pohřbu mladého chlapce tam kdesi v tom peklu na zemi, je v podstatě jediným motorem filmu. Tato hlavní dějová rovina je sice značně nepravděpodobná a vzdálená skutečnosti, ale pravda že sledovat 107min záběr jednoho člověka, jak stěhuje mrtvoly z plynové komory do pecí a pak umývá šatny od krve bez jakýchkoli dalších motivů, by bylo pro diváka už moc silný kafe. I tomu beznadějnému čekání na smrt a oddalování vlastního konce je třeba dát nějaký vyšší smysl, než je pouhý přirozený pud sebezáchovy. Jinak by to Oscara nedostalo. Přitom skutečný děs toho místa byl v tom, že zde žádná lidskost nezbyla a pro myšlení nebyl ani čas ani prostor. Jediná motivace byla přežít právě ten den a právě tu hodinu. 70%(10.9.2016)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Djkoma
Výjimečný film (formou, ne dějem), kolem kterého je až přehnaná aura "zázraku z Maďarska". O kvalitách se tady nedá bavit, Saulův syn je intenzivní až surrealistický zážitek z pekla, na který už někteří lidé možná zapomínají. Ovšem tvrzení, že strčí do kapsy všechny filmy o holocaustu protě není pravdivé. Tohle je jiný pohled na to obrovské zlo, co se dělo, které mnozí zachytávají na příběhově složitějším rozsahu (Schindlerův seznam, Pianista a mnoho dalších) a nestaví nás do role "diváka koukajícího přes rameno příslušníka Sonderkommanda, který v podstatě uklízí po nacistickém zle". Koho si takto oblíbíte, aby vás jeho ztráta bolela? Vždyť ani hlavní postava, Saul, Vám nedovolí nahlédnout do jeho příběhu (on totiž není důležitý, důležité je to rozostřené peklo okolo). Neviděné děsí v hororu, ale tady je to chvílemi kontraproduktivní. Navíc ruční kamera a rozostření vtáhnou intenzivně do děje, ale zase ubírají na přehlednosti a některé hrůzy, právě na tolik rozostřeně skryté oku, mi chyběly. Nejsem milovník krve ani mrtvol, ale rozostřená mrtvá těla pro mě prostě nejsou děsivá... Slabší 4*. PS: oproti šedé zóně "dítě" nepřežilo? Proč? PPS: Miklós Nyiszli je zajímavá postava, víc, než se z filmu zdá.(22.2.2016)
Pedestrian
Nepříliš komfortní divácký zážitek, kdy většinu času sledujeme týl hlavního hrdiny a rozostřený šrum okolo. Hlavní představitel Saula je naštěstí natolik charismatický, že film utáhne i bez větších slov a s jedním výrazem (netečným, ale přesto umíněným jít si za svým stůj co stůj). Sympatizovat se s ním moc nedá, protože zachraňuje mrtvé, zatímco ohrožuje druhé, kteří zachraňují naopak jeho. Nicméně za to, že tvůrci splnili, co předsevzali (ukázat jiný pohled na holocaust), musím jít nahoru. Teď už není pochyb o tom, jaká je nejtěžší a nejhorší práce na světě. Být členem Sonderkommanda.(10.10.2015)
*CARNIFEX*
Pred pár týždňami som vzhliadol dokument, v ktorom sa popisoval denno denný kolobeh udalostí v Osvienčime, od príchodu nových židov, cez umiestnenie do plynových komôr, až po odstraňovanie tiel zosnulých. Keď si odmyslím ten nezmyselne tvrdohlavý postoj hlavného hrdinu, ktorý pre dosiahnutie vlastného cieľu hlúpo ohrozuje nie len svoj život, ale i všetkých ostatných naokolo, či zobrazenie kšeftovania židovského národa, jak na nejakej tržnici pod drobnohľadom esesákov, všetko ostatné budí dojem skutočnej reality tamojších podmienok. Bohužiaľ, z môjho pohľadu najviac zamrzel záver, ktorý ponúkol absurdný priebeh rozuzlenia nad ktorým som sa musel akurát pousmiať. "Son of Saul" nie je zlý film, ale ...(29.4.2016)
Crocuta
Snímek z prostředí osvětimského sonderkommanda natočil už v roce 2001 Američan Tim Blake Nelson. Ačkoliv je ovšem "Šedá zóna" jistě kvalitní titul, který si v popisu hrůz pekla Auschwitzu se "Saulovým synem" nijak nezadá (a dokonce má několik stejných nebo velice podobných stěžejních dějových motivů), nedosahuje údernosti svého maďarského protějšku, jehož účinek na diváka je opravdu mimořádný. Vysvětlení je očividné - "Saulův syn" používá netradičních a přitom výjimečně působivých formálních postupů, které spolu s nepřímým, jakoby jen bezděčným záznamem inferna v němž se Saul pohybuje, dohromady vytvářejí nezapomenutelný, byť pochopitelně poněkud depresivní divácký zážitek.(17.4.2016)
GilEstel
Hlavní tahák evropských filmových festivalů a (snad) zasloužený Oscar 2016. Pohled na život ve vyhlazovacím táboře očima jednoho z členů Sonderkommanda. Kamera se prakticky celý film pohybuje s hlavním hrdinou a zabírá detail jeho hrůzou otupělé tváře. Jde o odvážný a originální přístup, který vytváří až klaustrofobický dojem. K atmosféře filmu se to ale hodí. Ten otupělý pohled vpřed. Stále před sebe. Nekoukat ani doleva ani doprava. Snažit se nemyslet na to, co se kolem děje. Snad jedině tak šlo z onoho místa okamžitě nezešílet. Humánní myšlenka důstojného pohřbu mladého chlapce tam kdesi v tom peklu na zemi, je v podstatě jediným motorem filmu. Tato hlavní dějová rovina je sice značně nepravděpodobná a vzdálená skutečnosti, ale pravda že sledovat 107min záběr jednoho člověka, jak stěhuje mrtvoly z plynové komory do pecí a pak umývá šatny od krve bez jakýchkoli dalších motivů, by bylo pro diváka už moc silný kafe. I tomu beznadějnému čekání na smrt a oddalování vlastního konce je třeba dát nějaký vyšší smysl, než je pouhý přirozený pud sebezáchovy. Jinak by to Oscara nedostalo. Přitom skutečný děs toho místa byl v tom, že zde žádná lidskost nezbyla a pro myšlení nebyl ani čas ani prostor. Jediná motivace byla přežít právě ten den a právě tu hodinu. 70%(10.9.2016)