Star Trek IX: Vzpoura

Předposlední film s Picardem a novou posádkou je sice slabý a tradiční lichý díl Star Trek filmového univerza, ale nemá tolik špatných a hluchých míst jako v případě VII – Generations. Po svižném a kvalitním VIII - První kontakt je to však o stupeň horší - taková průměrná desítka světlá - neurazí, nenadchne a účel splní. Frakes režíruje slušně, herci drží laťku, ale je to jen průměrná epizoda TNG, kde se moc nebojuje, ale více kecá. Hodnocení OST: Goldsmith se drží svých kvalit a opět drží hudbou film nahoře. 7/10 (16.01.2013)

Televíznym dojmom pôsobiaci celovečerák z hangáru STAR TREK zvolil príjemne pomalé tempo a neagresívny scenár. Ostatne, Patrick "Picard" Stewart nikdy nebol bitkár. Ale pritvrdiť - keď to bolo nutné - vedel. Bohužiaľ, nie však teraz. Mňa osobne to nenadchlo. Ale ani nenahnevalo. P.S. Ak v tom už (tiež) máte chaos, toto je tá časť, v ktorej ide o večný život a kde je "Jednotka" (Jonathan Frakes) oholená. Kino Považan 1999 (03.11.2004)

Malá startrekovská pocta Sedmi Statečným. Přes značnou míru akčních scén film nepřipoutá tolik jako předchozí První Kontakt, ale toto přirovnání je poněkud nespravedlivé, vzhledem ke kvalitám First Contactu a jeho pozici (bez diskuze!) nejlepšího ST filmu vůbec. Jediné co zůstává stejné je nádherná hudba Jerryho Goldsmithe, dej mu Věční věčnou slávu... 70% PS: občas je slyšet i Congo;) (13.08.2005)

Další námět pro pětačtyřiceti minutovou epizodu seriálu rozplizle natažený na celovečení stopáž, která se snaží spoléhat na starou známou posádku nové generace (která docela překvapivě boduje zábavnými scénami, jako je zpěv při leteckém souboji) a pár podivně se tvářících osob disponujících vyměnitelnými tvářemi, jejichž vůdce je příkladným archetypem klasického padoucha a tak je zajímavý jen tím, že vypadá jako zmuchlaný kus látky. Tenhle star trek dojíždí na tom že titulní vzpourání nemá se vzpourou společného nic (kdyby tu byla opravdu přítomna rebelie enterprise proti federaci, bylo by to MNOHEM zajímavější) a je tu zbytečně moc zcela nudné a sterilní akce, která dost pomáhá tomu, že finále je zajímavé asi jako prasklá žárovka. (21.10.2014)

Já už vím, co mi na tom nesedí. Nejhorší ale je, že jsem si kvůli tomu na plno uvědomil, že vlastně Star Trek nemám moc rád. Tedy, abych byl fér, Novou generaci. Ale je to zvláštní, jako dítě jsem seriál TNG skoro miloval, čert ví, co bych na něj říkal dneska. Dneska si jen dodělávám ty filmové resty okolo Star Treku a nestačím se divit, jak mě charakterová plochost všech postav irituje. Na té Enterprise není nikdo zajímavý, všechno je sluníčkové, každý má rád každého...prostě nuda. Pak je tu prototyp záporňáka, stejně tak typický jakože zrádce. Nic, co by zasluhovalo pozornosti. Co se týče příběhu, opět je to jedno ze základních témat žánru, čili nic nového. Jen byl zajímavý ten detail onoho nerůstu vousů u Pickarda. Nepochopil jsem pak ten bujarý růst vlasů u Worfa, na který bylo ještě tak silně upozorněno. Poměrně slušně zajímavé byly ty hrátky s holografickými projekcemi. Pěkná byla i vizuální stránka, jak co se týče efektů tak i exteriérů (když si jen vzpomenu na "exteriéry" začátku Star Treku v roce 1966, tak je to velmi vtipné srovnání). Závěrečná znělka Jerryho Goldsmithe taky záhřala u srdíčka, to ona umí, zbytek hudby byl naprostý standard....jo a ještě jedna zásadní věc; nikdy jsem neměl rád Startrekovské zpracování teleportace :-) a vůbec, scénáristé sci-fi sérií mají tak strašně ulehčenou úlohu ve vymýšlení, jak tentokrát zachránit hlavního hrdinu v bezvýchodné situaci, až to hezké není! (11.04.2009)