T2 Trainspotting

Spomínaní na Trainspoš jedna po dvaceti letech... hrozné, to sa s jednotkou nedá ani len rovnať ale čo už, nič som ani nečakal lepšie, jednotka mala proste gule, dvojka je len starecká kastrácia. (07.07.2017)

Odvrácená strana mince, opice a zjednodušeně dopad všeho, co se stalo v prvním díle. (07.08.2017)

Nemám pro to jediný pádný důvod, ale skoro bych dal za plno. Návrat do Edinburghu mi sednul a nenudil jsem se ani chvíli. (24.08.2017)

65-70% ... Ako väčšina pokračovaní, ani toto nedosahuje kvalít jedničky. Avšak úplný prepadák to určite nie je. Prišlo mi to už menej šialené a striedmejšie, hudba sa v podstate recyklovala, zápletka tiež až tak neohúrila, drogy už hrajú iba druhé husle. No aspoň Begbie ostal verný svojej psychopatickej náture. (18.11.2017)

Jako pokračování a navázání na první díl se to věru povedlo dokonale. Samotný děj tomu taky přispěl. 60% (24.03.2018)

Voľne nadvezujúca časť na jednotku avšak hlavný aktéri nám zostarli o celú dekádu. Ak si ale myslíte že vekom príde človek k rozumu, týchto maníkov sa to zrejme netýka lebo debiliny ktoré robili v mladosti robia aj teraz. Všetko sa zas točí okolo drog a ležérneho lifestylu feťákov v Dubline. Každý charakter je jedinečný čo sa mi páčilo aj na jednotke ale narozdiel od prvého dielu nie je to toľko emotívnych momentov. Je to viac komédia ako prvý diel. Herecké výkony sú excelentné a zachytenie novej doby kde sa stále v timebackoch vraciame do prvého dielu sú na mieste a majú svoje opodstatnenie. Jednoducho sa mi to páčilo ale nie je to taká topka ako prvý diel. 83% (15.12.2018)

Po zhlédnutí prvního Trainspottingu jsem byl nadšený. Jeho styl společně s odlišně svěžím pojetím společenského problému, silnými charismatickými postavami, jež ještě lépe představila skupina velice schopných herců, využití prostředí, do něhož je zasazen a filozofické myšlenky dohromady se vše podkreslující skvělou hudbou s četností Iggyho Popa, dává za výsledek jednoho z nejlepších filmů z našeho oblíbeného království. Dnešní móda v pokračování kultovních klasik po mnoha letech vyprodukovala světu pokračování a nemohlo to dopadnout lépe. Otěží ke zkrocení této divokostí protkané látky se chopili ti nejpovolanější, tedy ti, co je zachytili před dlouhými dvěma desetiletími a nic z minulé zkušenosti nezapomněli, spíše naopak, došlo k časovému zrání, jež se zrcadlí do hlavního tématu celého snímku. T2 Trainspotting si drží hrubý základ původní geniality, tedy filmařské nápady, skvělou kombinaci hudby a originální prezentaci společenských témat. Rozdíl je právě ono společenské téma. Původní hlavní zaměření na mladistvé zničené společností a drogovou závislostí s unikátním pohledem na život se pod tíhou času přesunula na to, co krize sředního věku a shlédaní po letech s těmito lidmi udělá a jak a jakým směrem je to myšlenkově posune. To je díky emocionální zainteresovanosti k charakterům, jež je z prvního dílu tímto snímkem ještě posílena, opravdu zábavné na sledování, jež se během stopáže přetransformuje na hořké vystřízivění a přijmutí toho, jak moc pravdivé to je. Tvůrci také zapracovali na síle nostalgie, jež v tomto případě neslouží jako berlička, jejíž účel v drtivé většině produktů filmového průmyslu tkví v toleranci jejich slabších stránek, jež by právě měly vyčnívat, ale zde je realizována mnoha skvělými nápady (stín Marka, sedícího u stolu, jenž představuje jeho matku) a slouží jako vynikající tribute původní klasice a zároveň dotváří dokonalost, jenž by každý sequel měl mít. Při poslední scéně, kdy hrála skladba Silk, jsem chytil neskutečnou melancholii a radostný smutek. Všechnu čest Blade Runnerovi 2049, ale od této chvíle je tohle můj nejoblíbenější film roku 2017. 10/10 plné melancholie. (14.09.2019)

První Trainspotting je po všech stránkách lepším filmem než dvojka. Je zábavnější, kultovnější (jestli to je měřítko čehokoliv), viděl jsem ho vícekrát (to je měřítko všeho), je i lepším filmem, ale je to hlavně film o feťácích, tudíž má k realitě normálního člověka, rozuměj nefetky, hodně daleko. V tomto směru je pokračování dospělejší a opravdovější. (26.10.2021)

Ještě nic nekončí a už nic nezačíná... (2,5* – ale jen tak tak). (19.02.2017)

První Trainspotting je pro mě srdcová záležitost a je to jeden z důvodů proč miluju filmy. Moje hodnocení tak nebude asi uplně objektivní ale co? I choose to love Danny Boyle. Nikdy jsem trainspotting nebral jako film o feťácích, je to jako říct, že Deer Hunter je film o válce ve vietnamu. Trainspotting totiž dokonale klame tělem a jeho pravé kouzlo se skrývá až pod slupkou toho všeho pozlátka na vrchu, v tomhle případě spíš heroinu. Danny Boyle je nejen genius, ale i chameleon. Nedokážu si totiž jinak vysvětlit jeho přízpůsobivost prostředí filmu. Stačí se podívat na Jobse a na T2. Diametrálně odlišné filmy, přesto oba mistrovsky zrežírované. Boyle se vydává zpět ke kořenům a ty spojuje s jeho nynější vyspělostí, T2 je tak naprosto stejné jako jednička a přesto nemůže být víc odlišné. Renton se vrací na místo činu po 20 letech a hned od začátku filmu je jasné, že to bude smutná melancholická jízda. A taky že je, ale zůstává tady i ta černo-komediální stránka a ten zvláštní feel good vibe, který všem charakterům filmu dává naději, že jejich život není úplný propadák. T2 Trainspotting totiž není tak úplně pokračování a sám Danny Boyle to přiznal a je to vidět i v názvu filmu. Je to spíš ohlédnutí na těch dvacet let, které jsme neviděli. Je to nadstavba původního Trainspottingu, která zůstává věrná kultu a s věrností svou vlastní si dělá srandu i z nás diváků a sama ze sebe. Je to prostě geniální obraz života jedné Edinburské party a i přesto že jsou všechny postavy nesympatické a grázlové nejde je nemilovat. Už asi chápu proč ženský vždycky milujou záporáky. Jestli je totiž vidí jako já T2 tak se není čemu divit. 92% (20.02.2017)

There was an oportunity... and then betrayal. Asi moc sám ani nevím, co zde mám napsat. Poprvé byl pro mě první Trainspotting normální zážitek. Napodruhé jsem byl v podstatě unešen. Takže zájem o dvojku a má natěšenost neznala mezí. Je fakt, že se hraje hodně na sentiment a nostalgii... ale já se ptám... koho to kurva sere? Je to plnokrevné dítě prvního filmu a já k tomu nemůžu říct víc než, že je to zpracováno naprosto dokonale a já v jistém ohledu nemám slov. Kamera, scénář, herci, hudba. Já jsem prostě v nebi. Dokonalost jakou by všichni měli vidět. Nemám slov. Choose life... (21.02.2017)

Druhý Trainspotting je filmem audiovizuálně vypiplaným, nostalgickým, vtipným ale především také neskutečně smutným. A v tomhle ohledu funguje výborně, protože Boyle je mistrem v navozování atmosféry a vyvolávání kýžených emocí. Problém je, že nenabízí žádný nosnější příběh a v momentě, kdy ani postavy neprocházejí výrazněji zajímavým vývojem, stane se sledování filmu poněkud frustrujícím. Jako by všechno to úvodní budování emocí a atmosféry ztratilo někde po cestě smysl a v cynickém a divácky neuspokojivém závěru přišlo tak trochu vniveč. (28.02.2017)

Publiku starejch smažek asi stačí jenom vidět starý známý ksichty, a jsou z toho hin.  Co říct o filmu, kterej se vrací k jedničce i v prostřizích z ní, pak dokonce i převypráví děj, co už jsme viděli v jedničce, a vlastně se pořád babrá se v minulosti a jenom z úspěchu kultu těží? Soundtrack ok, ale tak dobrej jako první nemůže nikdy bejt. Z Porna nic. Účastníci zájezdu podle Welshe. Body za Choose Life 2. Nejzbytečnější film roku. (07.04.2017)

Uf, uf, uf...asi takhle. V prvé řadě vůbec nelituji toho, že to vzniklo. To, že jsem dostal něco jiného, než jsem čekal beru. On je život opravdu propast, nad kterou tančíme každý den. Humor (i ten nejčernější) dle mého názoru vám opravdu může prodloužit a možná i zachránit život. Zde moc veselých chvilek nebylo, což jen dokumentovalo ještě větší (pochopitelný) nihilismus hlavních hrdinů. Turisté vlastního mladí v dnešním světě, tak trochu pozbyli účelu. Pro mě je T2 zvláštní dovětek, který snad časem uzraje. Nejsilnější je to v rovině dramatické, občas to má dobré psychologické záblesky. 73%. (30.05.2017)

(kupodivu) ten samý trip, akurát pomalejší, pretože ..aj my, sme starší (09.06.2017)

"NOSTALGIE. PROTO JSI TADY. JSI TURISTOU SVÝHO VLASTNÍHO MLÁDÍ." (17.06.2017)

Upřímně je to podle mého naprosto zbytečný film. První Trainspotting se mi líbil. Tady je už je jen pár vtipných hlášek a rozjímání starých feťáků o tom, jak jim utekl život pod rukama. (02.07.2017)

Trainspotting mám hodně rád, takže jsem se na toto pokračování samozřejmě jako mnoho dalších také těšil. A částečně jsem byl spokojen. Nevím, jak bych film hodnotil jako samostatné dílo, ale pokračování se vcelku povedlo. Snad díky tomu, že se děj posunul o 20 let dále a postavy jsou už hodně jiné, ale snad i proto, že se režisér přesto nesnažil oprostit od odkazů na první film. Ty mi vůbec nevadily, zapracoval je velmi vhodně jako vzpomínky edinburghské spodiny na promarněný život, který se zdál být tak živý pod náporem heroinu. Tím se ale dostávám k jednomu zásadnímu problému tohoto filmu ve srovnání s jeho předchůdcem. Právě ona živost a obrazová originalita představující vnímání světa feťáky je to, co do značné míry buduje kult Trainspottingu. Co ale představuje druhý film? Co je tím pokřiveným světem po tolika letech, který by budoval zajímavý příběh, oživoval film originálním obrazem a nechal se podbarvovat výbornou hudbou? Začátek cosi naznačoval, ale náhle se vše nové vytratilo a mé nadšení ke konci filmu už trochu opadalo. Ale co, i tak byl návrat k mému oblíbenému filmu hezký. (08.07.2017)

Jednička je kult a v pubertě jsem to hltal. Teď bylo fajn potkat "staré známe", ale jinak je to jedna velká slabota... (07.08.2017)

Trošku postrádám smysl natočení tohoto druhého dílu. (10.08.2017)