Americký sniper

Americký sniper nepojednává o fyzickém utrpení uprostřed bitevní zóny, nýbrž spíše o diametrálně odlišných pohledech, kterým je válka v Iráku vystavována jednak ze strany nic netušících amerických občanů v zámoří, jednak z pozice přímých aktérů krvavých bojů, a také o pochybných motivacích, které vedou řadu mladých Američanů vstříc vysněné "službě vlasti". Eastwood sice pracuje s velmi obecnou filmovou rovnicí, když jeho hlavní hrdina přichází do války pln nadšení a vlasteneckých přísah a nakonec odchází coby zlomený muž, který ztratil iluze o cti i existenci dobra, avšak film vyzdvihuje nad průměr neskrývaná nechuť k vlastenectví, které je chabou náplastí na konání či snad oplácení zla, přirozená civilnost emocí, díky níž válečná i psychologická rovina filmu krásně splývá, a samozřejmě Clintův formální génius, který ho ani po osmdesátce neopouští. Vzhledem k tolika oscarovým nominacím se možná vnucuje myšlenka, že Američané mají pro Eastwooda zkrátka slabost, ale já si při sledování Snipera, stejně jako u Gran Torina nebo Million Dollar Baby, uvědomoval, že on si tu oblibu prostě zaslouží... 80% (14.02.2015)

Každý rok na oscary útočí nějaký válečný film, který přirozeně sází na patriotismus, přičemž slouží zároveň jako propaganda, což je pro americkou mentalitu vůbec nejlepší. To nás však v našich luzích a hájích zajímat nemusí. Alespoň mě tedy jde o něco jiného. Válečné filmy bych rozdělil do dvou skupin. Životopisné (Lone Survivor) a thrillery (Green Zone). Abych se přiznal, preferuji spíše ty životopisné, které bývají akčnější a víc se soustředí na atmosféru a dopad té kruté řežby na vojáka(y) samotného. A zjevně i akademie, jelikož právě loňský Lone Survivor se Americkému sniperovi dosti podobá a také útočil na nominace. Ten však neměl na režijní stoličce Clinta Eastwooda, kterému to v novém tisíciletí za kamerou obzvláště svědčí. A jelikož už není zrovna nejmladší, obdivuji ji ho i za to, že se vydal natáčet něco podobného i za oceán. A pak je tu samozřejmě samotný sniper Bradley Cooper, kterému jsem věřil naprosto vše...určitě nebylo lehké se do role vojáka Navy Seals naplno vžít, ale dle mého se povedlo na výbornou. Mě zkrátka tohle duo nezklamalo, nenudil jsem se a naplno si vychutnal další válečný film z Iráku. PS: Důležité upozornění : Nejsem naivní, abych si myslel, že události vykreslené ve filmu v maximálně idealizované podobě se skutečně takto staly. Průšvih u lidí, co si to myslí, to je ovšem problém jak umění, tak masmédií. Já se soustředím na film, který si chci maximálně užít a jestliže je stejně důležité oddělovat kariéru herce od jeho osobního života (ve valné většině značně zdiskreditovaného bulvárem), potom také cítím potřebu oddělit rádoby životopisný film od reálií. Je nemístné a naprosto zarážející, jakým způsobem film Clinta Eastwooda interpretuje příběh "hrdiny" jinak a v nejhorším významu proamericky (i když proti patriotismu rozhodně nic nemám), ale holt se stalo a nechci tím ubírat kvality samotného filmu, když mě bavil a pohltil mě. Bohužel za vysokou cenu, ale tak to ve filmovém průmyslu zjevně běžně chodí. ...90%...[4.3.2015_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (26.01.2015)

Zaznívá to pokaždé a milerád to zopakuju. Clint Eastwood to znovu ve čtyřiaosmdesáti letech nandává svým klidně o dvě generace mladším kolegům. Nějaký zásadní zážitek schází, co si budeme nalhávat. I tak je to na palec nahoru. Přenést pomocí autentické kamery válečné peklo a ožehavé americké otázky na stříbrné plátno se v poslední době rozhodlo víc tvůrců (třeba Kathryn Bigelow jednou výtečná, napodruhé nesmírně chladná a akademická), Eastwood určitě proklouzl do té lepší poloviny. Vybral si skutečný příběh, který tragicky skončil teprve nedávno, na počátku roku 2013. Slavný odstřelovač z elitní jednotky amerického námořnictva Chris Kyle, který měl rekordních 160 smrtících zářezů na pažbě z iráckého tažení, se stal obětí amerického střelce trpícího posttraumatickou stresovou poruchou. Než se tak stane, jsme svědky jeho čtyř turnusů v nepřátelském prostředí. A návratů domů, vítání potomků, keců o obraně milované vlasti i rozkladu jednoho texaského kovboje, který přichází o chvíle s dětmi a manželkou a stejně tak o kamarády v boji. Co si budeme nalhávat, počet sebevražd v americké armádě se dal každoročně počítat na stovky. Z oficiálních údajů Pentagonu vyplývalo, že počet byl v některých letech vyšší, než kolik vojáků zemřelo v Afghánistánu. Tihle bouráci holt válčí po návratu domů dál.. Lehce obtloustlý Bradley Cooper je velmi slušný, ale výkon Jakea Gyllenhaala je s jeho porovnáním o třídu lepší, i když je to vždycky subjektivní pohled. Nicméně v té pětici vyvolených (nominace na Oscara za nejlepšího herce) mi v ní sedí nejméně. Legendární Eastwood po mírně rozporuplnějším období znovu přesný a velmi jistý. Jen to okatě gumové dítě si mohl odpustit.. (19.01.2015)

|| Scenár: Jason Hall / Predloha: Chris Kyle (kniha), Scott McEwen (kniha), James Defelice (kniha) | Hudba: Joseph S. DeBeasi | Distribúcia: Warner Bros Pictures| Štúdio: Village Roadshow Pictures | Rozpočet: 58,8 miliónov $ | Tržby: 428,5 milióna $ | Ocenenia: Oscar - 1 výhra: Strih zvuku, 5 nominácií (Film, HR Bradley Cooper, Scenár, Strih, Zvukové efekty), AFI Award - Film roku. Spolu: 9 výhier a 25 nominácií || Emočne skoro sterilný, ale technicky a príbehovo vykrištalizovaný film od nestárnuceho majstra Eastwooda. Posolstvo filmu je už zažitou príbehovou rutinou, a tak Americký sniper nemá úplne čím prekvapiť. Je to len nadpiemerná vojnovka, podfarbená Eastwoodovým rukopisom. Grand Torino so mnou hýbol viac. 78% | HD, THX, EN DTS | (09.02.2015)

O tomhle filmu jsem mnohokrát četl jako o u ukázce přehnaného vlastenectví a patriotismu, ale já ho tam neviděl. Za to vidím často to české vlastenectví, ožrat si hubu při uspěchu našich sportovců, vzít do ruku vlajku a ožralej jak prase řvát, že jsem hrdej čech, případně jít a nadávat cikánům do sviní nebo zvolit za prezidenta člověka, který lže, rozeštvává národ, uráží lidi a svou mstivou a zákeřenou povahou si kompenzuje každou svou prohru. Nic dalšího u velké části tohoto národa nevidím. Američani jsou už z hlediska historie jiný než my, ano nemusíme to vždy chápat a nemusí se nám to líbit, ale bylo by fajn kdyby jsme se naučili respektovat ty druhý a jejich hodnoty, které jsou postaveny na rodině, ale i na vztahu ke svý zemi a hodnotám který jejich země vyznává, jakoli jsou i američany znásilňovány. To přesně jsem v tom filmu viděl. Viděl jsem v něm člověka, kterýho začaly požírat vlastní ideály, viděl jsem taky lidi z masa a kostí, který největší boj nesvádí někde v Iráku, ale sami v sobě, ale taky jsem viděl hodně lásky, Tayu jako svou ženu by si asi přálo hodně chlapů a teď rozhodně nemyslím na ten záběr, kde je v černým krajkovým prádle, a ještě jsem ve filmu viděl, že slovo jeden za druhýho není jen slogan. Silný, emotivní a skvěle zahraný film ve kterým mě dostala nejedna scéna a nejeden dialog. (14.03.2015)