Jáson a Argonauti

Přesně můj šálek kávy. I přes sv stáří se filmu povedlo mě vtáhnout do děje a když Talos nahání Argonauty po ostrově, zvláštní pocit sklíčenosti a lidské titěrnosti se dostavil prakticky hned. Vůbec je to jeden z nejlepších filmů, na kterých se podílel Harryhausen, jehož tvorbu mám tak rád. Jasných pět. (19.01.2014)

Poněkud papundeklově působící spektákl s až příliš viditelně kašírovanými kulisami, hereckými výkony i triky a speciálními efekty. Každopádně však divácky vděčné téma, byť až příliš >ryze hollywoodsky< (s ohledem na dobu vzniku z dnešního pohledu řekl bych až trošku úsměvně) uchopené i odehrané, takový prostě zábavný (spíše se tvářící >jako< - než skutečný velko-) film s partou vysmátých bohů na Olympu a jednou štrapácí lidského hmyzu za zlatým rounětem... :-) . . . Nebýt však až bujné barevnosti a širokoúhlosti obrazu, člověk by měl pocit, že hledí na film tak o třicet let starší. Dlužno ovšem přiznat, že jde o dílko docela zábavné a tak - pokud nejste až tak pevní v mytologii - je to prostě výborná, byť už časem notně poznamenaná oddechovka. . . . Tři a půl hvězdičky tedy za všechny ty mýty a kouzlo příběhu, za film jako takový však s lehkým smutkem a v dobrém rozmaru zaokrouhleno dolů... (03.11.2007)

Škoda, že z ideálneho mýtického podkladu si autori zobrali tie najmenej akčné príhody námorníkov a dodali im iba troška šmrncu a nápadu. Väčšiu časť filmu tvorí pozeranie na oprskaných alebo utekajúcich Argonautov, čo pri tak krátkej stopáži nie je teda žiadna výhra.Rayov figúrkový Tálos, Harpyje a kostíci sú však bravúrny (23.04.2011)

Efekty jsou krásné, z dnešního pohledu vážně kouzelné, ale ony - a bohužel celý film - příšerně zestárly. Příběh je zdlouhavý, všechny postavy vypadají prakticky stejně a mýtus o Jásonovi a Argonautech je kvůli stopáži seškrtán na pár zastávek: Talos, harpyje, skály, hydra, kostlivci. Bez jakýchkoliv bližších vysvětlení, hloubky nebo nedej bože (tady spíše bohové) nějakou psychologii/motivaci postav. (28.07.2014)

Adaptace řecké báje, která vlastně postrádá konec (nebo lépe řečeno pokračování - cestu zpět a zúčtování s otcovrahem) a upřímně řečeno mě ve své druhé půli už moc nebavila. Přináší ale na svojí dobu triumfální Harryhausenovy triky, které sice zastaraly, ale pořád mají do sebe víc, než drtivá většina triků dnešních uměle počítačovych... Miluju kostlivčí děti dračích zubů! [HD] (19.12.2010)