Stranger Things

Osmdesátkový trvalý, džísky (♥) a ofinky ve fantasy hábitu. Jů, super, že někoho napadlo strašit nás příšerami a do toho pouštět The Clash nebo Duran Duran. Stranger things je stylová záležitost, o tom žádná. Ale dokonalý seriál to opravdu není. Spíš než horor to na mě chvílemi působí jako pohádka, nad kterou se nevyplatí přemýšlet. Ale na hnidopicha si hraju nerada, navíc je to tak originální, že mě to vtáhlo během chvilečky. Zpočátku jsem se neubránila pocitu, že se jedná o seriálové To. Podobně jako ve filmovém trháku, i tady je důležitější atmosféra a protagonisté, než monstra pod postelí. Dětským hercům opravdu palec nahoru, hlavně Eleven boduje. Kdo mě tak "trochu" sere, je dokonalá slečinka Nancy, který to hraní na drsnou prostě nevěříte. Nikdy. Občas si říkám, jestli si nemůže jít třeba... škrobit límeček a odtáhnnout i s Jonathanem do prdele, protože jejich linka "jsme jenom kamarádi" je asi jediné OPRAVDU neoriginální, nezáživné a nezajímavé klišé. Steve ať se s tužidlem a lakem na vlasy snaží kvůli někomu, kdo za to aspoň trochu stojí. No a Winona Ryder mi jen po letech potvrdila, že přehrává. Ale nijak zvlášť protivná není, takže odpuštěno. Shrnuto v kostce, výtky by byly, ale koho to zajímá, vždyť tohle je seriál, který mě po dlouhé době přiměl strávit celé dny volna v posteli. (09.11.2017)